Chmelařský rok 2005 je za námi. Byl lepší než minulý? Lze se chlubit sklizňovými výsledky? Podívejme se zpět a připomeňme si vliv počasí, který byl po dobu dost krátké vegetační doby chmele, což představuje osmnáct až devatenáct týdnů, nejdůležitější pro růst a vývoj chmelových rostlin. Pokud přijmeme pro následující hodnocení předpoklad, že český chmelař svou práci umí a že každoročně dává této speciální rostlině to nejlepší, pak ročníkové rozdíly ve sklizních závisí především na vlivech počasí.
Pro zemědělce se začátek loňského chmelařského roku vyznačoval příznivou zimou, slušnými srážkami a většinou ležícím sněhem.
Studený začátek května
Jak se vyvíjel loňský vegetační rok? Jaro přicházelo pozvolna. Příprava pozemků začala kolem 20. března, samotný řez chmele pak v první a druhé dekádě dubna. Na konci dubna prudce rostly teploty, dosahovaly až tropických hodnot. Teplotní rekord padl 2. května, kdy se na teploměru objevila maximální teplota 30 oC.
Od 4. května se začalo ochlazovat. V té době byly porosty v různém stupni vývoje - od rašení až po porosty vhodné k zavádění. Následně se ochlazovalo, chmel zastavil růst, nebylo možné ho plynule zavádět. Křehké vrcholy chmele se lámaly, rostliny žloutly. Bylo chladno a sucho, nervozita chmelařů narůstala. Naštěstí se po 15. květnu pozvolna oteplovalo, teploty dosahovaly opět až 30 oC, chmel rychle přirůstal. Rozhodující byly příznivé noční teploty, přidávaly se i lokální prudké srážky, bohužel i s kroupami, ovšem bez významných škod na porostech.
Chlad v červnu reguloval růst
Na začátku června se opět ochlazovalo, porosty chmele byly narostlé v průměru nad polovinou konstrukce, rostliny byly sytě zelené, silné, nepřebujelé.Chladnější počasí prozatím příznivě regulovalo růst, rostliny byly zdravé, s minimálními výskyty peronospory, nálety mšic slabé. Lokální srážky přesahovaly 20 mm.
Na konci června dosahovaly chmelové rostliny většinou stropu konstrukce. Proběhla druhá přiorávka. Obecně byly porosty v tuto dobu velmi nadějné, zdravé s krátkými internodii, s narostlými (delšími než obvykle) pazochy, a to u všech odrůd. Výskyt mšice a svilušky nebyl patrný.
Pozdější vývoj hlávek v červenci
Červenec, zejména jeho druhá a třetí dekáda, byl takový, jak ho známe z doby před „globálním oteplováním“, kdy prší a je chladno, tuzemští rekreanti prchají z kempů. Chmelu to ovšem vyhovuje. Tato doba přináší značné srážky a výrazné teplotní výkyvy, v noci jsou teploty i nižší než 10 oC. Ustává dlouživý růst chmelových rostlin, rostliny jsou přerostlé přes strop konstrukce s válcovitým habitusem, s plným a bohatým květem.
Vývoj hlávek začíná o týden až deset dní později než v minulém roce. Úplné vyhlávkování nastává na přelomu července a srpna. Tento víkend přinesl silné lokální bouřky s prvními většími škodami na porostech chmele. Místní škody v podobě spadaných keřů nejsou nic proti téměř 100 ha spadlých konstrukcí zejména na Žatecku a Rakovnicku.
Deštivé a chladné počasí pokračovalo. Chmelu to však naprosto nevadilo. Naopak - hlávky se uzavírají, chmel rychle uzrává. Zdravotně byly porosty v této době v pořádku. Svilušce tento ráz počasí nepřeje, peronospora je zatím díky chladnému počasí a včasným preventivním ošetřením pod prahem škodlivosti. Toto platí až do 25. srpna, kdy po silné bouři, kdy spadlo až 35 mm vody, se začala objevovat peronospora, zejména silně v hustých, silně olistěných porostech.
Začátek sklizně
Sklizeň byl zahájena 18. srpna. Již první výsledky potvrdily, že tento rok byl mimořádně dobrý, zvláště na Úštěcku a Tršicku. Výnosy nad dvě tuny z hektaru nebyly výjimkou, a to i u Žateckého poloraného červeňáku (ŽPČ), u hybridních odrůd i vyšší. V této době již známé průměrné hektarové výnosy 1,30 tuny na Žatecku, 1,50 tuny Úštěcku a 1,78 tuny v tršické oblasti toto hodnocení dokládají. Desetiletý přehled průměrných sklizní v úštěcké oblasti ukazuje tabulka 1.
Tab. 1: Přehled průměrných sklizní v úštěcké oblasti v letech 1996 až 2005 (t/ha)
1996 1997 1998 1999 2000
1,301 1,267 1,004 1,172 0,939
2001 2002 2003 2004 2005
1,170 1,067 0,960 1,080 1,498
Opět se potvrdilo rčení: studený máj, ve stodole ráj. Rok 2005 byl pro chmelaře mimořádně příznivý i z jiného důvodu. Infekční tlak chorob a škůdců byl menší než v jiných letech. Zejména v minulých letech se nekonal silný nálet mšice chmelové. Lze předpokládat, že pozdní jarní mráz od –6 až –8 oC dne 21. dubna silně zredukoval líhnutí migrujících mšic na zimních hostitelích. Stačilo jedno ošetření přípravkem Confidor a problém mšice byl vyřešen. Byly porosty, kde se proti mšicím vůbec neošetřovalo. Málo početné kolonie mšic snadno zlikvidovali v přírodě se vyskytujícími predátoři, tyto porosty byly pak do sklizně prosté mšic. Mšice se neobjevily ani na planém chmelu, který se v přírodě vyskytuje. Doporučovat v té době, aby se porosty neošetřovaly, by však znamenalo přece jen velké riziko, zejména vzhledem k jiné koncentraci rostlin chmele ve velkých blocích.
Množitelský a výsadbový materiál
Přehled množitelského a výsadbového materiálu podle odrůd a stupňů množení podle oblastí uvádí tabulka 2. Na množitelských chmelnicích pokrýval základní rozmnožovací materiál 33,8 ha (17 porostů), certifikovaný rozmnožovací materiál 34,79 ha (20 porostů).
Uplynul další chmelařský rok. Výsledky u většiny pěstitelů daleko překonávají jejich výsledky historické. Je třeba si uvědomit, že značný podíl na tak úspěšném roku mělo mimořádně příznivé loňské počasí.
Tabulka s množitelským a výsadbovým materiálem chmele v roce 2005 je uveden v Zemědělci 2/2006 na straně 25.
