V roce 1956 byly na stanovištích Ivanovice na Hané, Čáslav, Lukavec u Pacova, Pohořelice a Víglaš založeny dlouhodobé výživářské pokusy. V Čáslavi stál u jejich zrodu již zesnulý doc. Ing. Jan Baier, DrSc. V rámci odborného semináře, který se konal u příležitosti padesátého výročí založení čáslavské pokusné stanice, zavzpomínala na úsilí věnované těmto pokusům jeho manželka Věra Baierová. Seminář spojený s prohlídkou pokusných parcelek uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně, jehož je stanice součástí, ve spolupráci se Střední zemědělskou školou v Čáslavi.
„Nedlouho po založení Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni vyvstala potřeba experimentální výzkumné základny v polních podmínkách. Postupně tedy byly zakládány pokusné stanice. Nyní má náš ústav osm pokusných a tři výzkumné stanice“ uvedl Mgr. Jan Lipavský, CSc., ředitel výzkumného ústavu. Dále zdůraznil, že výsledky dlouhodobých stacionárních pokusů jsou zvláště pro sledování vývoje půdní úrodnosti či rozhodování o vhodnosti různých pěstitelských systémů nenahraditelné.
V popředí zájmu nejen výživa rostlin
Na pokusné stanici v Čáslavi nyní obhospodařují 12,2 hektaru. Vezmeme-li v úvahu, že nejde o běžnou polní výrobu, ale o vedení přesných pokusů, není to žádná maličkost. „Chtěli bychom získat další pozemky a pokusy rozšířit, přestože máme letos, v jubilejním roce, rekordní počet parcel – tisíc sto šedesát,“ říká Miroslav Láznička, vedoucí stanice. Je to celkem 32 pokusů – devět registračních pro přípravky na chemickou ochranu rostlin, sedm výživářských, dále to jsou odrůdové pokusy s ozimou pšenicí, hrachem, tritikale, jarním ječmenem, kukuřicí a polyfaktorální pokusy.
Nejvíce si v Čáslavi cení dlouhodobého výživářského pokusu. Má 12 variant hnojení ve čtyřech opakováních. Shrnout krátce jeho výsledky není možné. V průběhu let byly publikovány v mnoha pracích a ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby jsou k dispozici závěry za celou dobu trvání pokusu. Na poli potom poznáte nulovou variantu, v níž nebyl jarní ječmen či ozimá řepka hnojeny s výjimkou vápnění ve čtyřletém cyklu na udržení pH již 50 let, a i z letmého pohledu na výnosové výsledky všech plodin zařazených do pokusu je prospěšnost hnojení zřejmá.
Orba kontra minimalizace
Posoudit rozdíly mezi konvenčním zpracováním půdy orbou a několika variantami půdoochranné technologie je cílem jednoho z dalších pokusů. Střídají se v něm tři plodiny – hrách, jarní ječmen a ozimá pšenice. Jeho výsledky rámcově shrnuje Ing. Miloslav Javůrek, CSc.: „V Čáslavi vychází výnosově lépe konvenční varianta zpracování půdy proti půdoochranným technologiím. Jsou tady totiž většinou příznivé vláhové podmínky. Pokud někde převažuje sucho, konvenční varianta zpracování půdy vláhu nešetří, a tudíž je méně vhodná. Při redukovaném zpracování půdy se vyskytuje více vytrvalých plevelů než při klasickém, přestože ošetřujeme totálními herbicidy. V některých variantách, kde podle metodiky zůstává větší množství posklizňových zbytků na povrchu půdy (z předplodiny nebo meziplodiny), se více projevují choroby.“
V rámci vyhodnocování pokusů jsou sledovány také fyzikální i mikrobiologické vlastnosti půdy (například utužení nebo rozplavitelnost půdních agregátů). Ve variantách, kde se dostává do půdy organická hmota, je menší zhutnění podorničních vrstev, půdní agregáty z půdoochranných systémů zpracování půdy jsou odolnější vůči rozplavení vodou.
O zakázky není nouze
Čáslavská pokusná stanice neslouží pouze pracovníkům Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Praha-Ruzyně. Vedou tam i některé firemní pokusy. Letos jsou zákazníky například společnosti BASF, Syngenta, Limagrain, Monsanto, Saatbau Linz a také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský či Česká zemědělská univerzita.
„Tady můžete porovnat odrůdy hrachu,“ ukazuje Vladimír Lasák a doplňuje, že u nich sledují pochopitelně výnos a dělají i fenologická pozorování. U sladovnických odrůd jarního ječmene vyhodnocují mimo jiné napadení chorobami. „Letos se téměř nevyskytlo padlí, nyní se objevují hnědá a rhynchosporiová skvrnitost,“ upozorňuje Vladimír Lasák.
Velmi rozsáhlý je demonstrační pokus s 35 odrůdami ozimé pšenice. V rámci ověřování registrovaných odrůd (ORO) jej zadal ÚKZÚZ. Sledují se v něm dva termíny výsevu – časný (6. 10.) a opožděný (27. 10.). Intenzita pěstování je v obou variantách stejná – aplikace herbicidů, použití morforegulátorů, dvakrát až třikrát ošetření fungicidy. „Letos u nás ležel na poli sníh čtyři měsíce, což rostliny značně vyčerpalo,“ říká Vladimír Lasák s tím, že větší škody byly ve variantě ranějšího setí, přestože rostliny ozimé pšenice z pozdního výsevu měly před zimou pouze jeden list. V den prohlídky pokusů nebyly rozdíly patrné. Jistě se ale projeví ve výnosu.
Chcete-li vidět kompletní sortiment u nás registrovaných odrůd tritikale, přijeďte do Čáslavi. Je ověřován výnosový potenciál odrůd, sledován výskyt listových chorob a po sklizni by se měla ve výživářských testech porovnávat vhodnost jednotlivých odrůd pro krmení. „Je škoda, že se u nás tritikale neuplatňuje ve větší míře v krmných směsích,“ lituje Vladimír Lasák.
K odrůdovým pokusům přistupují pokusy s přípravky na ochranu rostlin. O výsledcích těch registračních se není možné zmiňovat, ale zajímavé zkušenosti s ochranou kukuřice proti zavíječi kukuřičnému uvést lze. Vladimír Lasák nám je představuje: „Máme tady vysety geneticky modifikované (Bt) a nemodifikované hybridy kukuřice. Z loňských výsledků jasně vyplynulo, že GM hybridy nebyly zavíječem vůbec napadeny. Ostatní jsme ošetřovali v době největšího náletu zavíječe (podle signalizace SRS a také podle sumy efektivních teplot) insekticidem Integro. Účinkoval velmi dobře. Rostliny na neošetřené kontrole byly napadeny zavíječem ze 60 – 70 % (a následně palice fuzárii až z 50 %), na parcelkách, kde jsme aplikovali Integro, jsme našli je tři rostliny kukuřice napadené zavíječem.“
A u Bt-kukuřice skončíme. Některé pokusy a taky plodiny (například slunečnici) jsme sice minuli, ale v Čáslavi jsme určitě nebyli naposledy. Vždyť padesát let úspěšné činnosti přináší zkušenosti, na které lze dobře navazovat. Další výsledky se jistě brzy dostaví a čtenáři odborného tisku z našeho vydavatelství (Úrody, Zemědělce nebo Farmáře) budou mít možnost se s nimi seznámit.
