Přes padesát procent orné půdy u nás zaujímají obilniny. Tato skupina plodin se také většinou hlavní měrou podílí na výsledcích rostlinné výroby nebo dokonce hospodaření celého zemědělského podniku. I když obilniny bývají přínosem, v průměru jejich výnosy zaostávají za výnosy dosahovanými v zemích Evropské unie, což ke zvýšení konkurenceschopnosti našeho zemědělství rozhodně nepřispívá.
Zkušenosti předních pěstitelů i výsledky pokusů dokládají, že u obilnin se vyplácí intenzivní pěstování. Velmi důležitou roli při tom hraje ochrana rostlin. Na otázku, jak postupovat nejen při potlačování škodlivých činitelů, ale v celém komplexu pěstování obilnin, dalo odpověď sympozium, které se uskutečnilo ve druhém lednovém týdnu na několika místech v České i Slovenské republice a jehož hlavním pořadatelem byla společnost Dow AgroSciences.
Vstupy nejsou dostatečné
Loňský rok lze v rostlinné výrobě považovat za úspěšný. Podobně dobrých výsledků bylo v posledních dvaceti letech dosaženo ještě v roce 1990, v ostatních letech byly horší než loni. I když hodně pomohla přízeň počasí, stranou nezůstala ani vhodně uplatňovaná agrotechnika. Přesto rozdíly v hospodaření promítnuté do výnosů obilnin u nás a v zemích EU ukazují na rezervy, které naši pěstitelé mají.
Ve většině našich zemědělských podniků převažuje při pěstování obilnin střední intenzita. Znamená to, že se hnojí převážně pouze dusíkem, ostatní živiny zůstávají stranu, v ochraně rostlin se uplatňuje jeden zásah proti plevelů, jeden až tři proti houbovým chorobám, proti škůdcům se ošetřuje podle napadení porostu, a to mnohdy pozdě, až když jsou viditelné škody.
Proti plevelům nejenom herbicidy
Snad žádný agronom si nedokáže představit pěstování obilnin bez použití herbicidů. Nelze se ale spokojit s konstatováním, že je chemická ochrana proti plevelům v obilninách zcela vyřešena. Přestože existují systémy, které působí spolehlivě, stále je třeba hlídat nejen stav zaplevelení pozemku, ale i vývoj plevelů v průběhu roku a tomu ochranu přizpůsobit. Například letošní zima, bude-li tak mírná, jak se v polovině ledna zdá, bude plevelům prospívat, protože za teplého počasí nezastaví svůj růst. I na pozemcích, kde vhodná podzimní aplikace herbicidů včas vyřadila plevele z konkurence, tak nemusí být na jaře situace dobrá.
Jednotlivé systémy herbicidní ochrany obilnin podrobně probral doc. Ing. Josef Soukup, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze. V souvislosti s pravděpodobností výskytu přerostlých plevelů na jaře uvedl kromě jiného jako vhodnou kombinaci herbicid Kantor, který působí i za nízkých teplot, s přípravky Glean 75 WG nebo Logran 75 WG, či ošetření herbicidem Mustang.
Zároveň zdůraznil, že komplexnosti v ochraně proti plevelům lze dosáhnout pouze systematickým uplatňováním zásad integrované ochrany rostlin. Nelze se spoléhat jenom na herbicidy a zanedbávat nepřímé metody regulace zaplevelení, jimiž jsou například vhodně volené osevní sledy, kvalitní založení porostu nebo hnojení, které podporuje konkurenceschopnost obilnin, a tím omezuje rozvoj plevelů.
Také Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Praha-Ruzyně, který se věnoval nebezpečnému pleveli pcháči rolnímu, patřícímu mezi deset nejvýznamnějších plevelů na světě, mu dal za pravdu. Potlačit pcháč se podle něj totiž podaří jen spojením cílené aplikace herbicidů a kvalitní agrotechniky, v níž hraje důležitou roli systém zpracování půdy.
Ošetření fungicidy je přínosné
Jedno, dvě, tři nebo dokonce čtyři ošetření fungicidy? Takovou otázku si zřejmě kladou všichni agronomové. I když vědí, že bez chemické ochrany proti houbovým chorobám se pěstování obilnin už neobejde, přece jenom aplikace fungicidů není levný zásah.
„V našich pokusech, které každoročně zakládáme, ochrana proti houbovým chorobám vždy pozitivně ovlivnila výnos ozimé pšenice,“ uvedla Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., a dodala, že největší zisk z jednoho hektaru přinesla tři ošetření fungicidy. Vzhledem k tomu že doba výskytu chorob je dlouhá a jejich druhové spektrum široké, je třeba uvažovat o tom, že jedno ošetření stačí jen zřídka. V existující široké nabídce fungicidů si pěstitel musí umět vybrat nejlepší systém ošetření a použít jej ve vhodném termínu, shrnula svoje doporučení Ing. Váňová.
Příkladem, jak může počasí ovlivnit rozvoj chorob, je výskyt padlí travního v loňském roce. Zabýval se jím dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, rovněž ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. Připomenul, že na podzim 2003 byly rostliny ozimé pšenice ve velmi dobrém zdravotním stavu, chladnější počasí neumožnilo silný rozvoj padlí travního, jak tomu bylo v extrémních letech 2001 a 2002. Na jaře 2004 naopak proti předchozím letům, kdy bylo sucho a teplo, srážkově bohatší a chladnější počasí způsobilo epidemický rozvoj choroby. Infekční tlak padlí byl tak silný, že se i v polních podmínkách projevila odlišnost jednotlivých odrůd podle geneticky zakotvené odolnosti.
Jaký bude letošní rok, se zatím neví. V zásadě ale platí, že je třeba porosty sledovat, předvídat a hlavně znát různé systémy ochrany, včetně specifické odolnosti pěstovaných odrůd vůči chorobám. Potlačení houbových chorob je totiž důležité nejen z hlediska výnosu, ale i kvality produkce, na níž jsou kladeny stále vyšší nároky.
