I Dánsko je vystaveno tlaku velmi masivního a levného dovozu zeleniny. Proto se snaží nejúspěšnější velkopěstitelé snížit výrazně výrobní náklady a samozřejmě se na současném trhu čerstvé zeleniny udržet účinnými vazbami na obchodní řetězce. Příkladem je pan Axel Mansson, pěstující v jutském Brade polní zeleninu na výměře 320 ha.
Roční produkce pekingského zelí činí 2 – 3 mil. hlávek a ledového salátu více jak 12 mil. Zatímco ještě v roce 2000 to bylo jen asi čtyři miliony hlávek. Na dánské produkci pekingského zelí a ledového salátu má 60% podíl. Není však jen renomovaným velkopěstitelem zeleniny ale i jedničkou mezi pěstiteli ve spotřebě nafty. Opakovaně totiž propařuje pomocí samojízdných zadešťovacích zařízení půdu určenou k pěstování polní zeleniny. Ohřátí půdy na 80 °C do hloubky 8 cm jí vyžaduje 1200 – 1500 litrů, jestliže je však půda nadměrně mokrá, stoupá spotřeba nafty až na 2500 litrů/ha. Propařování znatelně podporuje mineralizaci organického dusíku půdy, takže to umožňuje snížení průměrné spotřeby dusíkatých hnojiv na 160 kg N/ha, tj. o přibližně 20 %. Dusík pěstitel aplikuje zpravidla ve třech termínech dílčích dávek a obejde se zcela bez herbicidů. Doposud je jeho produkce zeleniny rentabilní. Exportuje do Itálie a hodlá vývoz ještě rozšířit.
