Stejně jako jinde ve světě platí i pro český chmel, že bude do budoucna prodejný jen tehdy, pokud ho pěstitel dokáže vyprodukovat s minimálními náklady a dobrým výnosem. A vysokou úrodu dávají nové výkonné odrůdy z nepřestárlých porostů. Tomu však nenahrává letošní ztráta dotačního titulu, který pěstitele ještě vloni při obnově chmelnic podporoval. Pouhá výměna starých porostů za mladé zisk chmelaři také nepřinese. Neméně důležité je zachovat jakost chmele při sklizni a zpracování. V tomto parametru má však řada domácích pěstitelů co dohánět, shodli se čelní zástupci pěstitelů, obchodníků a zpracovatelů na Chmelařském kongresu v Praze. „Není naší dobrou vizitkou, když procentem příměsí vedeme ve světové tabulce. Ne vždy půjde takový chmel na odbyt, zvláště v období přetlaku na trhu. Kvalitativní parametry nejsou strašákem, ale realitou jeho prodejnosti,“ zdůraznil předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Ing. Bohumil Pázler.
Česká republika stále patří mezi tradiční a významné pěstitele chmele ve světě s 11,5 procenty chmelnic. Z celosvětové plochy 50 581 ha zaujímá třetí místo po SRN a USA. Z pohledu množství produkce vyrábí téměř sedm procent z celosvětové výroby chmele 92 607 tun.
Co přinesl loňský pěstitelský rok
Chmelové hlávky se v Česku vloni sklízely z celkové plochy 5838 ha. To představuje proti předchozímu roku pokles o 104 ha, tedy o 1,8 %. Celkový průměrný výnos 1,08 t/ha chmele zařadil minulý pěstitelský rok mezi průměrné, zhodnotil Ing. Pázler. „Proč máme průměrný hektarový výnos stále asi jednu tunu suchého chmele z hektaru. Vždyť někteří pěstitelé dosahují výnosů kolem 1,3 t na hektar. Vloni šlo o celou tršickou oblast,“ vyzval k zamyšlení účastníky kongresu prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR Ing. Josef Ondráček. Dodal, že do budoucna při vzrůstajících nákladech se ukazuje výnos 1,2 t/ha suchého chmele jako nutnost. U hybridních odrůd by měl dosahovat zhruba dvě tuny z hektaru při daném obsahu alfa hořkých kyselin (dále alfa látek, alfa), neboť se tyto chmele vykupují právě podle těchto látek.
Sucho ve většině oblastí, zvláště Žatecka, Rakovnicka, ale i Úštěcka v období tvorby a růstu hlávek v průběhu loňského července a srpna, způsobilo pěstitelům nakonec zklamání z konečných výnosů, a to i u porostů, které ještě v červenci slibovaly nadějnou úrodu, připomenul vliv počasí Ing. Pázler. Výsledkem byla velká variabilita výnosů, kdy rozdíl mezi nejlepšími a nejslabšími průměrnými výnosy byl více než 1,5 t/ha. Nejhůře dopadla Žatecká oblast, kde se na ploše 4382 ha dosáhlo 1,01 t/ha. Úštěcká oblast zaznamenala na sklizňové ploše 756 ha 1,08 t/ha. Nejlepší výsledky vykázala Tršická oblast na ploše 700 ha, kde byl průměrný výnos 1,51 t/ha.
Celkově se vyprodukovalo 6310,7 t suchého chmele, což je sice o 783,9 t více než v roce předchozím, ale ještě o 131,1 t méně než v roce 2002. Z celkové sklizňové plochy zahrnují nové hybridní odrůdy 7,4 % plochy a 12,6 % z celkové produkce chmele v ČR.
Podle Ing. Pázlera je potěšitelné, že průměrný výnos Žateckého poloraného červeňáka (ŽPČ) se vloni dostal nad jednu tunu z hektaru, i když nebyl zcela příznivý vývoj počasí. Velmi dobře si vedly odrůdy hybridního původu Premiant a Sládek s průměrnými výnosy kolem dvou tun z hektaru a za pozornost stojí také výsledky odrůdy Agnus.
