Brambor bude dostatek, určitě podstatně víc než loni. Tak předpověděl letošní výsledek pěstování brambor doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc., na semináři, který byl spojen s prohlídkou porostů brambor na pokusné stanici Výzkumného ústavu bramborářského ve Valečově. Vzápětí ale zdůraznil, že konečný závěr je možné udělat až tehdy, když jsou brambory v pořádku ve skladu.
Již po patnácté se letos koncem léta sešli pěstitelé brambor s pracovníky Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., a zástupci některých firem dodávajících přípravky na ochranu rostlin v srdci Vysočiny. Ohlédli se za uplynulou vegetační sezónou v kontextu celého bramborářství, zhodnotili, kteří škůdci a které choroby brambory nejvíce poškozovali a jaké chyby v ochraně byly nejčastější. Připomenuli si, co ještě lze pro dobrý výsledek udělat.
Plíseň bramboru - nedořešený problém
„Do budoucna se budou naši pěstitelé stále potýkat s plísní bramboru,“ konstatoval Ing. Ervín Hausvater, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského a dodal: „I když byla letos účinnost ochrany proti této chorobě dobrá, protože počasí dovolovalo vstupy do porostů tehdy, kdy to bylo nejvíce potřeba, je s touto chorobou mnoho problémů. Populace původce se velmi rychle přizpůsobují odolnosti odrůd a prováděné ochraně. O tom svědčí nové poznatky o biologii patogenu, jejichž dopady do praxe zatím nejsou zcela objasněny. Ale ochranu u nás komplikuje například i dočasný nedostatek některých fungicidů na trhu nebo skutečnost, že v porovnání s Evropu máme k dispozici menší výběr fungicidů. U nás je jich registrováno devatenáct, zatímco například v sousedním Německu 39.“
Plíseň bramboru je a zřejmě i dlouho bude nejzávažnější chorobou brambor nejen u nás, ale i ve světě. Zatím je těžiště ochrany ve fungicidech a částečně také v odrůdách s různým stupněm odolnosti. V posledních letech se šlechtitelský výzkum soustřeďuje na využití genových manipulací, což je, jak připustil doc. Rasocha, běh na dlouhé trati. Prognóza není příliš optimistická. Ještě mnoho let bude tato choroba dělat pěstitelům brambor starosti.
Zatím nejsou pod střechou
Sklizeň brambor v bramborářských oblastech se nezadržitelně blíží. Mnoho se už stihnout nedá, ale něco přece. Shrnutí toho, na co by se nemělo zapomenout, jistě neuškodí. U pozdních odrůd použít přípravky proti plísni omezující přechod infekce z nati na hlízy. U sadbových porostů, které již byly desikovány, je třeba odstranit obrosty. Důležité je sledovat zmlazování hlíz, a to nejen u jednotlivých odrůd, ale i na jednotlivých lokalitách. Pokud se vyskytne, musí se likvidovat nať.
Sklízet by se mělo začít včas, nejpozději do jednoho měsíce po zničení nati. Jinak hrozí vločkovitost, bakteriózy a stříbřitost slupky. Partie, u nichž je podezření, že byly hlízy napadeny plísní, se mají sklízet jako poslední. Důležité je seřízení sklizňové techniky. Nejde jenom o omezení ztrát a poškození hlíz. Propadnou-li drobné hlízy na pole, zaplevelí brambory následnou plodinu a jejich likvidace bude obtížná.
Po sklizni se musí o brambory náležitě pečovat – hlízy osušit, podpořit hojení a potom postupně zchlazovat a podle potřeby i retardovat. A nakonec dobře prodat.
Produkce pokryje spotřebu
Výnosy brambor v našich ranobramborářských oblastech byly letos vysoké. Podle hodnocení na pozemcích pokusné stanice ÚKZÚZ v Přerově nad Labem narůstaly hlízy nejvíce v červnu, kdy bylo příznivé počasí. Například tři nejvýnosnější odrůdy (Adora, Velox a Magda) svůj výnos v období 1. 6. až 22. 6. více než zdvojnásobily. V podstatě lze stav označit za nadprodukci, protože přestože rané brambory na podzimní trh už nepatří, stále na něj přicházejí a v ranobramborářských oblastech ještě zůstávají nesklizené plochy.
Také ve Valečově, který leží v typické bramborářské oblasti, byly rané odrůdy úspěšné. Jejich průměrný hektarový výnos byl téměř 50 tun, což je v porovnání s loňským rokem o 44 % víc. Ostatní odrůdy, které ještě nejsou sklizeny, mají vyšší nasazení hlíz pod trsem a koncem srpna převažovaly hlízy o velikosti pět až sedm centimetrů. Pokud zaprší, bude podle doc. Rasochy jejich výnos neobvykle vysoký.
Kvalita brambor je zatím velmi dobrá, hlízy mají vyšší obsah sušiny. Zhoršit by ji mohlo případné zmlazování, které lze částečně ovlivnit ukončením vegetace. Na některých lokalitách a především u náchylných odrůd může být vyšší výskyt obecné strupovitosti.
A ještě několik čísel charakterizujících současný rozměr našeho bramborářství, jak je uvedl Ing. Bohumil Vokál, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského. V roce 2002 bylo bramborami osázeno 46 900 ha a průměrný výnos byl 23,57 t/ha, loni plochy brambor poklesly na 44 500 ha při průměrném výnosu 20,51 t/ha. Letos je plocha jen o málo menší než loni a výnos se očekává vyšší. Průměrná spotřeba brambor na obyvatele a rok se po dva poslední roky drží na 76 kg.
Podle Ing. Vokála jsou u nás brambory perspektivní plodinou. Je ale třeba se jim věnovat v celé vertikále, od dodávek kvalitní sadby těch nejlepších odrůd až po odbyt, a vytvořit podmínky pro ochranu území před zavlečením karanténních chorob a škůdců a spotřebitele před nekvalitním zbožím.
