Závlaha brambor v ranobramborářské oblasti není ničím neobvyklým. Chce-li se vysoká úroda v časném termínu sklizně, je třeba rostlinám zajistit kromě jiného optimální množství vláhy. Výsledky výzkumu z posledních let ukazují, že voda může být pro brambory limitujícím faktorem i v tradičních bramborářských oblastech, a to dokonce v letech, které nejsou významně suché.
Brambory a voda sice nebylo stěžejní téma odborného semináře a navazujícího polního dne, který se uskutečnil v prvním zářijovém dni v Havlíčkově Brodě-Perknově a na pokusné stanici ve Valečově, ale protože tento úhel pohledu na brambory není obvyklý, jistě stojí za připomenutí. Hlavní pořadatelé akce Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., a Poradenský svaz – bramborářský kroužek tentokrát zařadili mezi tradiční témata týkající se ochrany brambor a stavu porostů již zmíněnou závlahu a také erozi půdy při pěstování brambor. Pochopitelně se nezapomnělo ani na prognózu vývoje farmářských cen.
Odrůd je hodně
Hranici sto padesáti překročil letos počet u nás registrovaných odrůd brambor. K nim přistupují ještě odrůdy ze Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Těch je téměř tisíc a teoreticky je lze všechny pěstovat na území naší republiky.
„Odrůd máme k dispozici víc než dost, ale stále se nedaří je využívat tak, aby byly splněny všechny požadavky spotřebitelů konzumních brambor a zpracovatelských provozů,“ uvedl Ing. Bohumil Vokál, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. Podle něj u nás pěstujeme příliš mnoho velmi raných odrůd pro první sklizně. Nařizovat pochopitelně nic nelze, ale pěstitelé by měli být rozumní a snažit se vyvážit poměr mezi ranými a pozdnějšími skladovatelnými odrůdami. Samostatnou kapitolou je ovšem konkurence dovozu raných, často nekvalitních brambor.
V ranobramborářských oblastech byla letos úroda brambor dobrá, přestože byly mnohé porosty, i pěstované pod netkanou textilií, poškozeny dubnovými mrazíky. Rozdíly ve výnosech jsou mezi odrůdami. Nejrozšířenější odrůdou co do pěstitelských ploch je stále Impala. Doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc., z pořádajícího výzkumného ústavu ale upozornil, že přestože jde o kvalitní odrůdu, často se objevuje na trhu pozdě, mnohdy až před Vánocemi. Tehdy tam už ovšem jako velmi raná odrůda, u níž se nepočítá s delší dobou skladování, nepatří.
Pozor na kvalitu sadby
Geneticky zakotvené vlastnosti odrůd lze v praxi realizovat především za pomoci jakostní certifikované sadby. V této oblasti máme stále rezervy. Velmi sice pomohla podpora používání certifikované sadby v uzavřených pěstitelských oblastech, jak ale zdůraznil Ing. Vokál, přínosné by bylo rozšířit tuto podporu na celé území naší republiky.
Množitelské plochy sadby brambor u nás rok od roku klesají. Podle údajů ÚKZÚZ je letos přihlášeno k uznávacímu řízení pouze necelých 4500 ha, zatímco loni to bylo přes pět tisíc. Doc. Rasocha ale věří, že další pokles ploch tohoto pěstitelského směru brambor nebude razantní, protože se některým zemědělským podnikům daří sadbu brambor vyvážet. Je ovšem třeba ji vypěstovat ve špičkové kvalitě.
Jak doc. Rasocha uvedl, pěstitelé sadby by zvláště letos neměly v pěstitelské technologii zapomenout na určité momenty. „Očekáváme více obrostů, což zvýší možnost přenosu virových chorob, šíření plísně bramboru a její přenos na hlízy. Vyskytne se i zmlazování hlíz. Pečlivěji je třeba přistupovat k desikaci, přesněji k následné sklizni. Ta by měla proběhnout za 10 až 14, maximálně 21 dnů po desikaci,“ radí doc. Rasocha a pokračuje: „V praxi se často stává, že desikované porosty, u nichž je uschlá nať a hlízy mají uzavřenou slupku, zůstávají na poli i jeden měsíc, někdy dokonce déle.“
Chorobám se nevyhneme
S průběhem počasí, hlavně srážkami, úzce souvisí napadení porostů brambor chorobami. Podrobněji se těmto záležitostem (a nejen jim) budeme věnovat v tématu týdne Zemědělce č. 41, které bude zaměřeno právě na brambory.
Nyní jenom varování Ing. Ervína Hausvatera, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského: „Červnový přísušek způsobil značný rozvoj aktinomycetové obecné strupovitosti, červencové deště zase podpořily měkkou bakteriální hnilobu hlíz, plíseň bramboru a stříbřitost slupky. V menší míře se bude vyskytovat vločkovitost hlíz (kořenomorka). Přesto je vhodné sklízet porosty napadené houbou Rhizoctonia solani, která ji způsobuje, včas, protože se sníží zamoření půdy sklerocii houby, a tím částečně omezí rozvoj choroby v příštích letech.“
Závlaha se osvědčila
Potřebou vody jsme začínali, a tak se k ní nyní vraťme. Pokusná stanice Výzkumného ústavu bramborářského ve Valečově leží v typicky bramborářské oblasti Českomoravské vysočiny. Zdálo by se tedy, že tam bude pro brambory vody dostatek. O hnojivé kapkové závlaze, kterou na této stanici už několik let zkoušejí v rámci společného projektu s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, Praha-Zbraslav, hovořil Ing. František Doležal, CSc., ze zbraslavského výzkumného ústavu.
Sledujeme-li potřebu vody podle sacího tlaku půdy, zjistíme, že závlaha brambor je ve Valečově potřebná v určitých obdobích vegetace každoročně,“ konstatoval Ing. Doležal s tím, že dodávka vody sice kladně ovlivní výnos, ale nemusí být vždy rentabilní. Pokusy nejsou zaměřeny jenom na samotnou závlahu. Dávky vody se kombinují s přihnojením dusíkem a sleduje se, kolik dusíku využijí rostliny a kolik se jej vyplaví do spodních vod mimo dosah kořenů rostlin, a to i v závislosti na období zapravení organického hnojiva (chlévský hnůj, kejda).
Výsledky jsou zajímavé. „Celkové vyhodnocení pokusu není sice ještě dokončeno, ale již nyní je zřejmé, že při jistém nadbytku vody (ten může vzniknout, pokud brzy po aplikaci závlahové dávky intenzivně zaprší) nemusí závlaha proti nezavlažované kontrole zvýšit výnos brambor tak, jak by se předpokládalo,“ upozornil Ing. Doležal.