Kladem loňské sezóny byl vyšší obsah alfy látek proti minulým rokům jak u žateckého chmele, tak po několika letech i u hybridních odrůd, na tom se shodli představitelé svazu i unie. U ŽPČ se pohyboval v průměru kolem 3,6 % a často byl mezi 4 až 5 procenty. Žatecko dosáhlo průměru alfy 3,6 %, Úštěcko 3,26 % a Tršicko 3,73 %. Za povšimnutí stojí průměrný obsah alfy u hybridních odrůd – Sládka 6,42 % a Premiant 10,42 %.
Obchod a ceny
Ing. Pázler poukázal na celkový přebytek chmele ve světě v posledních letech, který není dosud vyřešen. Plochy chmele sice z roku na rok celosvětově klesly o víc než čtyři procenta, ale celková produkce alfy opět vzrostla proti dlouhodobému průměru o více než sedm procent, což je dáno světovým rozvojem nových vysokoobsažných a výnosnějších odrůd.
Z hlediska světového bylo v průměru zobchodováno vloni do podzimu jen 80 % produkce a ostatní uplatnění na trhu již postupuje pomaleji. Pro české pěstitele a obchodníky však nákup a prodej chmele ze sklizně 2004 dopadl dobře, uvedl Ing. Ondráček. Podle něj se podařila prodat celá úroda ve výši 6310 tun za ceny pro pěstitele nepatrně vyšší než v roce 2003. Je prodána úroda ŽPČ i hybridních odrůd. „Samozřejmě, pěstitelé by řekli, že cena byla nízká, obchodníci by rovněž řekli, že prodejní ceny byly špatné a pivovary, že chmel je drahý. Tak to v obchodě chodí,“ komentoval domácí trh chmelem.
Na úspěšný prodej žateckého chmele ze sklizně 2004 měla vliv zejména malá úroda chmele v roce 2003 v celé Evropě, a to jak v množství, tak i v obsahu alfy. Pivovarům se po sklizni 2003 proto snížily zásoby chmele. Sklizeň 2004 však byla dobrá, zvláště v Německu, a lze očekávat, že pivovary z této sklizně doplnily zásoby. O tom svědčí, že aromatické chmele jsou vyprodány i v Německu za cenu asi 3,5 eur/kg, což je zhruba 110 000 Kč/t. Podstatně horší situace je v prodeji hořkých chmelů, které byly do poolu nakoupeny za jedno euro za kilogram, což představuje 30 000 Kč/t a dosud nejsou prodány. Při dobré sklizni 2005 v Německu mohou vzniknout cenové problémy s letošní sklizní také u nás, předpokládá Ing. Ondráček. „Dlouhodobě také sílí tlak pivovarů, aby cena žateckého chmele klesla. Je skutečně na trhu s chmelem nejdražší. A tato cena je hlavním rizikovým faktorem do budoucna,“ domnívá se.
Dalším faktorem, který zásadně ovlivňuje cenu žateckého chmele, je kurs české koruny k americkému dolaru a euru. Zahraniční pivovary samozřejmě o kursových rozdílech vědí, ale neakceptují je, připomněl.
Kvalita zpracování
I když uplynulá pěstitelská sezóna dopadla po stránce kvality chmele dobře, již méně kladně se dají hodnotit kvalitativní parametry při konečné sklizni a zpracování, konstatoval předseda svazu. Zvláště u pěstitelů, kde vzhledem k vyšším výnosům často nestačila sklizňová a sušící kapacita. Projevilo se to nedostatky v sušení a ve vysokém procentním obsahu příměsí. Do budoucna budeme muset v této oblasti mít daleko větší disciplínu, upozornil.
Tradiční problém českého chmele – vysoký obsah příměsí – připomněl také Ing. Ondráček. „Objektivně je třeba říci, že někteří mají chmele čisté a ti ostatní by s tím měli něco udělat. V množství příměsí chmelu asi vedeme světovou ligu, a to zhoršuje prodejnost českého chmele, vyzval přítomné v přednáškovém sále.
