V loňském roce vysadili pěstitelé nové hybridní odrůdy chmele na 431 z celkem 5838 hektarů ploch. Během tří let tak podíl nových odrůd vzrostl více než dvojnásobně na 7,4 procenta. Zbytek tvoří tradiční Žatecký poloraný červeňák. Zatímco tato nejrozšířenější a stále nejžádanější odrůda dosahuje výnosu kolem tuny z hektaru, u hybridních odrůd je to dvě až 2,5 tuny z hektaru, informoval o tom tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.
Cílem výzkumu v oblasti křížení chmelových odrůd je podle něj kromě dosažení vyšší výnosnosti a hodnoty chmelových hlávek i odolnosti rostlin vůči virózám. Nové hybridní odrůdy chmele chtějí čeští pěstitelé vysadit v průběhu několika let na asi tisíci hektarů, tedy 16 procentech ploch. Pěstitelé loni sklidili 6310 tun chmele, což je meziroční 14procentní nárůst z 5527 tun. Výnos dosáhl 1,08 tuny z hektaru, zatímco v roce 2003 to bylo o 0,15 tuny z hektaru méně. Velmi dobrá byla i kvalita chmele, výrazné zlepšení zaznamenal také obsah hořkých látek. Pěstitelé tak bez problémů celou úrodu prodali. Chmel se pěstuje ve třech oblastech, nejvyšší meziroční nárůst výnosů, o 17 procent, zaznamenalo Žatecko. Nejlepších výsledků dosahuje tradičně Tršicko, průměrný výnos zde loni činil 1,51 tuny z hektaru. Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. V loňském roce se celosvětově snížily plochy osázené chmelem o 2,5 procenta na 53.653 hektarů. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se na exportu podílí 45 procenty.
