Česká republika patří mezi hlavní producenty řepky v Evropské unii. Význam této plodiny potvrdila hojná účast na seminářích společností Dow AgroScience, s. r. o. Druhý lednový týden se na třech místech ČR zúčastnilo sympozia o ziskovém pěstování řepky ozimé vždy několik stovek zemědělců. Jedním z přednášejících byl ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Ing. Martin Volf, který hovořil o perspektivách produkce řepky v souvislosti se situací ve světě i na trhu EU.
Evropská unie má pozici celosvětově významného producenta řepky a řepkového oleje. O to povzbudivější je, že Česká republika patří mezi pět nejvýznamnějších pěstitelů řepky v rámci unie.
Pěstování olejnin v ČR má dlouhou tradici. Během 90. let minulého století došlo ke značnému rozvoji těchto plodin. Hlavní podíl na tom má řepka. Zatímco plochy některých druhů od roku 1990 neustále klesají, řepka ozimá zaznamenala opačný trend až do roku 2001. Zájem zpracovatelů a obchodníků způsobil, že v současnosti jsou její plochy trojnásobné oproti počátku 90. let a zemědělci v průměru sklízejí vyšší výnosy.
Sympozia o pěstování
S rozšiřujícím se pěstováním řepky souvisí i zájem nejen zemědělců, ale i vědeckých pracovníků a firem působících na našem trhu. Česká zemědělská univerzita v Praze se stala jedním z míst, kde společnost Dow AgroSciences, s. r. o., uspořádala sympozium věnované ziskovému pěstování řepky ozimé. O den později 10. ledna měla tato akce pokračování v Českých Budějovicích a posledním místem v ČR byl Prostějov. Cyklus těchto sympozií má již několikaletou tradici a všechny tři místa i letos navštívilo vždy několik stovek zájemců o nové poznatky odborníků z ČZU v Praze, výzkumných ústavů, Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, ale i jedné z předních firem zabývající se ochranou porostů řepky.
Jedním z největších producentů
Pěstování řepky ovlivňuje několik faktorů. Tato plodina patří mezi obecně zlepšující druhy, které jsou nezbytné pro vyvážené osevní postupy (přerušuje sled několika obilnin za sebou). Zemědělci využívají i její fytosanitární účinky. Až do roku 2005 patřila mezi rentabilní plodiny a s vlastním odbytem nebyl na rozdíl od obilovin vážnější problém. O perspektivě pěstování řepky v rámci ČR a EU hovořil na sympoziu Ing. Martin Volf, ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, a zmínil i několik poznatků z minulosti.
Jak bylo uvedeno výše, Česká republika se po vstupu do Evropské unie zařadila mezi pět hlavních producentů řepkového semene. Na polích těchto států se sklidí 90 % unijní produkce. Nejvíce sklízí Německo (okolo pět mil. tun) následované Francií s přibližně 4,5 mil. tun. Velký nárůst ploch v poslední době zaznamenala Velká Británie, která produkuje asi dva mil. tun. Před námi je ještě Polsko, kde zemědělci sklízejí přes jeden mil. tun. Páté místo patří České republice, jejíž produkce se většinou pohybuje v rozmezí od 710 do 970 tisíc tun. Sklizně nad 800 tisíc tun dosáhla naše republika v letech 1999 až 2002. Tehdy plochy řepky překračovaly úroveň 300 tisíc hektarů. V roce 2004, kdy zemědělci sklidili 935 tisíc tun, byly plochy pouze necelých 260 tis. ha ale průměrná sklizeň rekordních 3,6 t/ha.
Uplatnění jako potravina
Podle Ing. Volfa je předpokladem dalšího rozvoje pěstování řepky možnost využívání nejen jejího oleje, ale i řepkových šrotů. Ty jsou odpadním produktem při lisování semen a jejich uplatnění na trhu zlepšuje ekonomiku pěstování řepky. Řepkový olej byl v minulosti využíván především v potravinářství. Je totiž doporučován pro tepelné zpracování pokrmů, neboť velmi dobře snáší vyšší teploty. Podíl řepky zpracovávané k potravinářským účelům však klesá a Ing. Volf očekává, že tento trend bude pokračovat. Již v roce 1995 se Česká republika stala soběstačnou v produkci řepky a nyní každoročně vyváží 200 až 460 tisíc tun řepky, většinou do Německa.