Změny pravidel pro použití
ochranných přípravků
Chmelaři budou muset důsledně dodržovat u ochranných přípravků koncentrace, lhůty používání a požadavky podle teritoriálního užití chmele, zdůraznil Ing. Pázler. Kromě toho se podstatně zpřísní kontrola reziduí ve chmelu, dodal Ing. Ondráček. „Musíme počítat s tím, že pivovary budou žádat rozbory a garance o použití pouze těch přípravků, které jsou registrovány v té zemi, do níž je chmel prodán. Dříve platilo, že chmel musel splňovat požadavky na množství reziduí u přípravků, které byly v daném státě povoleny. Ty, které nebyly, stát nekontroloval. Nyní se připravují změny a stát žádá kontrolu všech zbytků reziduí použitých přípravků při ochraně chmele. To je obrovská novinka a změna. Musíme být na to připraveni. Zejména na japonském trhu, který je pro nás zásadní, by mohly vzniknout obrovské problémy. Z toho vyplývá povinnost používat pouze povolené přípravky v povolené koncentraci a lhůtě. Jinak budou sebelepší chmele neprodejné,“ varoval prezident unie.
V dalším období lze očekávat, že se pozornost pivovarů obrátí i k množství těžkých kovů, jako Cu, Hg a Cd v půdě chmelnic. Pod tvrdou kontrolou některých pivovarů je i obsah dusičnanů v chmelových hlávkách a granulích. Hranice 10 000 mg/kg chmele je u řady chmelů překročena, uvedl Ondráček.
Zákonitosti v ekonomice
Základním předpokladem pěstování chmele je však ekonomika. Závisí na vstupních nákladech, na dosaženém výnosu a konečné ceně chmele. „Jako pěstitelé nejsme spokojeni se současnými výkupními cenami chmele vzhledem ke stále rostoucím vstupním nákladům, ať už v oblasti ceny materiálů nebo lidské práce. Meziroční nárůst ceny chmele v roce 2004 o jedno až dvě procenta ovlivnil spíše zvýšený obsah alfy než valorizace ceny,“ prohlásil Ing. Prázler.
Proti zvyšování ceny chmele se tlačí přebytek této suroviny na světovém trhu i snižující se kurs eura a dolaru vůči koruně, přiznal předseda svazu. „Přesto jsme přesvědčeni, že by obchodní firmy měly zvažovat výši svého profitu, a to v zájmu zachování možnosti i budoucího obchodu s českým chmelem. Vzhledem k postavení, kvalitě a podílu prodaného chmele by se cena měla pohybovat na minimální úrovni 150 Kč/kg. Jistě více než 90 %, možná i 95 % chmele ze sklizně 2005 je již prodána pod smlouvou.“
Kroky ke stabilitě
Po rapidním poklesu ploch díky změnám na trhu v polovině devadesátých let je v ČR již několik let rovnováha mezi nabídkou a poptávkou žateckého chmele. Podle svazu je nutné udržet pěstování chmele v tradičních oblastech ČR, zlepšit věkovou strukturu chmelnic, udržet pozice a podíl na světovém trhu chmelem, zajistit ekonomickou životaschopnost českých pěstitelů chmele a zlepšovat kvalitu produkce.
Klíčem k řešení ekonomiky do budoucna zůstává podle Ing. Pázlera věková struktura porostů. Optimální doba obměny porostů běžná ve světě je kolem dvanácti let, u nás se v minulosti počítalo patnáct až dvacet let. V současné době se průměr stáří chmelnic pohybuje kolem 17,5 roku a kvůli nedostatečné obnově chmelnic jejich stáří dál narůstá. Celkově je již 47 % porostů starších než patnáct let a dokonce 30 % starších než 20 let.
„Není v našem zájmu ani úmyslu jakkoli zvyšovat plochy nebo celkovou produkci českého chmele. Pro dosažení dobré ekonomiky v pěstování chmele a udržení výnosové stability v ČR je však obnova chmelnic nezbytná. Pokud se nenajde řešení účinné pomoci v této oblasti, mohlo by to znamenat kritickou redukci ploch českého chmele během pěti až deseti let,“ varoval Ing. Pázler. Svaz proto považuje za nutné hledat společně s ministerstvem zemědělství cesty, které by vrátily dotační titul na obnovu nebo restrukturalizaci chmelnic zpět do titulů národní podpory. „Jsme si vědomi, že jakýkoli výpadek českého chmele ze světového trhu bude mít dlouhodobé následky vzhledem k jeho současnému přebytku. Jednodušší je řešit stáří chmelnic preventivně, soudí předseda.
