Pěstitelé v ranobramborářských oblastech tradičně usilují o časnou sklizeň raných brambor s co nejvyššími výnosy, aby využili příznivých cen na začátku sklizně a zajistili si včas místo na trhu. Rozhodující krok k naplnění tohoto cíle v letošním roce již pěstitelé učinili při zakládání porostů, když včas zasázeli kvalitně předklíčenou sadbu některé velmi rané odrůdy a případně nakryli hrůbky netkanou textilií z polypropylenového vlákna.
Nyní musí podpořit růst a vývoj porostů jejich kvalitním ošetřováním během vegetace. Mechanickou kultivací doplněnou případnou aplikací herbicidů pečovat o příznivý fyzikální stav půdy a regulovat plevele, zabezpečit porostům dostatek živin přihnojením a vláhy doplňkovou závlahou.
Mechanická kultivace a herbicidy
Pro časnou sklizeň raných brambor na přelomu května a června je v ČR využíváno několik způsobů kultivace:
Pěstitelé s velkou výměrou raných brambor ve středním Polabí obvykle používají progresivní technologii pěstování v širokých řádcích (75 cm), kde uplatňují nářadí s aktivními pracovními orgány a pro první sklizně nakrývají porosty netkanou textilií. Po výsadbě nahrnou mohutné, kvalitně vytvarované hrůbky rotační plečkou fy Rumptstad, Grimme aj. (obr. 1), které vydrží v dobrém stavu i bez dalších kultivačních zásahů většinou až do sklizně. Na hrůbky aplikují preemergentní herbicid, u technologie s netkanou textilií pak hrůbky nakryjí. Pokud herbicid dobře účinkuje, žádný další kultivační zásah již neprovádějí. Jestliže půdní herbicid nebyl účinný (např. při suchém jaru) a došlo k zaplevelení porostu, lze použít postemergentní herbicid (obr. 2) nebo porost proorat. U porostů nakrytých textilií v případě zaplevelení použijeme postemergentní herbicid nebo proorávku buď až po definitivním odstranění textilie (tj. když maximální denní teploty po několik dní vystupují nad 20 °C), nebo při silném zaplevelení je nutné textilii shrnout k jedné straně a po zásahu znovu natáhnout. Někteří pěstitelé využívají uvedenou technologii bez použití herbicidů a plevele regulují podle potřeby kultivačními zásahy (na lehkých půdách pro první termín sklizně obvykle postačí jeden až dva). U významného pěstitele raných brambor jsme se setkali s názorem, že použití herbicidů může porosty přibrzdit až o několik dní v ranosti, a to i v případě, kdy se na nati neprojeví žádné příznaky poškození herbicidem. Na ČZU se k tomuto názoru nemůžeme objektivně vyjádřit, neboť jsme neprováděli srovnávací pokusy.
Řada pěstitelů s řádky širokými 75 i 62,5 cm dnes využívá tzv. omezenou mechanickou kultivaci „pasivním nářadím“ (zde nejsou hrůbky tak dokonale vytvarované a zpravidla se musí obnovit hrůbkováním před začátkem tvorby nových hlíz) doplněnou aplikací herbicidů. Po proorávce naslepo hrobkovacími tělesy se provede před vzejitím brambor postřik preemergentním herbicidem. Od té doby s půdou nehýbáme až do nahrnování, které provedeme nejpozději před zapojením porostu. Jen pokud nebyl půdní herbicid účinný, regulujeme plevele postemergentním herbicidem nebo kultivačním zásahem. Používají se běžné přípravky do brambor podle Metodické příručky MZe pro ochranu rostlin proti dvouděložným plevelům případně i graminicidy, a to ve sníženém dávkování s ohledem na lehké písčité půdy, kde se rané brambory pro první sklizně pěstují. Dobré zkušenosti z praxe jsou například s přípravky Afalon 45 SC (obr. 3), Sencor 70 WG. Přípravek Sencor i ve snížené dávce 0,3 kg/ha dobře účinkoval na dvouděložné plevele i proti ježatce kuří noze a v případě odrůd Adora a Impala nebyly problémy s fytotoxicitou. Při výběru přípravku je však třeba brát v úvahu kromě fytotoxicity pro brambory též nebezpečí reziduí pro následnou plodinu – obvykle zeleninu.