Zpracování na matylester
Další možností využívání řepkového semene je zpracování oleje na metylester (MEŘO). Jeho výrobu podporuje Česká republika s přestávkou již od roku 2001 v souvislosti s uváděním půdy do klidu. Po vstupu do EU musel být tento program ukončen, protože byl v rozporu se společnou zemědělskou politikou unie. I když již v té době byla připravována nová podoba zákona, který by umožnil pokračování podpory výroby MEŘO, na jeho konečném znění se vláda dohodla teprve v minulém roce. V České republice se již zpracovává na MEŘO více než 250 tisíc tun řepky ročně. „Naprostou většinu u nás vyrobeného metylesteru zpracovatelé vyvážejí nejčastěji do sousedního Německa, kde je cena vyšší,“ upozorňoval Ing. Volf.
Ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů řepky věří, že podíl řepky využité k výrobě MEŘO a jeho přimíchávání do nafty poroste i na úkor potravinářství. Jedním z důvodů je postupné nahrazování řepkového oleje olejem sójovým. Ten je sice oxidačně méně stabilní (kratší trvanlivost) a obsahuje více nasycených mastných kyselin (vliv na hladinu choresterolu v krvi), ale kvůli nižší ceně se prosazuje na trhu.
Díky vysokým cenám ropy řepka stále více nachází uplatnění jako surovina pro biopalivo. Všechny státy unie včetně ČR se totiž zavázaly k celoplošnému přimíchávání biopaliv do paliv z fosilních zdrojů (MEŘO do nafty a biolíh do benzínu). V roce 2010 musí být podíl MEŘO a biolihu 5,75 % z veškerých spotřebovaných paliv.
Perspektiva i pro české zemědělce
Evropská unie je největším producentem řepky. Až za ní jsou Čína, Kanada, Indie nebo Kanada. Podle Ing. Volfa pouze v zemích EU pěstují zemědělci řepku intenzivně. Jejich průměrný výnos v roce 2005 byl 3,26 t/ha. Ostatní světoví producenti sklízejí od 1,0 do 1,5 tuny z jednoho hektaru a jen na úkor vyšších pěstitelských ploch se alespoň přibližují objemem produkce k Evropské unii.
Pro české zemědělce může být dobrou zprávou, že i oni patří mezí přední pěstitele řepky. Produkce této plodiny bude postupně růst, předpokládá Ing. Volf. Rezervy jsou ve využívání intenzivních technologií pěstování a také celková plocha by se mohla stabilizovat na 350 tis. ha. Umožní to zmiňovaný podíl 5,75 % obnovitelných zdrojů. „Předpokládáme, že současná produkce EU okolo 14 mil. tun semen vzroste v roce 2007 na 17 mil. tun a za další tři roky bude na úrovni 22 mil. tun,“ uvedl Ing. Volf. Tomu odpovídá odhad, že výroba MEŘO vzroste během pěti let z 3,7 mil. tun na 11 mil. tun. Uvedené skutečnosti dávají českému pěstiteli řepky poměrně dobrou vyhlídku z hlediska výrobního zaměření při zajištění spolehlivého odbytu.
Ceny ropy na světových trzích neustále rostou. Zatímco na konci roku 2003 platili obchodníci 30 dolarů za barel, v roce 2005 vzrostla cena na více než 60 dolarů za barel. S rostoucí cenou ropy souvisí i cena nafty. Výroba MEŘO byla doposud nákladnější než využívání fosilních paliv. „Bude-li cenový vývoj pokračovat, zlepší se ekonomika výroby metylesteru a zájem o řepku stoupne,“ věří Ing. Volf. To by v konečném efektu mělo znamenat i stabilizaci ceny za řepkové semeno na odpovídající úrovni, dodal.
