Hrách setý se běžně pěstuje na našich polích. Už méně obvyklé je jeho zařazování v osevním postupu jako krycí plodina před vojtěšku. Většina produkce se pro vysoký obsah bílkovin využívá ke krmení hospodářských zvířat. A právě v tomto směru může hrách konkurovat sóje a především dováženým sójovým šrotům.
Snad každý, kdo hospodaří na zemědělské v půdě v ekonomických podmínkách České republiky, řeší problém, jaké plodiny pěstovat příští rok a jaké v následujících letech. Vždyť právě dobře sestavený a dodržovaný osevní postup je základním předpokladem pro vysoký výnos, dobrý zdravotní stav sklizených produktů i půdy a nezanedbatelný je i pozitivní vliv na ekologii prostředí.
Zemědělci by měli pěstovat nejen plodiny, jako jsou pšenice ozimá, ječmen jarní, cukrovka nebo řepka, volit mohou i jiné druhy. Proto každé setkání, které upozorňuje na další možnosti v osevních postupech, je pro zemědělskou veřejnost přínosné. To potvrdil i velký zájem o seminář na téma: O využití hrachu v zemědělském podniku. Akci pořádaly v listopadu firmy Selgen, a. s., a Agritec, s. r. o. Zemědělskou veřejnost seznámili na této akci odborníci na pěstování a následné využití hrachu s několika zajímavostmi.
Výhody z osevního postupu
Hrách je možné zařadit do osevního postupu jako krycí plodinu před vojtěšku. Porost vojtěšky založený do hrachu je málo zaplevelen a po sklizni krycí plodiny rychle obrůstá. Pro toto opatření je vhodnější použít odrůdy s redukovanou listovou plochou (semileafless). Tyto formy, u nichž jsou listy nahrazeny úponky, nebrání růstu vojtěšky, protože jsou odolnější vůči poléhání a mladé rostliny nezastiňují.
Sklizeň krycí plodiny – hrachu probíhá na přelomu června a července. V této době již některé rostliny vojtěšky přerůstají sklízený hrách. Tato vojtěška je však vytáhlá s měkkým stonkem a malým obsahem nežádoucí vlákniny. Posečený hrách ve voskomléčné zralosti se nechá společně s malým podílem vojtěšky zavadnout přímo na poli a následně se silážuje. Praktické zkušenosti jednoho z přednášejících ukázaly, že silážování hrachu jako objemného krmiva je bezproblémové s ohledem na dostatečný obsah cukrů. Přesto doporučoval přidávat fermentační látky.
Hrachová siláž
Během tří až čtyř týdnů vzniká působením fermentujících bakterií siláž, která má dostatečné množství stravitelných bílkovin. Odpadá tak nutnost přidávání do krmné dávky sójových šrotů, které je třeba dovážet. Hrachová siláž poskytuje přežvýkavcům zejména mnoho aminokyselin, které jsou základní látkou pro tvorbu bílkovin mléka nebo masa. Pouze aminokyseliny na bázi síry je třeba doplnit do krmné dávky z jiných zdrojů. Pokud jsou k výživě přežvýkavců použita semena hrachu, je vhodná jejich tepelná úprava. Dochází k inhibici antinutričních látek a hlavně ke snížení obsahu snadno degradovatelných bílkovin, které mají vliv na ztráty energie v krmivu těchto zvířat.
Jednou z výhod hrachu, které zazněly na zmiňovaném semináři, je proti sóje nižší obsah hůře stravitelných látek. Proto lze semena hrachu přidávat monogastrům do krmiva i bez tepelné úpravy.
Pro rozšíření hrachu
Ing. Jan Kučera, obchodní ředitel společnosti Selgen, a. s., věří, že i přes pokles ploch hrachu za poslední roky v Evropské unii, má pěstování této plodiny budoucnost. Hlavní směry, kterými se šlechtění hrachu ubírá, je hledání nových odrůd odolných vůči chorobám a polehání. Tomu odpovídá i nabídka firmy Selgen.
Většinové zastoupení mají odrůdy semileafless, vhodné především do oblastí s dostatečnou vláhou. Mezi nejnovější patří poloraná odrůda Hardy. Zástupci firmy Selgen ji nedoporučují do sušších oblastí, ale ve vhodných podmínkách poskytuje vysoký výnos.
V roce 2004 registrovaná a tedy za novinku označovaná je odrůda Terno. Vyznačuje se vysokým intermediárním růstem. Jde o polopozdní odrůdu s vyšším obsahem N-látek ve větších žlutých semenech.
Závěrem ekonomického zhodnocení produkce krmiv z hrachu uvedl Mgr. Ing. Antonín Ponížil, CSc. z firmy Agritec, s. r. o., že pokud cena extrahovaných šrotů ze sóji překročí cenu 11 000 Kč/t je rozhodně výhodnější produkovat vlastní bílkovinné krmivo.
