Pro české zelinářství byl loňský rok velmi obtížný. Výkupní ceny hlavních druhů zeleniny se vlivem levných dovozů, které byly důsledkem převisu nabídky nad poptávkou na evropském trhu, dostaly pod hranici rentability a pěstitelé byli v řadě případů nuceni zeleninu zaorat. Tržby zelinářů tak loni poklesly zhruba o 30 procent. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana na tom byli nejhůře drobní pěstitelé zeleniny, z nichž možná celá polovina loňský rok ekonomicky nepřežije.
Na rozdíl od roku 2003, kdy dlouhotrvající horké a suché počasí mělo za následek značné ztráty na výnosech téměř všech druhů zeleniny, měl vývoj počasí v loňském roce na produkci zeleniny příznivý vliv a její celková produkce odhaduje na zhruba 420 tisíc tun. Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2003 sklizeno z 16 872 ha celkem 295,6 tisíce tun zeleniny, což byl pokles v porovnání s nízkou sklizní roku 2002 o 11 procent. Loňský nárůst sklizně je předpokládán zejména u hlávkového zelí, mrkve, cibule a celeru.
Situační a výhledová zpráva, kterou ke komoditě zelenina vydalo ministerstvo zemědělství charakterizuje loňský rok z hlediska odbytu produkce jako velmi složitý pro pěstitele nejen v České republice, ale i pro producenty v ostatních evropských zemích. Vzhledem k nižším objemům sklizené zeleniny v předchozím roce došlo v roce 2004 v některých evropských zemích k nárůstům pěstebních ploch, čímž výrazně vzrostla nabídka čerstvé zeleniny na trhu. Tato skutečnost a nižší poptávka spotřebitelů i zpracovatelského průmyslu pak měla negativní dopad na tvorbu cen především u hlavních zeleninových druhů mírného pásma.
Počasí zelenině přálo
Poněkud chladnější průběh počasí na jaře sice zpozdil nástup sklizní, avšak byl ideální pro vzcházení zeleniny pěstované z přímých výsevů. Vzhledem k těmto podmínkám byl odbyt nejranějších druhů zeleniny příznivý. Již od počátku sezóny sklizní se však situace změnila. Vlivem přetlaku nabídky zeleniny nejen na tuzemském trhu výrazně poklesly ceny zemědělských výrobců, což mělo negativní dopad na odbyt domácí produkce zeleniny. Z ekonomických důvodů tak někteří pěstitelé část zeleniny buď nesklidili nebo ji zaorávali. Ke konci listopadu 2004 bylo evidováno 500 hektarů zaorané zeleniny, a to zejména hlávkové zelí, cibule, květák, mrkev, kapusta.
Podle informací MZe vytvořilo chladnější a srážkově podprůměrné počasí v loňském prvním. pololetí příznivé podmínky pro vzcházení porostů košťálové zeleniny z přímých výsevů. Napadení porostů škůdci v počátečním stadiu vývoje bylo spíše podprůměrné. U drobných pěstitelů se mírně rozšířily pěstitelské plochy zejména hlávkového zelí. Porosty se vyvíjely příznivě, hlávky byly dobře vyvinuté a dobré jakosti. Nižší teploty v průběhu května a června naopak negativně ovlivnily růst a vývoj porostů paprik, rajčat a okurek. Nástup teplejšího a slunečného počasí v letních měsících nicméně přispěl k jejich rychlé regeneraci. Produkce rajčat pro průmyslové zpracování se po předloňském poklesu poptávky stabilizovala. Nepříznivý průběh počasí však znamenal snížení průměrných hektarových výnosů.
Produkce salátových okurek u nás zůstává nadále roztříštěná, neschopná nabízet ucelené dodávky požadovaného množství po delší časový úsek, takže pokles pěstování okurek nakládaček pokračoval i loni. Na rozdíl od roku 2003 však poptávka po této komoditě v roce 2004 výrazně převyšovala nabídku. Klimatické podmínky byly příznivé pro pěstitele kořenové zeleniny zejména petržele, mrkve a celeru. I když pěstební plochy těchto druhů spíše stagnují, loňské výnosy byly nadprůměrné. Také pěstitelé cibulové zeleniny dosáhli loni vysokých výnosů. Problémy s uplatněním vlastní produkce na trhu.problémy však znamenají pro tuzemské pěstitele značné finanční ztráty.
Z výsledků šetření Zelinářské unie Čech a Moravy vyplývá že struktura zelinářských podniků se u nás postupně mění. Loni se proti předchozímu roku celkový počet pěstitelů, kteří vstupovali se svojí produkcí zeleniny na trh, zvýšil, přičemž celková pěstební plocha zůstala téměř nezměněná. Úbytek ploch nastal zejména u velkých pěstitelů s výměrou sto a více hektarů. K výraznému zvýšení ploch došlo u pěstitelů s výměrou 50 až sto hektarů a u pěstitelů s výměrou nižší než deset hektarů.
Vysoká nabídka snížila ceny
Vlivem vysoké sklizně skladovatelných druhů zeleniny byly v roce 2004 naskladněny vyšší objemy zeleniny, a to zejména do větraných a provizorních skladů. Celkové množství naskladněné zeleniny dosáhlo k loňskému 31. říjnu přibližně 144 tisíc tun, což je více než dvojnásobek oproti roku 2003. Z uvedeného množství představuje hlávkové zelí 55 tisíc tun, cibule 56tisíc tun, mrkev 20 tisíc tun, celer osm tisíc a kořenová petržel čtyři tisíce tun.
