Pěstování velmi raných brambor ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi nejdůležitější patří požadavky trhu zejména na cenu, velikost třídění, praní brambor, způsob balení, termín a čas dodávky a případné vratky neprodaného zboží. Trh s touto komoditou je cenově nestálý a tím pro zemědělce velice rizikový. Praktické výsledky pokusů, mezi nimi i z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, mohou přispět k tomu, aby se rizika včas vyloučila, popřípadě omezila.
Pěstování raných brambor
Pěstování na velkých plochách – jsou nutné velké stavební a strojní investice od přípravy půdy až po konzumní úpravu hlíz. Velké plochy vyžadují velké náklady na sadbu, hnojiva, pesticidy a závlahy. Velcí pěstitelé mají dominantní postavení v obchodních řetězcích. V případě jarních mrazů hrozí velké finanční riziko.
Pěstování na menších plochách – pěstitelé využívají vlastní stavby, strojní investice a náklady na pěstování jsou nízké. Sklizeň prodávají menším obchodníkům, stánkařům a prodejcům v tržnicích. Menší finanční riziko V případě jarních mrazů je menší finanční riziko.
U obou přístupů se zemědělci dopouštějí při pěstování řady chyb, buď z neznalosti nebo z přemíry snahy.
Důležitý je výběr lokality
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Přerov nad Labem má s pěstováním raných brambor mnohé zkušenosti. Velmi rané brambory se většinou pěstují na písčitých, štěrkových, hlinitopísčitých půdách. Tyto půdy mají většinou nízký obsah humusu a mírně kyselou reakci pH. Je důležité vybrat hony, které nejsou zamokřené, aby se daly v jarních měsících (březen) bez problémů obhospodařovat. Zamokřené hony jsou pro pěstování absolutně nevhodné. Jarní teploty nedokáží půdu prohřát. Půda je neúnosná pro těžkou mechanizaci a spolehlivě funguje jako ložisko plísňových chorob.
Širší řádek výhodou
Dlouhá léta byly zakládány pokusy na klasický řádek šíře 62,5 cm s přesvědčením, že je to z hlediska požadavků velmi raných odrůd ta nejlepší vzdálenost. Až do doby, kdy klesly noční teploty až na hodnotu –7,4 oC a tím velkému namrznutí sadby (ve dnech 7. až 10. dubna v roce 2003, 7 dnů po sázení). Okolní plochy brambor, které byly vysázeny na šířku řádku 75 cm, nebyly poškozeny vůbec.
Proto se od roku 2003 přešlo v ÚKZÚZ na šíři řádků 75 cm. Širší řádek má spoustu výhod – například ochranu proti mrazům, možnost využívání širšího spektra moderní mechanizace, lepší kořenový prostor pro výkonné odrůdy i velmi raných odrůd a menší napadení hlíz plísní bramborovou. Na stanici se využívá u všech pokusů spon 0,75 x 0,29 m,což představuje 46 tisíc trsů na hektar.
Hnojení
Organické hnojení se v pokusech provádí až na jaře před sázením. Používá se 12 t/ha průmyslového kompostu, který se zapraví do země pérovým kultivátorem. Chlévský hnůj se do půdy zapravuje již na podzim.
K anorganickému hnojení se používá 0,8 t/ha kombinovaného hnojiva (14-7-17) s postupným uvolňováním dusíku. U pokusů je nutné dbát na stejnoměrné rozhození na plochu, proto se hnojí dvakrát za sebou poloviční dávkou hnojiva. Toto jinak dost drahé hnojivo se používá samostatně bez dalšího ledkování. Hnojiva se zapravují pérovým kultivátorem s branami.
Termín sázení
Pro velmi rané sklizně brambor je nutné sázet v termínu od 20. do 31. března. Pozdější termín sázení nemůže konkurovat těm velmi raným sklizním. Existuje názor, že sadbě je lépe na lísce v nakličovně než ve studené zemi. Podle zkušeností ÚKZÚZ (v písčitých půdách) ale brzy zasázená hlíza koření a v pozdějších stadiích má velký náskok v růstu.
Zdravá sadba základem
Zajištění zdravé a kvalitní sadby je jedním ze základních faktorů určujících úspěch při pěstování raných konzumních brambor. Veškerá uznaná sadba musí odpovídat parametrům uvedeným ve vyhlášce č. 175/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, a to jak z hlediska virových, tak skládkových chorob, odrůdové pravosti a karanténních škodlivých činitelů.
Při kontrolách sadby uváděné do oběhu se pracovníci ÚKZÚZ setkávají i s partiemi, které neodpovídají požadavkům na certifikovanou sadbu.Ve většině případů jde o brambory bez uznávacího listu, kdy je odběratel pouze ústně informován, že jde o dodávku z uznaných ploch. Na dodacím listě či faktuře není údaj o uznání a ani vlastní partie není označena úředními návěskami tak, jak to uvádí příslušný zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin.
Nutné je vyžadovat dodávky značené úředními návěskami, kde jsou veškeré údaje o certifikačním procesu, tedy odrůda, stupeň množení, číslo partie, velikostní třídění, dodavatel. Návěsky je třeba si ponechat pro případnou reklamaci a vzhledem k tomu, že součástí úřední návěsky je i rostlinolékařský pas, je povinností předložit je při kontrole pracovníkům Státní rostlinolékařské správy. I když cena uznané sadby je vyšší proti hlízám bez certifikace, v konečném efektu se vyplatí jak konečným vyšším výnosem, tak vyloučením zavlečení karanténních činitelů.