Někteří pěstitelé stále používají tradiční meziřádkovou rozteč 62,5 cm a klasickou technologii mechanické kultivace. Její předností je, že kultivační zásahy provzdušňují a proteplují hrůbky, což urychlí růst a vývoj porostů, odpadá riziko zatížení životního prostředí či poškození následné plodiny herbicidy a regulace plevelů se dá mnohdy zvládnout levněji než s použitím herbicidů. Ovšem zejména v letech s vlhčím jarem pěstitelé někdy nezvládnou kvalitní kultivaci na celé výměře. Problém je v tom, že pokud nejsou kultivační zásahy provedeny velmi opatrně a ve správný čas ukončeny, poškodí kořeny a sklizeň se opozdí.
Postup kultivace je potřeba přizpůsobit druhu půdy. Na velmi lehkých půdách (písčitých) ihned po výsadbě řádky nahrneme a uválíme hladkými nebo rýhovanými lehkými válci. Po vzejití většinou jen jednou prooráme hrobkovacími tělesy při výšce trsů 5 – 10 cm a nejpozději před zapojením porostu nahrnujeme (obr. 5). Na písčitohlinitých a hlinitých půdách do šesti dnů po výsadbě prooráme naslepo hrobkovacími tělesy. Při výšce porostu 5 – 10 cm podruhé (mělce) prooráme, abychom prokypřili meziřádek a zničili plevele na bocích hrůbků. Případnou třetí proorávku provedeme jen u zaplevelených porostů při výšce porostu 12 – 18 cm. Posledním kultivačním zásahem je nahrnování nejpozději před počátkem tvorby hlíz. Uvedené způsoby kultivace jsou příkladem běžného postupu, který má různé obměny. Počet kultivačním zásahů není pevně dán, ale je třeba ho přizpůsobit místním půdním podmínkám, průběhu počasí, zavlažování a zaplevelení.
Závlaha
V ranobramborářských oblastech úhrny srážek ve vegetačním období většinou nekryjí vláhovou potřebu raných brambor. Proto je nutná doplňková závlaha (obr. 4) urychlující sklizeň o 7 – 10 dní, popřípadě zvyšující výnos. Závlaha též může ochránit brambory před mrazem. Jako minimální zásobu vody v půdě v době vegetace raných brambor udává ČSN 750434 obsah vody v půdě odpovídající 60 – 70 % její využitelné vodní kapacity a účinnou hloubku navlažení 0,4 m. Tato norma předpokládá celkovou vláhovou potřebu raných brambor v Polabí (od 1. 4. do 30. 6.) a na jižní Moravě (od 20. 3. do 20. 6.) 200 mm. Z této hodnoty je průměrná potřeba vláhy (v atmosferických srážkách případně doplněných závlahou) v dubnu 45 mm, v květnu 70 mm a v červnu 90 mm. Podle výzkumu VÚMOP Praha-Zbraslav (Zavadil, 2000) je však výhodnější pro rentabilitu závlah zavedení úsporného závlahového režimu. Největší produkční účinnosti závlahové vody autor dosáhl při řízení závlahového režimu tak, aby v účinné hloubce provlažení jen 0,3 m odpovídala zásoba půdní vláhy 40 % polní vodní kapacity.
Zavlažovat je třeba s ohledem na průběh srážek a teplot, druh půdy a podorničí a rozdílné požadavky brambor na vláhu v jednotlivých obdobích růstu. S vyšší potřebou je nutné počítat na lehkých, propustných a málo strukturních půdách. Zahájení závlahy podle stavu růstu a vývoje porostu je zásadní rozhodnutí, kdy podle znalosti odrůdy a místních podmínek rozhodujeme o úspěšnosti pěstování raných brambor. Časné zahájení závlahy má vliv na vyšší nasazení hlíz, což zvláště u některých odrůd může oddálit termín sklizně. Podporuje také bujnější růst natě, která by v případě zmrznutí hůře obrůstala. Brzy zalévané brambory také vytvářejí mělčí kořenový systém. Přesto někteří progresivní a úspěšní pěstitelé narozdíl od dřívějších zvyklostí začínají za suchého průběhu počasí zalévat již při vzcházení, neboť jinak bývají porosty nevyrovnané (zvláště na nevyrovnaných pozemcích), část trsů zaostává v růstu a vývoji a opožďuje se sklizeň. Hlavní „závlahová sezóna“ u raných brambor bývá v období intenzivního růstu hlíz, kdy přírůstek výnosu dosahuje 500kg/ha denně i více a potřeba vody je vysoká. Naposledy zavlažujeme 4 – 6 dnů před sklizní, aby půda do sklizně dostatečně oschla.
