Dlouhodobým cílem při pěstování plodin je zkracování období, kdy jsou pole holé, nechráněné. S ohledem na tuto skutečnost volí zemědělci plodiny do osevního postupu. Od sklizně do zakládání porostu jarní plodiny může vedle porostu strniskových meziplodin chránit půdu také mulč z těchto rostlin, popřípadě z posklizňových zbytků předplodiny.
Za hlavní účel mulče se považuje ochrana půdy před destrukcí půdních agregátů vlivem dešťů a tím přispívá k udržení půdní struktury, snižuje nebezpečí půdní eroze jak vodou, tak i větrem a celkově zachovává a zlepšuje její agrofyzikální a biologické vlastnosti. Především zabraňuje slévání a kornatění půdy, snižuje výpar půdní vody, omezuje kolísání půdní teploty, působí na zvýšení mikrobiální činnosti v horních vrstvách ornice. Z agrotechnického hlediska potlačuje růst jednoletých plevelů, podporuje růst jemného kořání rostlin v povrchové vrstvě půdy.
Množství biomasy
Využívání mulče z rostlinné biomasy meziplodin musí předcházet dokonalé posouzení všech okolností a možností, které rozhodují o tom, zda porost meziplodiny s velkou jistotou poskytne dostatečnou produkci nadzemní biomasy. Podmínkou pro kvalitní mulč je více než třicetiprocentní zakrytí povrchu půdy. Proto je třeba při zakládání porostů meziplodin přihlížet především k podmínkám daného stanoviště (jistota vzejití odpovídajícího počtu rostlin, dostatečně dlouhá vegetační doba, potřebná produkce biomasy)
Pro tento účel jsou nejvíce využívané strniskové meziplodiny, neboť mají širší možnosti využití.
Délka vegetace je nejdůležitější
Výnosová jistota strniskových meziplodin je na mnohých stanovištích více závislá na délce vegetační doby než na přísunu vody v podobě srážek. Delší vegetační doba vykazuje kladnou korelaci ke srážkám, neboť vytváří předpoklad jejich většího množství. Abychom zajistili co nejdelší vegetační dobu pro strniskové meziplodiny, je třeba zkrátit období od sklizně plodiny do zasetí strniskové meziplodiny na minimum.
Půdoochranná technologie
Využití mulče v soustavě hospodaření na půdě má především svůj význam v systémech ochranného zpracování půdy. Uplatnění mulče v půdoochranných technologiích se různí podle způsobu hospodaření s rostlinnými zbytky.
Zakládání porostů polních plodin přímo do mulče z drcené slámy a dalších posklizňových zbytků předplodin na povrchu půdy přichází nejčastěji v úvahu po řepce ozimé, nebo po luskovinách. Většinou se do tohoto mulče vysévají ozimé obilniny, především ozimá pšenice. Je třeba, aby sklizeň uvedených plodin byly šetrná k půdě, bez hlubších kolejových stop po sklizňových strojích a sláma byla dobře rozdrcená a rovnoměrně rozptýlená po povrchu pozemku. Fosforečná a draselná průmyslová hnojiva pro ozimé obilniny se aplikují předzásobně k předplodinám. K setí ozimých obilnin do nezpracované půdy, pokryté mulčem, se používají k tomu určené secí stroje
Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem, nebo chemicky, vysévat jarní obilniny, hlavně jarní ječmen, luskoviny (hrách i sóju) a kukuřici na zrno i siláž, popřípadě i slunečnici (především po ozimých meziplodinách). K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicidy na bázi glyphosatu. Jarní obilniny a luskoviny se vysévají stejnými secími stroji do nezpracované půdy jako ozimé obilniny.
Stupeň využití mulče v pěstebních technologiích polních plodin bude odlišný od možností zemědělských podniků. Jde zejména o strojové vybavení a vytvoření potřebných předpokladů pro jeho úspěšné uplatnění.
