Rozpadlá velmoc mezi obilninami – i tato charakteristika žita zazněla na semináři věnovaném této plodině, kterou v červenci uspořádala v Chotouni na farmě Ing. Josefa Firmana akciová společnost Selekta. Je faktem, že oproti první polovině minulého století, kdy se žito pěstovalo asi na 1 mil. hektarů, jsou jeho dnešní plochy minimální, avšak klesající trend se již zastavil a letos po dlouhé době plochy opět narostly, přičemž stále větší zastoupení má hybridní žito.
V letošním roce se plochy žita odhadují asi na 57 tis. hektarů, což znamená oproti roku 2003 zvýšení výměry asi o 15 tis. hektarů. V Chotouni o tom informoval prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., z Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Dovážená komodita
Ve svém vystoupení se prof. Petr vrátil i k důvodům, které v minulosti vedly k poklesu ploch žita. Jsou jimi především pokrok ve šlechtění pšenice a tudíž zvýšení jejích výnosů oproti žitu, obliba pšeničného pečiva, snadnější pekárenské zpracování pšenice, především ve velkopekárnách atd.
Trend poklesu ploch se však nezastavil ani v situaci, kdy výroba nepokrývala domácí spotřebu. Ta se odhaduje na 205 tis. tun a v budoucnu se počítá s jejím zvýšením.
I v letošním roce, kdy došlo ke zvýšení ploch, bude podle slov prof. Petra nutné do České republiky dovést 40 tis. tun žita.
Připomeňme, že průměrné výnosy žita se v posledních pěti letech v České republice pohybují mezi 3,4 až 3,8 t/ha.
Perspektiva pěstování
„Žito má v českém zemědělství své místo,“ uvedl prof. Petr a mnoha argumenty to odůvodnil: „V České republice je mnoho méně úrodných oblastí a písčitých půd, kde žito nemá konkurenci a kde má největší stabilitu výnosu. Žito je více odolné mrazu a zimním podmínkám, jak doložila i kritická zima 2002/2003, ale i suchovzdorné a tudíž i plodinou vhodnou do nastupujícího oteplování klimatu. Je rovněž méně napadáno fuzariózami klasu, což znamená menší riziko obsahu mykotoxinů v zrně. Zvyšuje diverzitu pěstovaných plodin a tím výrobnost osevného sledu. Odrůdy hybridů se v určitých podmínkách vyrovnávají ozimé pšenici. Žito je možné využít ke krmným a energetickým účelům, lze spalovat jeho biomasu. Náklady na ochranu jsou u žita nižší než u pšenice.“
Vhodnost žita ke zkrmování potvrdil také Ing. František Novotný ze společnosti Reprogen, a. s., kde se uskutečnily pokusy se zkrmováním hybridního žita prasaty. Pokusy neprokázaly zásadní rozdíly mezi výsledky (např. při hodnocení denních přírůstků) při zkrmování běžné směsi a směsi obsahující 20 až 30 % žita. Zkrmování žita však znamenalo zvýšení podílu libové svaloviny a snížení výšky špeku.
Nosná plodina na farmě v Chotouni
Fakt, že žito je vhodné do méně příznivých oblastí, potvrdil Ing. Firman. Jeho farma zaměřená mimo jiné na chov skotu o výměře 1150 hektarů leží z 85 % v méně příznivých oblastech (LFA). Orná půda představuje jen 700 hektarů a farmář plánuje další zatravňování a snížení výměry orné půdy jen na 530 hektarů.
Nosnou tržní plodinou je na farmě v Chotouni právě žito. Na 35 hektarech zde množí jeho – hybrid Picasso, na 300 hektarech produkují merkantil. Inženýr Firman tvrdí, že žito do zdejším podmínek patří, což dokládá porovnáním výnosů žita a pšenice. Výnos žita je zde na úrovni 130 % výnosu pšenice. Ing. Firman patří mezi průkopníky pěstování hybridního žita a tak pochopitelně velkou část ploch představují právě hybridy.
Nástup hybridů
Hybridy nezaznamenávají nástup jen na navštívené farmě, zájem o ně obecně roste. Jak informoval Ing. Milan Váša, CSc., ze společnosti Selekta, letos hybridy přestavují 52 % ploch žita. Ještě v roce 2000 to bylo jen 12 %. Prokazuje se, že hybridy jsou výkonnější nežli tradiční odrůdy i v horších podmínkách, a proto lze předpokládat nárůst jejich zastoupení až na 70 – 80 %, tak jak tomu je v zahraničí. Ingženýr Váša uvedl, že proto také společnost Selekta hodlá nadále hybridy českým pěstitelům nabízet a uvádět i další novinky. Ze současného sortimentu upozornil na hybridy Locarno, Picasso, Fernando a Treviso.
