Jaro je konečně tady. Snad. Pokud jde o počasí, nikdy si nemůžeme být jisti. V letošním teplém lednu asi málokdo předpovídal, že ještě začátkem března bude ležet sníh a teploty poklesnou hluboko pod bod mrazu. A tak ani odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, které jsme požádali o aktuální informace, nechtěli nic tvrdit s určitostí. Přesto se ale nakonec rozpovídali.
V Zemědělci 11 jsme se věnovali stavu porostů ozimých plodin, prognóze jejich přezimování a především jarnímu přihnojování, jak se o něm hovořilo na tradičním Ruzyňském dni výživy rostlin a agrotechniky. Nyní se soustřeďme na ochranu proti plevelům a možný výskyt chorob v ozimých obilninách.
Plevele čekají na teplo
Podle Ing. Jana Mikulky, CSc., byla sice letošní zima atypická, ale na jarní zásahy proti plevelům to nebude mít výrazný vliv. „Během zimy plevele v ozimech nepokračovaly ve vývoji, ani nevzcházely,“ upozorňuje Ing. Mikulka s tím, že dále bude jejich rozvoj záviset na průběhu jarního počasí. „Jestli bude současné oteplení trvat delší dobu, po více dní, bude nutné sled ošetření proti plevelům urychlit. Plevele v ozimech nejsou vyvinuty tak, jak je obvyklé v jiných letech, a proto za teplých podmínek začnou ozimé plevele rychle růst a jarní masově vzcházet. Na paměti je třeba mít, že plevele jsou v jarní obnově vegetace rychlejší než ozimé plodiny.“
Je také možné, že se krátkodobé oteplení bude střídat s chladnějšími periodami, což růst plevelů pochopitelně zbrzdí. V každém případě bude důležité věnovat zvýšenou pozornost problematickým plevelům, jakými jsou například svízel přítula nebo oves hluchý, který se v posledních letech opět hojně vyskytuje.
Řepka méně zaplevelena než obilniny
V ozimé řepce by měly být plevele potlačeny už na podzim. Pokud jsou její porosty v dobrém stavu a ochrana proti plevelům nebyla na podzim zanedbána, větší problémy se zaplevelením pravděpodobně nenastanou. V ozimých obilninách to bude složitější.
„Někteří pěstitelé sejí ozimé obilniny až na konci agrotechnické lhůty kvůli omezení rizika napadení virózami a v takových porostech se na podzim plevele příliš nerozvinou,“ říká Ing. Mikulka. „Zásah proti nim je potom nezbytný na jaře a není dobré dlouho otálet. Pro brzké aplikace se hodí sylfonylmočoviny, růstové herbicidy účinkují až při vyšších teplotách.“
Při rozhodování o ochraně proti plevelům je vždy třeba vycházet z aktuálního zaplevelení. Rizikem je etapovité vzcházení plevelů, ale to nelze předpovědět. Záleží na agronomovi, jak plevele sleduje a jak rychle je schopen na jejich rozvoj reagovat. Velmi důležitý je stav porostu. Včasné přihnojení dusíkem podpoří růst ozimých obilnin a ty potom plevelům lépe konkurují.
Proti vytrvalým plevelům zasáhnout později
Problémem jara mohou být vytrvalé plevele – pcháč a pýr plazivý. Jak Ing. Mikulka uvedl, v zásazích proti nim se nesmí agronom ukvapit. Vhodné je počkat, až opravdu začnou růst (pýr je schopen rašit podstatně dříve než pcháč), aby účinné látky herbicidů mohly být rozvedeny do jejich vytrvalých částí – oddenků či kořenových výběžků. Lze předpokládat, že nástup vegetace vytrvalých plevelů bude velmi rychlý, protože pole byla zakryta poměrně silnou vrstvou sněhu a půda nepromrzla do velké hloubky.
Riziko rozšíření vytrvalých plevelů úzce souvisí se systémem obdělávání půdy. Tam, kde jsou uplatňovány minimalizační technologie zpracování půdy, není kořenový systém vytrvalých plevelů narušen, a tak na jaře začnou rašit dříve než na pozemcích s klasickou orbou, která jejich vitalitu oslabuje.
Sněžná plísňovitost obilnin
„Rozdíly v napadení ozimých obilnin chorobami jsou mezi jednotlivými oblastmi každoročně značné a letos budou podle mě ještě větší,“ říká RNDr. Eliška Sychrová. „Záleží na tom, jak dlouho leží na porostech sníh. Nebezpečná je jarní ledová krusta. Podmínky, které se pod ní vytvoří, podporují rozvoj patogenů a zároveň decimují porosty obilnin. Letos zatím odtává sníh postupně, takže nepředpokládám nějaké velké poškození. Tam, kde ale zůstal na polích po lednové oblevě led a na něj napadl sníh, bude poškození porostů ozimých obilnin sněžnou plísňovitostí pravděpodobně větší než v jiných letech.“
U žita, ozimé pšenice a ozimého ječmene způsobuje sněžnou plísňovitost houba Microdochium nivale. Druhým původcem této choroby jsou palušky, které škodí hlavně na ozimém ječmeni, i když na ozimé pšenici se vyskytují také. „Pro poškození ozimého ječmene stačí podmáčený pozemek a zdroj infekce v zemi, ani nemusí být větší vrstva sněhu,“ upozorňuje dr. Sychrová a zároveň uvádí, že jakmile kritické podmínky pominou, patogeny přestanou škodit a sněžná plísňovitost se dále nerozvíjí. Důležité je proto včasné přihnojení porostů, aby rostliny dobře regenerovaly.
Stéblolam, listové skvrnitosti a padlí travní
Další významnou chorobou ozimých obilnin je stéblolam. I jeho výskyt se v jednotlivých oblastech liší. Zvlášť častý bývá, následuje-li pšenice po pšenici nebo po jiné obilnině. Leden byl pro rozvoj stéblolamu příznivý, a proto dr. Sychrová agronomům doporučuje pozornou prohlídku porostů. Měli by ji udělat zhruba na konci dubna, teď je na ni ještě brzy.
Výskyt listových skvrnitostí bude rovněž rozdílný. Napadení ozimého ječmene hnědou skvrnitosti záleží na průběhu jarního počasí. Pokud bude jaro vlhké a chladné, hnědá skvrnitost se na ječmeni rozvine, pokud bude sušší a teplejší, nebude způsobovat větší poškození. Někde byl ozimý ječmen poškozen hnědou skvrnitostí už v lednu a vyskytovalo se i padlí travní. „Sníh těmto houbovým patogenům nevadí, zakonzervuje je. Pozor se musí dávat na ozimý ječmen a na jarním ječmeni ohlídat především výskyt padlí travního,“ zdůrazňuje dr. Sychrová. U ozimé pšenice padlí travní brzy na jaře většinou příliš neškodí, nebezpečnější je v pozdějších fázích vývoje.
U ozimé pšenice je podle dr. Sychrové nebezpečnou chorobou Pyrenophora tritici repentis, která se projeví později. Nyní, po sejití sněhu, se mohou objevit braničnatka pšeničná (průběh počasí v letošním lednu jí prospěl) a někde také braničnatka plevová. „Téměř každý rok nás ale něco překvapí, nejhorší jsou choroby, které přijdou nečekaně,“ říká závěrem dr. Sychrová. A tak si přejme, aby letos bylo nemilých překvapení co nejméně.