Kvalitní nakličování sadby
Základní podmínkou velmi raných sklizní je kvalitní nakličování sadby. Minimální hraniční doba pro nakličování je pět až šest týdnů. Pro velmi rané výsadby je lepší nakupovat sadbu již v podzimních měsících, přes zimu přechovávat na lískách v nakličovně a nakličování začít již v druhé polovině ledna. Celé partie sadby by měly mít při nakličování shodné teplotní, vlhkostní a světelné podmínky. Prokázalo se, že nenaklíčená hlíza velmi raných odrůd nikdy výnosově nedožene porost s kvalitně naklíčenou sadbou.
Také velikost sadby příznivě ovlivňuje výnos velmi raných sklizní. Dobře naklíčená sadba většího třídění má rychlý počáteční růst, stejnoměrné vzcházení a rychlé zapojení porostu. V porostech s délkou vegetace 60 dnů mají tyto aspekty zcela zásadní vliv.
Ochrana před kořenomorkou
Velice rozšířená a nebezpečná choroba je vločkovitost hlíz (kořenomorka). Tato choroba způsobuje výrazné snížení výnosu a tržní znehodnocení sklizní. Zvláště při dnešní konkurenci na trhu sklizně napadené kořenomorkou nemají šanci na úspěch. Existují dva způsoby ošetřování sadby.
Způsoby ošetřování sadby
Máčení beden se sadbou v roztoku fungicidu těsně před výsadbou. Podmínka u tohoto způsobu je, že naklíčená sadba nesmí být mechanicky poškozena (třeba přesypáváním lísek, beden se sadbou). Koncentraci roztoku je třeba dodržet podle metodiky.
Postřikovací adaptéry na sázeče brambor. Speciální trysky prostřikují dno řádku včetně hlízy fungicidem.
Příprava hrůbků k postřiku
Sázení velmi raných odrůd se neprovádí vždy za ideálních klimatických podmínek a mohou se při zahrnování řádků tvořit hroudy. Hroudy v dalších dnech zasychají a nedají se většinou při proorávce pasivní radlicí rozmělnit, přitom jemná struktura na povrchu hrůbku je základem pro kvalitní působení kořenových herbicidů typu Sencor nebo Command.
Před několika lety se při první proorávce začalo používat rotační nářadí s následným tvarováním řádků. Toto zařízení likviduje hroudy dost hluboko v řádku a ideálně připravuje hrůbek k postřiku preemergentními herbicidy. Na pokusné stanici ÚKZÚZ (písčitá půda) se používá dávka do 0,5 kg/ha Sencoru, 0,1 l/ha Commandu. Každý herbicid mírně snižuje výnos. Pokud se pro super rané sklizně využívá klasická technologie mechanického odplevelení, je možné z agrotechniky herbicid úplně vyloučit.
Nezbytná závlaha
Nezbytnou součástí technologie pěstování velmi raných odrůd je závlaha. První závlahovou dávku je vhodné aplikovat až kolem 13. až 15. května, do tohoto termínu není třeba podporovat vzcházení porostů. Průměrná závlahová dávka za vegetační období se pohybuje od 60 do120 mm.
Zakrývání netkanou textilií
Jedním z dalších intenzifikačních faktorů v pěstování velmi raných odrůd je zakrývání netkanou textilií. Podle dostupných informací netkaná textilie urychluje sklizeň o sedm až deset dnů. Podle sledování doc. Karla Hamouze a Ing. Petra Dvořáka z České zemědělské univerzity v Praze je pod textilií v průměru vegetačního období dosahována průměrná teplota o 2,5 oC vyšší než bez textilie. Minimální teplota pod textilií je o 2 oC vyšší než u kontroly. Maximální teplota pod textilií je o 10 až 12 oC vyšší než kontrola. Používání netkané textilie má i svá rizika.
Výnosová tabulka 2005 ukazuje, že i když byly pod fólií dosahovány příznivé podmínky pro růst odrůd, vlivem jarních mrazů došlo u většiny odrůd pod textilií ke snížení výnosů oproti kontrole bez textilie, především v 1. odběru 1. 6. 2005. Druhý odběr byl prováděn s týdenním odstupem 8. 6. 2005. V tomto odběru jsou již u většiny odrůd pod textilií dosahovány vyšší výnosy než u kontroly. Třetí odběr byl proveden 22 .6. 2005 jen u kontroly bez textilie.
vložit tabulku – viz níže, uvedl autor, poznámka
Velkým problémem v letošním ročníku byly velké jarní mrazy 20., 21. a 22. dubna. Mráz poškodil celou řadu právě vzcházejících druhů polních plodin, například mák, bob, hrách, ozimou řepku a také ozimou pšenici (vzcházející jarní ječmeny a jarní pšenice nebyly poškozeny vůbec). U ozimé pšenice se na poškození podílely tři faktory – sucho, ošetření DAM a mráz. Mrazy začaly již ve 21 hodin večer a trvaly až do 5 hodin ráno, při zemi dosahovaly – 4,5 oC., pod textilií – 2,9 oC.
Díky předcházející velice teplé dekádě došlo pod textilií ke vzcházení odrůd Leoni, Adora, Lady Christl, Solist, Magda, Krasa, Flavia, Vitess, Valisa, Inova a Karmela. Tyto odrůdy byly mrazem poškozeny. Došlo ke spálení hlavního vrcholu klíčku. Podle fotografií doc. Karla Hamouze se po šesti dnech ze spodních pupenů vytvořila jen slabá odnož velikosti jeden až tři centimetry o síle tři až čtyři milimetry. Porost bez textilie nebyl poškozen, protože se nedostal ještě do stádia vzcházení.