Pro stanovení optimálních termínů závlah a velikosti závlahových dávek existují objektivní metody (např. podle ČSN 750434 nebo Klattova metoda ideálních srážek). Jejich používání však vyžaduje hlubší odborné znalosti a v některých případech je dosti pracné (např. pravidelné zjišťování půdní vlhkosti gravimetricky) a pěstitelé je běžně nevyužívají. Zatím u nás řídí závlahový režim každý pěstitel sám pouze na základě svých zkušeností, což zvyšuje pravděpodobnost neefektivní aplikace závlahových dávek. Perspektivně by mohl být i v praxi závlahový režim řízen např. podle dynamiky sacích tlaků půdní vody, které lze měřit čidly Watermark fy Irrometer, Co., Riverside, USA (lze dnes zakoupit v ČR). Tato metoda je u nás zatím využívána a propracovávána hlavně v rámci řešení výzkumných projektů (VÚMOP).
Závlahou též účinně chráníme porosty před jarními mrazíky. Postřikem vodou při východu slunce zabráníme rychlému roztátí ledových krystalků v listovém pletivu. Led se jinak ohřeje tak rychle, že změní skupenství nikoliv v kapalné (vodu), ale přímo v plynné (vodní páru). Listy vlastně vyschnou, a tak zčernají a zaschnou. Regenerace natě po takovém poškození je sice poměrně rychlá, zejména po přihnojení dusíkatými hnojivy a závlaze, ale k určitému opoždění sklizně (o týden i více – podle rozsahu poškození) dojde v každém případě.
Hnojení
Vegetační doba raných brambor od vzejití do prvních termínů sklizně trvá asi 50 – 60 dní. Mají-li v této době vytvořit patřičný výnos (aspoň 10 – 12 t/ha a pod textilií podstatně více), musí mít půdu v dobré staré půdní síle, dostatečně zásobenou živinami. Nejefektivnějším způsobem výživy je organominerální hnojení. Pro zabezpečení správné výživy pěstitelé učinili většinu opatření již před založením porostů. Na podzim někteří zaorali hnůj, většina pěstitelů v zelinářských oblastech však hospodaří bez živočišné výroby a nakupuje průmyslové komposty. Například ve středním Polabí je to kompost Organic, který někteří pěstitelé (podle finančních možností – cena asi 6 tis.Kč/ha) rozmetali v dávce asi 10 t/ha před kypřením půdy k bramborám. Hnojení fosforem, draslíkem, případně hořčíkem (v dávce podle zásoby těchto živin v půdě) provedli někteří pěstitelé na podzim společně se zaorávkou hnoje. Na lehkých půdách s malou sorpční schopností však mnohdy dávají přednost jarní aplikaci těchto živin. Před sázením zapravili celou dávku P, K a většinu N hnojiv buď jako směs jednosložkových hnojiv nebo ve formě kombinovaného hnojiva. Někteří velcí pěstitelé si nechávají kombinovaná granulovaná hnojiva namíchat v poměru živin P, K, případně Mg a S podle jejich zásoby v půdě. Narozdíl od jednosložkových hnojiv však někdy postrádají přesnější informace o přístupnosti živin rostlinám. Zapravení se provádí při přípravě k sázení společně s kompostem nebo lze NPK hnojivo aplikovat na nižší hrůbky po výsadbě a zapravit je do půdy okamžitým nahrnutím vyšších hrůbků. Některé podniky využívají též aplikaci granulovaných hnojiv do brázdy při výsadbě aplikačním zařízením na sázeči (tzv. hnojení pod patu), což by mělo vést k úspoře živin až 20 % proti plošné aplikaci. V ČR se v současné době touto problematikou zabývá bramborářský výzkum. V oblasti hnojení raných brambor bylo tedy letos téměř vše již učiněno, za vegetace zbývá provést přihnojení porostů dusíkatými popř. vícesložkovými (kapalnými) hnojivy. Z celkově doporučené dávky dusíku (tab. 1) se minimálně 2/3 zapraví do půdy před sázením, při výsadbě nebo ihned po výsadbě a případný zbytek dávky se aplikuje v průběhu vegetace v závislosti na způsobu kultivace, nakrytí textilií a na stavu porostu. Progresivní pěstitelé rozhodují o přihnojení porostů na základě listových analýz bramborových rostlin v agrolaboratořích a v případě potřeby přihnojují i kapalnými vícesložkovými hnojivy. U porostů raných brambor, které nejsou určeny pro první termín sklizně, je výhodná jejich aplikace společně s fungicidy proti plísni bramboru.
Přihnojení může porostům prospět zejména na písčitých půdách a po intenzivnějších srážkách nebo po časné závlaze při vzcházení. U porostů poškozených mrazem se používá k jejich regeneraci jako dávka navíc 15 – 20 kg/ha v ledku vápenatém.
Podklady pro tento článek byly získány v rámci projektu MSM 6046070901.