Konzervárenská sezóna v roce 2004 byla závislá především na možnostech odbytu hotových konzervárenských výrobků, nikoliv na zpracovatelských kapacitách.
V roce 2003 vlivem nedostatečné nabídky určitých druhů zeleniny na trhu se ceny zemědělských výrobců zvýšily, a to zejména ceny kapusty, kedluben, mrkve, salátových okurek, póru, ředkviček a salátů. Naopak v roce 2004, vlivem převisu nabídky zeleniny na trhu nad poptávkou, došlo již od samého začátku sezóny sklizně k výrazným propadům cen jednotlivých druhů zeleniny, zejména pak u hlávkového zelí, mrkve, kapusty, cibule a květáku.
Spotřebitelské ceny v roce 2003 klesly v porovnání s rokem 2002 u všech sledovaných druhů zeleniny s výjimkou papriky, a to především ceny hlávkového zelí, melounů, rajčat a mrkve. V průběhu roku 2004 pak vykazují spotřebitelské ceny u převážné většiny sledovaných druhů zeleniny další pokles oproti roku 2003, a to zejména u hlávkového zelí, mrkve, květáku a rajčat. K nárůstu průměrných cen došlo pouze u papriky a melounů.
Bilance zahraničního obchodu je pasivní
Podle informací ministerstva zemědělství je celková bilance našeho zahraničního obchodu s čerstvou zeleninou vysoce pasivní a má výrazný prohlubující se trend. Úhrnné pasivum v roce 2003 dosáhlo nejvyšší úrovně posledních deseti let a činilo 4,5 miliardy korun. V tomto roce nám bylo dovezeno 386,6 tisíce tun čerstvé zeleniny, což bylo proti předchozímu roku téměř o sedm procent více. Největší podíl na celkovém dovozu mají tradičně melouny, rajčata, salátové okurky a paprika, výrazný nárůst nastal také u dovozu cibule, mrkve a hlávkového zelí. Největším dovozcem zeleniny bylo v roce 2003 Španělsko (81,5 tis. t), Polsko (71,3 tis. t), Maďarsko (54,7 tis. t), Nizozemsko (41,4 tis. t), Slovensko (38,6 tis. t) a Francie (20,6 tis. t). V období od ledna do konce září 2004 bylo do ČR dovezeno (včetně vnitrounijního obchodu) více než 234 tisíc tun čerstvé zeleniny. Největší objemy zeleniny byly dodány ze Španělska (48,2 tis. t), z Polska (37,8 tis. t), Nizozemska (34,6 tis. t) a Maďarska (20,6 tis. t).
Vývoz čerstvé zeleniny v roce 2003 vzrostl na 10,4 tisíce tun vlivem nárůstu vývozu zejména hrášku, mrkve a rajčat. Téměř 60 procent z celkového vývozu zeleniny směřovalo na trhy Slovenska (3,5 tis. t) a Polska (2,7 tis. t). V období od ledna do září 2004 zaznamenal vývoz čerstvé zeleniny opětovný nárůst na celkových 13 tisíc tun, přičemž nejvýznamnějšími odběrateli zůstávaly Slovensko (7,1 tis. t) a Polsko (3,3 tis. t), za nimiž následovalo Rakousko a Německo.
Podobně jako u čerstvé zeleniny je také celková bilance zahraničního obchodu se zpracovanou zeleninou dlouhodobě pasivní, a to jak z objemového tak i z finančního hlediska. Schodek platební bilance měl meziročně neustálý nárůst až do roku 2002, kdy představoval hodnotu 901,1 milionu korun (resp.49,3 tis. t). V roce 2003 se záporná bilance v objemovém vyjádření nadále zvýšila na 53,3 tisíce tun, avšak s hlediska finančního došlo k poklesu na 885,7 milionu korun.
Dovoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků zaznamenal v roce 2003 v porovnání s předchozím rokem opětovný nárůst o více než pět procent a přesáhl tak objem 72 tisíc tun. Mezi největší dovozce této komodity patřilo Polsko s 31 procentním podílem na celkovém dovozu, následovala Čína (s desetiprocentním podílem), a Slovensko a Maďarsko (s podílem osmi procent). V období od ledna do konce září 2004 k nám bylo dovezeno přes 60 tisíc tun zpracované zeleniny, přičemž největší množství pocházelo z Polska (téměř 35 procent), následovalo Slovensko a Itálie (12 procent), dále Čína (9,5 procenta) a Maďarsko (6,4 procenta).
Vývoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků se v roce 2003 naopak snížil na celkových 18, 8 tisíce tun, především z důvodu poklesu vývozu zmrazené zeleniny, konzervovaných rajčat a kečupů. V porovnání s rokem 2002 výrazně poklesl podíl vývozu na Slovensko (ze 47 na 28 procent) a do Polska (z 25 na 5,3 procenta). Během devíti měsíců loňského roku bylo z České republiky vyvezeno celkem 15, 5 tisíce tun. Největší množství zpracované zeleniny směřovalo na Slovensko (57 procent), dále do Rakouska (35 procent) a Polska (devět procent).