Naděje chmelařů záhy zvrátil vrchní ředitel odboru zemědělské výroby ministerstva zemědělství Ing. Stanislav Kozák, který byl na konferenci přizván. „Nedělejme si iluzi, že se nám podaří tento dotační titul dostat zpátky do dotační politiky státu. Podpory jsou pod kontrolou Evropské komise a pokud bychom dotaci vypláceli bez schválení, čekají nás vysoké sankce.“
Závlahové systémy k růstu sklizní
Ke zlepšení kvality a výnosové úrovně chmele významně přispívá závlaha chmelnic, protože chmel se pěstuje v oblastech s největším srážkovým deficitem. Mezi progresivní systémy zavlažování patří kapková závlaha shora, kapková závlaha podzemní a mikropostřik. Výsledky pokusů s těmito typy závlah jsou srovnatelné. Na mnoha místech je však limitujícím faktorem přístup k vodním zdrojům a kapacita těchto vodních zdrojů. Z tohoto důvodu svaz navrhuje finančně posílit titul 1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích a navíc jej rozšířit o podporu vybudování vodních zdrojů pro závlahy.
„Titul pro podporu vybudování kapkové závlahy nebyl vloni plně využit, jak by se dalo, zůstává však v platnosti i v roce 2005, připomněl Ing. Kozák. Dalšími slovy vzal chmelařům opět jednu z nadějí. „Nedělejme si iluzi, že by stát někomu zabezpečil dopravu vody až před chmelnici.“ Dodal však, že „na budování kapkové závlahy jsme zatím schopni nějaké prostředky v roce 2005 uvolnit, ale nelze dnes říci, jak bude vypadat dotační politika v příštích letech.“ Prezident unie se částečně rozchází v názoru jak se svazem, tak ministerstvem. „Je chybou, že stát pro chmelaře nezajišťuje dovedení zdroje vody k chmelnici. Samotný rozvod a techniku na chmelnici by si pěstitel jistě zajistil sám“.
Odrůdová skladba
Česká republika se zaměřuje hlavně na pěstování jemných aromatických odrůd, které jsou méně výnosné, zato ale mají specifické aromatické vlastnosti. „To může být pro nás povzbuzující, že jsou stabilizované trhy na odběr těchto chmelů. Celkový přetlak nabídky se odehrává pouze v oblasti vysokoobsažných a hořkých chmelů,“ zhodnotil Ing. Pázler. Vysvětlil to tím, že v posledních letech pivovary mění technologii výroby piva. Rozšiřuje se výroba nízkoalkoholických a málo chmelených piv s tím, že se snižuje podíl alfa hořkých látek při jeho výrobě. Tento trend se projevuje zvláště ve východní Asii. „Z toho vyplývá, že se vyplatí pokračovat ve vývoji a šlechtění jemných aromatických odrůd vhodných do našich klimatických podmínek, doporučil pěstitelům.
Podstatné hledisko při stanovení prodejní ceny Žateckého poloraného červeňáku a tedy ekonomiky pěstování je obsah alfa hořkých kyselin vypěstovaných na hektaru. U hořkých chmelů je však třeba podle něj počítat s neustálou obměnou méně výkonných a odolných odrůd za lepší nové. U aromatických chmelů k takové obměně nedochází. Jemné aromatické odrůdy představují pouze 5 % výroby alfa kyselin ve světě, z toho náš aromatický chmel představuje asi 70 % výroby. Celkem je struktura asi taková: 80 % výroby alfy jsou hořké chmele, 15 % aromatické a 5 % jemné aromatické, kam patří i náš chmel.
Rozhodující v odrůdové skladbě bude podle Ing. Ondráčka i nadále špička v aromatických chmelech Žatecký poloraný červeňák, ale jen ozdravený. Zdůvodnil to tím, že se pěstuje v dostatečném množství a pivovary jej znají. Důležité by bylo podle něj provést jeho rajonizaci vzhledem ke změněným klimatickým podmínkám, aby se zachovala jeho kvalita. „Rozhodně další faktor, který asi ovlivní úvahy o pěstování chmele, jsou vodní zdroje.Voda má rozhodující vliv i v úvahách o pěstování nových odrůd s vyšším obsahem alfa hořkých kyselin.“
