Na našich polích roste také plodina, která se ani zdaleka nepřibližuje rozsahem svého pěstování obilninám či olejninám. Přesto snad nikdo nepochybuje o jejím významu. Na semináři věnovaném českému chmelu a tedy hlavně Žateckému poloranému červeňáku zaznělo několik zajímavých podnětů pro zlepšení pěstování chmele u nás. Mezerovitost a vysoký věk porostů chmele jsou hlavní příčiny, proč výnosy i přes některé nové technologie nerostou.
Chmel otáčivý (Humulus lupulus L.) je bezpochyby výjimečnou zemědělskou plodinou. Důvodem, proč se s tímto tvrzením možná také ztotožňujete, může být to, že:
český chmel v historii měl a snad částečně ještě má na světových trzích určité výsadní postavení,
v současnosti se v ČR chmel pěstuje na ploše 5838 ha, což odpovídá 11,54 % a třetímu místu z celosvětové plochy,
i přes malou plochu v porovnání s jinými plodinami zná tuto rostlinu každý Čech,
pro vaření piva stačí jen malé množství chmele, aby výrazně ovlivnilo výslednou chuť,
výkupní ceny za tuto komoditu se běžně pohybují přes 100 tisíc korun za jednu tunu,
rostliny jsou pěstovány na nezaměnitelných konstrukcích a liány chmele každoročně dorostou do sedmimetrové výšky,
každý, kdo na brigádě zaváděl chmel nebo ho sklízel na tyto okamžiky zřejmě nezapomene.
Možná jde o jiný důvod. V každém případě se chmelem jsou podobné starosti jako s většinou zemědělských komodit. Pěstitele například trápí výkupní ceny. Trh s chmelem lze označit za nasycený. Produkce piva, pro kterou je chmel nejčastěji používán, je celosvětově stabilní a neočekává se žádný nárůst. Přesto by si pěstitelé chmele představovali cenu blížící se 150 tisícům korun za tunu. Není to však jediný problém, se kterým se musí potýkat.
Cílem jsou vyšší výnosy
Pokud se mluví o českém chmelu, tak jím z 93,8 % míní Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ). Takový podíl z celkové plochy chmele u nás zabírá. Jak zaznělo na semináři v Žatci věnovaném hlavně této odrůdě, jsou stále ještě rezervy ve využívání genetického potenciálu českých odrůd chmele. S dobrým výnosem samozřejmě souvisí i výsledný zisk. U chmelu to platí dvojnásobně, protože výkupní ceny jsou v porovnání s jinými komoditami mnohonásobně vyšší. A tak každý kilogram v konečných počtech je znát. Podle Ing. Vladimíra Nesvadby, PhD., z pořádajícího Chmelařského institutu, s. r. o., Žatec, výsledný výnos chmele ovlivňuje pěstitel mnohem více než lokalita, ve které jsou rostliny chmele pěstovány.
Rezervy v technologii
Základem je chmelová sadba. Té se věnoval ve svém příspěvku Miroslav Brynda z Chmelařského institutu, s. r. o., Žatec. Nové výsazy z nekvalitní chmelové sadby, jak uvedl, často nedávají v prvním roce žádné výnosy. Naopak dobrá sadba se může přiblížit výnosům jedné tuny z hektaru. Zemědělci již docenili přednosti bezvirózní sadby. Sazenice vypěstované z meristémových kultur se v naprosté většině používají při obnově chmelnic. V současné době jsou takto ozdravené rostliny pěstovány na 40 % plochy.
Kvalita sadby má také bezprostřední vliv na ujímání rostlin a na případnou mezerovitost porostu. A právě chybějící rostliny v chmelnici jsou další rezervou k dosahování stabilně vyšších výnosů. Pořízení chmelové konstrukce je velký investiční náklad a tak je škoda jí maximálně nevyužít. „Jestliže nejsou vysázeny i kotevní řady, dochází automaticky k pětiprocentnímu snížení výnosů,“ upozornil Miroslav Brynda. Sklizeň rév rostoucích na kraji chmelnice je obtížnější, protože nelze využít strojového strhávání. Přesto v loňském roce, kdy byla průměrná sklizeň 1,08 t/ha, případná pětiprocentní ztráta odpovídala 54 kilogramům. Pokud ve chmelnici nebyly doplněny uhynulé rostliny, je pak pokles výnosu ještě větší.
Proti stárnutí chmelnic
Jedním z intenzifikačních faktorů, který se osvědčuje, je instalace kapkové závlahy do chmelnic. V České republice se chmel často pěstuje v oblastech, kde hrozí nedostatek vláhy. Chmelnice pod závlahou poskytují v průměru o deset procent vyšší výnosy než porosty uměle nezavlažované. Pěstitele motivuje k zavádění těchto systémů závlahy také podpora poskytovaná Ministerstvem zemědělství ČR. S ohledem na to, že tato dotace není v rozporu s dotační politikou EU, pokračuje tento program i v roce 2005.
Přes některé pozitivní vlivy na celkový výnos, celorepublikové průměrné výnosy klesají. Hlavní problém vidí zástupci Chmelařského institutu, s. r. o., ve věkové struktuře našich chmelnic. Z několikaletého sledování vyplývá, že nových výsadeb bylo od roku 2000 provedeno v průměru každý rok na 3,23 % chmelnic. Vzhledem k obecně uváděné životnosti chmelových rostlin zhruba 20 let, by úroveň obnovy chmelnic měla odpovídat pěti procentům. Proto nepřekvapí, že 32 % porostů chmele je starší než dvacet let. S poklesem výnosů a tady celkové produkce českého chmele je spojeno ještě jedno nebezpečí. V budoucnu by mohlo být těžké znovu získat ztracenou pozici na trhu. Výsadbu nové chmelnice nejvíce ovlivňuje obchodník s chmelem. Žádný pěstitel nezaloží novou chmelnici, když nemá jistotu odbytu chmele. Jako každá trvalá plodina, včetně chmele, je ovlivněna dlouhodobými kontrakty. Když u jednoleté plodiny v daném roce je produkce nerentabilní, tak v dalším roce lze zvolit výsev jiné plodiny. Bohužel, u chmele se musí pokračovat v pěstování nebo se musí zrušit porost a vložené investice se projeví finanční ztrátou.
Co ještě zlepšit
Další rezervy ve stabilně rentabilní produkci chmele jsou podle Ing. Nesvadby ve zpracování chmele. Pivovary v současné době již nepracují s chmelovými šiškami ale s chmelovými peletami a extraktem. A právě takové zařízení českému chmelu chybí. Ing. Nesvadba také navrhoval, že by české odrůdy chmele, a to nejen Žatecký poloraný červeňák, zlepšily své postavení na trhu, pokud by obchodníci brali v úvahu vedle obsahu alfa hořkých kyselin také jejich poměr s dalšími látkami.
V posledních letech se začínají uplatňovat i nové české odrůdy (Sládek, Premiant a Agnus). Tyto odrůdy nedosahují plně kvality jemného aromatického Žateckého poloraného červeňáku, ale podobné odrůdy se dováží do českých pivovarů ze zahraničí. „Po stabilizaci nabídky a poptávky po Žateckém poloraném červeňáku je naším cílem dodávat i další české odrůdy do českých pivovarů, aby jsme zvýšili plochu chmele pro naše pěstitele. To se nám začíná dařit, protože těchto odrůd se v ČR pěstuje 500 ha,“ uvedl Ing. Nesvadba.