„Dobrá úroda, nízké ceny,“ těmito slovy charakterizují letošní sezónu pěstitelé brambor. V podobné situaci jako naši zemědělci jsou i pěstitelé brambor z okolních států či z největších bramborářských velmocí. Na většině lokalit nahrálo dobrým výnosům brambor příznivé počasí a tak se sklizeň odhaduje v rozmezí úrovní let 2002 a 2003, což v České republice znamená téměř jeden milion tun brambor.
Bramboráři se shodují v názoru, že letošní rok je v porovnání s tím loňským naprosto odlišný. Zaznělo to mimo jiné na semináři Obchod s bramborami konaném 22. října v Havlíčkově Brodě v rámci třídenních Bramborářských dnů pořádaných letos již počtrnácté Ústředním Bramborářským svazem České republiky (ÚBS ČR) a Výzkumným ústavem bramborářským (VÚB).
Nelze hodnotit jednotlivý rok
Vloni se brambor zdaleka neurodilo tolik jako letos, avšak ceny byly tak vysoké, že většina pěstitelů hodnotila sezónu jednoznačně kladně. Ing. František Novák, CSc., předseda ÚBS ČR, však k tomu při semináři poznamenal, že každý pěstitel musí hodnotit ekonomiku pěstování brambor ve svém podniku v delším časovém období. Obzvláště to platí, následují-li po sobě dva ročníky s tak rozdílnými realizačními cenami, jako tomu je u konzumních brambor v loňském a letošním roce.
Ing. Jiří Procházka, místopředseda ÚBS ČR, upřesnil, že letos již krátce po zahájení sklizně byly ceny brambor asi o 0,50 Kč/kg nižší než v roce předchozím a v srpnu o 2 Kč/kg nižší. Ve 40. – 41. kalendářním týdnu byl rozdíl 2,58 Kč/kg.
Ing. Procházka rovněž uvedl, že výši cen neovlivňuje pouze výše předpokládané sklizně. U výrobce brambor sehrává svoji roli také stav zásob z předchozího roku. Domácí cenu významně ovlivňuje množství dovážených brambor.
Nezbytná kontrola kvality
Každoročně volají bramboráři po důsledné kontrole kvality hlíz v prodejní síti. Letos jsou jejich požadavky o to víc slyšet, oč větší mají problémy s uplatněním produkce na trhu a s dosažením rozumných cen. „Nechceme se dostat do situace, kdy bude cena konzumních brambor snižována nabídkou nekvalitních brambor za nízkou cenu,“ uvedl Ing. Novák a objasnil tak důvody, proč ÚBS ČR usiluje o to, aby byly národním předpisem stanoveny minimální kvalitativní požadavky jak na domácí produkci, tak i na dodávky z nečlenských zemí EU.
Svaz nevolá jen po kontrole vnějších vad hlíz, ty mohou kupující sami posoudit, ale především po kontrole vnitřní kvality. Jde především o kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové jednotnosti. „V kontrole těchto vad má Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vůči pěstitelům a spotřebitelům brambor stále velký dluh,“ vystoupil s kritikou Ing. Novák. Informoval, že odrůdová pravost konzumních brambor není v České republice kontrolována vůbec. Znamená to, že pod označením nejkvalitnější odrůdy mohou být na našem trhu beztrestně nabízeny zpravidla výnosnější a méně kvalitní odrůdy.
I na kontrolu odrůdové jednotnosti by podle informací SZPI by mělo být do konce roku otestováno jen asi 50 vzorků. A to i za situace, kdy letos již i v České republice funguje akreditovaná laboratoř pověřená mimo jiné tímto testováním. Loni bylo v laboratoři ve Vídni otestováno asi 98 partií. Bramboráři přitom žádají, aby na odrůdovou jednotnost bylo ročně zkontrolováno pět set partií konzumních brambor. K tomuto problému se vyjádřil i přítomný ministr zemědělství Jaroslav Palas a bramborářům přislíbil sjednání nápravy.
Ministr podpořil bramboráře
Ministr se nezastal českých bramborářů pouze v otázce kontrol odrůdové jednotnosti. Informoval rovněž o v září Ministerstvem zemědělství ČR a Státní rostlinolékařskou správou přijatém fytosanitárním opatření k zamezení rizik spojených s dovozem brambor z Polska. U dovozu brambor z této země totiž hrozí riziko zavlečení bakteriální kroužkovitosti.
Propagace českých brambor - i tímto opatřením chce ministerstvo prostřednictvím marketingového odboru Státního zemědělského a intervenčního fond pomoci podle slov ministra bramborářům.
V mnohém jsou však na tahu sami bramboráři. Za důležité Jaroslav Palas považuje, aby sami usilovali o vytvoření silných odbytových organizací, jež by jim pomohly v odbytu jejich produkce.
Bramborový květ Vysočiny
Bramborářské dny nejsou jen setkáním odborníků a místem obchodních či politických diskusí.
I pro laickou veřejnost byl na havlíčkobrodském náměstí připraven program, například výstavka odrůd brambor, drobný prodej konzumních brambor a sadby, potřeb pro malopěstitele atd. či zábavný program.
Poslední tři ročníky je do programu zařazena také soutěž Bramborový květ Vysočiny určená pro studenty středních škol. Zaměřena je jak jinak než na brambory. Soutěžními disciplínami jsou například test odborných znalostí, ochutnávka brambor s cílem rozpoznat užitkový směr, soutěž v kulinářských dovednostech při zpracovávání brambor, poznávačka například i chorob brambor apod. Studenti musí umět pracovat i z cizojazyčným textem věnovaným bramborám. Jde tudíž o znalosti a dovednosti, které vítězi soutěže Milanu Kočímu ze zemědělské školy v Březnici, i dalším medailistům - domácímu Michalovi Kocmanovi a Markétě Liptákové z humpolecké školy, mohou závidět i mnozí jejich zkušenější kolegové.
