Přestože byl letošní červen polními dny doslova nabitý, mnohdy se jich denně konalo i několik, na tradiční do Bernartic na Písecku přijelo více než 50 agronomů. Tak jako v předešlých sedmi je sem přilákaly nejen pokusná políčka s obilninami či nejnovější informace zástupců osivářských a chemických firem, ale zejména vystoupení předsedy pořádajícího družstva a viceprezidenta agrární komory Pavla Novotného k aktuálním otázkám českého zemědělství. Letošní informace se týkaly nejbližších změn, které čekají na naše zemědělce po vstupu České republiky do Evropské unie.
„Hlavní změna spočívá v tom, že základem dotací v následujícím období bude půda,“ řekl přítomným v zaplněném polním vojenském stanu Pavel Novotný. „Pro vás agronomy z toho vyplývá, že to, co jste se naučili ve škole kolem zásad správné zemědělské praxe, budete muset uplatňovat v každodenní práci. Nebude stačit, jak jsme byli často zvyklí, že se řada věcí dělala jen tak naoko. Veškerá evidence musí být dokonalá a průkazná a bude se velmi přísně kontrolovat. Pro každého z nás to bude velmi složité, ale pokud chceme peníze z Evropské unie, musíme brát požadovanou agendu vážně.“
Čeští zemědělci obdrží z prostředků Evropské unie 57,38 eura na každý hektar a o tyto dotace se přihlásilo 99 procent zemědělců. O prostředky ze systému HRDP požádalo zhruba 90 procent zemědělců. Do systému údržby agroenvi se však přihlásilo pouze 70 procent zemědělců, což podle viceprezidenta svědčí o tom, že požadovaná administrativa je velmi náročná a řada zemědělců se obává, že ji nezvládne.
Hledají se pravidla
Finanční prostředky z českých zdrojů (SAPS) obdrželi podle P. Novotného v letošním roce do 30. dubna všichni, přitom v jižních Čechách bylo vyplaceno více finančních prostředků, než za celý loňský rok. „V současnosti ale probíhají velmi intenzivní jednání o tom, jak nastolit pravidla pro příští období,“ vysvětlil přítomným předseda. „Diskutuje se o různých způsobech a vazbách a do hry znova vstupuje záležitost set aside. Zemědělská veřejnost se v současné době shoduje na tom, že by bylo nejvýhodnější, kdyby byl zachován současný systém minimálně další dva roky, neboť se ho zemědělci už naučili a převážné většině vyhovuje. Bude však záležet na rozhodnutí politiků.“
„V současné době připravil Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze pět alternativ, jakým způsobem by se měly tyto záležitosti řešit, avšak pro většinu zemědělců není ani jeden z těchto návrhů přijatelný,“ tvrdí Pavel Novotný. „Buď jsou administrativně náročné, nebo omezují přístup prostředků do zemědělství.“
V příštím roce dojde k nárůstu prostředků v systému SAPS z 25 na 30 procent. Z operačního programu půjde letos v 1. kole 140 milionů korun na nákup zemědělské techniky, což představuje asi 2 miliony korun na jeden okres. Ve druhém kole se objem prostředků zvýší, ale peníze budou určeny i na technologie.
Novinky v obchodu s obilovinami
Zásadní změny čekají všechny zemědělce v obchodu s obilovinami, který bude od letošního roku probíhat ve čtyřech základních rovinách. Jednak jde o tradiční způsob, kdy si každý zemědělec prodá svou produkci za cenu, na které se dohodne s odběratelem. Druhou možností je nákup obilí prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), třetí a čtvrtý způsob pak spočívá ve využití skladních nebo skladničních listů.
Pokud jde o tradiční způsob, je všeobecně proklamováno, a jestli je to myšleno vážně ukážou nejbližší dny, že není zájem o výrazný pokles cen obilí. Podle Pavla Novotného by v žádném případě neměly být nabízené ceny na úrovni cen intervenčních, měly by být vždycky vyšší, tak jak je obvyklé i v zahraničí.
Intervenční nákup
Druhou možností je intervenční nákup pšenice, ječmene a kukuřice prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Intervenční nákup bude začínat až prvního listopadu a nikoli již během žní. Základem je cena 101,31 eura za tunu při základních parametrech, které jsou 13,5 až 14% vlhkost, 73 kg/hl objemová hmotnost, 11,5 % obsah bílkovin a 220 pádové číslo. Novým ukazatelem je sedimentační test vhodnosti strojního zpracování, jehož ukazatel je 22 ml. Pokud se ukazatele od standardů odchylují, uplatňuje se srážkový či příplatkový systém. Příplatek se poskytuje jen za nižší vlhkost, u všech ostatních ukazatelů jsou zavedeny srážky, které jsou největší při nízkém obsahu bílkovin.
„Významnou změnou je skutečnost, že obiloviny mohou intervenčnímu fondu prodávat nejen prvovýrobci, ale každý, tedy i obchodníci,“ sdělil Pavel Novotný. „Prodejce musí zároveň deklarovat nabízenou kvalitu, na jejímž základě SZIF rozhodne, kde se konkrétní partie uskladní. Byl zaveden nový termín, tzv. intervenční centrum, což jsou nejbližší sklady od zemědělskému podniku. Do intervenčního centra poveze zemědělec obiloviny na svůj náklad. Pokud SZIF rozhodne, že určitá partie obilovin přijde na jiné intervenční centrum, rozdíl vzdáleností proplatí SZIF. Minimální množství je osmdesát tun, horní hranice není stanovena. Termín splatnosti je maximálně 35 dnů, přitom nejsou, tak jako dříve, dovoleny zápočty a peníze musejí jít vždycky na účet dodavatele. Nakoupené obiloviny jsou majetkem Evropské unie, a tak pekaři či výrobci krmných směsí nemohou spoléhat na to, že v případě nedostatku těchto surovin si je pořídí ze skladů SZIF. Pokud by taková situace nastala, musí Česká republika žádat o uvolnění evropskou komisi.“
Skladní a skladniční listy
Zemědělci se musejí podle viceprezidenta také naučit úvěrovat svůj provoz prostřednictvím skladních nebo skladničních listů. Jaký je mezi nimi rozdíl? Skladní list je cenný papír. Pokud zemědělec uskladní obiloviny v některém intervenčním centru v České republice, banka mu vystaví cenný papír, se kterým může běžně obchodovat. Skladniční list je smlouvou mezi bankou a zemědělcem, kdy zemědělec ručí za úvěr konkrétním množstvím obilovin. Tato smlouva je dvoustranná a obchodovat s ní nelze.
Stálá expozice do sklizně
Pokusná políčka 25 odrůd ozimé pšenice, která si mohli agronomové v praktické části prohlédnout, byla založena 15. 10. 2003 s jednotným výsevek 230 kg na hektar, celkem jim bylo dodáno 140 kg dusíku ve třech dávkách v pořadí ledek, DAM, ledek. „Porosty nejsou v optimálním stavu, ve kterém by měly vzhledem k termínu být, neboť letošní rok je diametrálně odlišný od loňského, kdy jsme si zde ve stejném termínu prohlíželi už uschlé porosty,“ řekl agronom Zemědělského družstva Bernartice Ing. Zdeněk Šťastný. Vzhledem k tomu, že porosty byly vymetané přibližně z padesáti procent, zůstanou pokusná políčka označená až do sklizně jako stálé expozice. Takže, kdo pojede přes Bernartice směrem na České Budějovice, může se na porosty u Bylinky podívat.
