26.03.2006 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výnosový potenciál je třeba využít

Česká republika patří mezi několik málo oblastí na zemi s velmi příhodnými klimatickými podmínkami pro pěstování obilovin. Příznivá délka vegetační doby předurčuje jejich vysoký výnosový potenciál. Pravdou však je, že skutečné výnosy jsou daleko pod touto hranicí. Na vině je zejména vyčerpaná zásoba živin v našich půdách.

V průběhu února uspořádala poradenská společnost N. U. Agrar CZ, s. r. o. ve Studené na Jindřichohradecku odborné školení zaměřené převážně na budoucnost českého zemědělství. Hlavní přednášející a spolumajitel společnosti Dr. Hansgeorg Schönberger,odborník v problematice velmi vysokých výnosů, se mohl těšit z hojné účasti posluchačů.

Optimální podmínky
Mezi největší světové producenty pšenice patří Evropa, USA, Kanada, Argentina, Ukrajina, Rusko, Indie,Čína nebo také Austrálie. Podle názoru Dr. Schönbergera však ne všechny tyto oblasti disponují optimálními podmínkami pro její pěstování. Zatím co je výnosový potenciál v některých zemích omezen krátkou vegetační dobou, nedostatečně dlouhým vegetačním dnem, nebo nedostatkem vláhy, vyznačuje se Česká republika jedinečnou polohou pro pěstování této obiloviny. Naší silnou stránkou je především délka vegetační doby. Ta většinou začíná koncem března a končí začátkem listopadu, přičemž trvá celkem 230 dnů. To je podstatně déle, než například na Ukrajině, kde je délka vegetační doby jen 200 dnů, nebo v Kanadě, kde toto období zkráceno jen na 175 dnů.

Je třeba více hnojit
Přestože disponujeme skvělými přírodními podmínkami pro pěstování pšenice, výsledky tomu nenasvědčují. Jak Dr. Schönberger na semináři uvedl, začátkem devadesátých let výnosy této plodiny v důsledku radikálního poklesu spotřeby hnojiv a strukturálních změn doslova spadly dolů. Bilance živin v půdě postupně klesala, a spolu s ní i výnosová křivka. „Zásoby živin v půdách jsou téměř vyčerpané“,upozornil. Vzhledem k dodávanému množství dusíku do půdy bychom v mnohých podnicích podle přednášejícího měli teoreticky dosáhnout výnosů devíti tun z hektaru. Omezujícím faktorem jsou ale velmi nízké vstupy fosforu, draslíku a hořčíku. „V současnosti je spotřeba fosforečných hnojiv na úrovni čtyřicátých let. Půd s nízkou zásobou tohoto prvku je na našem území už o deset procent více než například v roce 1990,“ řekl a dodal, že podobná situace nastala také u zásob draslíku v půdě.
Negativně se na našich pozemcích projevilo také spoření s vápníkem. Během posledních patnácti let se výrazně změnila půdní reakce a zvýšil se podíl kyselých půd. Výjimkou je snad jen Polabí a jižní Morava, kde stále převládá půda alkalická.
Udržení půdní úrodnosti je cestou ke zvýšení výnosů a tedy i k dosažení nižších nákladů na jednotku produkce a vyššího zisku.

Silné stránky našeho zemědělství
Kromě příznivých klimatických podmínek mají naši zemědělci v porovnání s ostatními producenty obilovin ještě několik dalších výhod. Mezi ty patří například dobrá dostupnost všech prostředků potřebných pro výrobu, rychlost služeb nebo nízké náklady na jednotku produkce. V oblasti politiky máme dobře zajištěny právní podmínky. Důležitým faktorem je i stabilní měna a návaznost na EU. V neposlední řadě lze mluvit také o dobré úrovni poradenství, intenzivního pokusnictví a kvalitním vzdělání samotných zemědělců.
Významnou roli hraje také dobrá silniční síť a krátké transportní vzdálenosti. Zatím co například v Brazílii nebo Kazachstánu mohou být dlouhé až 1000 km, u nás představují jen několik stovek kilometrů, což je vzhledem k neustále rostoucím cenám energie příznivý faktor.
Jako pozitivní vnímá Dr. Schönberger i strukturu českých podniků. Zatím co v Anglii zaujímají farmy průměrně asi 170 hektarů a ve Francii jen120 hektarů, u nás má průměrný podnik přibližně desetinásobek jejich výměry.

Kapitál by se měl investovat cíleně
Na co bychom se v rámci českého hospodaření měli zaměřit je především změna managementu podniku a zvýšení účinnosti práce. „Podniky mají příliš mnoho rozhodovacích úrovní a nízkou pracovní výkonnost“, informuje.
Nepříznivou skutečností v mnoha firmách je také, chybějící kapitál, jež vede k omezenému použití výrobních prostředků a tím i výnosového potenciálu. Zásadní chybou českých zemědělců je však nakupování levných věcí s cílem ušetřit. Ty se pak často využívají bez ohledu na vhodnost jejich použití. „Kapitál by se měl nasadit v místech, kde má největší účinnost“, radí přenášející a doporučuje neinvestovat prostředky také do části výroby, která není efektivní, přestože je dotována státem. „Státní podpory by se měly využívat na navýšení výnosové úrovně a neměly by sloužit k zajištění „přežití“ neperspektivního odvětví,“ uvedl.
Šetřit by se naopak nemělo na technologiích pro zpracování půdy, hnojivech, používání herbicidů a fungicidů. Jejich účinnost je však podmíněna včasnou dobou aplikace.

Zlepšit kvalitu produkce
Jako exportní země bychom si za cíle do budoucna měli klást zvýšení výnosů obilovin a zlepšení kvality produkce. Jen tak můžeme na světovém trhu obstát.
Špatnou kvalitu a místní přebytky bychom zatím měli zhodnotit jinou cestou. Jednou z nich může být například spalování. Podle tvrzení Dr. Schönbergera světová spotřeba obilovin stoupá, a tudíž se dá v budoucnu předpokládat i zvyšování cen. Toho bychom se měli držet.

Jak na řepku a pšenici?
Ve druhé části své přednášky se Dr. Schönberger vyjádřil ke stavu porostů vybraných plodin a základním strategiím pro letošní jaro.
Porosty řepky olejné, které byly sety do 24. srpna a měly možnost využít nadcházející srážky z druhé poloviny srpna se nacházejí v dobrém stavu. Porosty seté koncem srpna až začátkem září jsou na tom hůře, neboť vzcházely nerovnoměrně a o několik týdnů později. Díky mimořádně příznivému podzimu dosáhla před zimou většina těchto porostů stádia alespoň šesti až osmi listů. Tyto porosty však bude třeba sjednotit, aby se zamezilo jejich nerovnoměrnému dozrávání. Vzhledem k tvrdé zimě a pravděpodobně pozdějšímu začátku jara, je možné, že se zemědělci letos na pozemek dostanou s regenerační dávkou dusíku až koncem března. V těchto případech přednášející radí spojit při jarním hnojení první a druhou dávku dusíku dohromady. Pozdě vzešlé porosty, které jsou příliš malé, je vhodné „nastartovat“ pomocí nitrátové formy dusíku. Půda je v letošním roce studenější, než je běžné, a tak je třeba počítat také s tím, že se bude velmi pomalu prohřívat. To povede ke zpomalenému uvolňování všech živin z půdy. „V letošním roce bude pro porosty řepky i obilovin důležitý také dostatek síry a fosforu“, upozornil přednášející.

Pšenice potřebuje do začátku více dusíku
Většina porostů pšenice vzcházela v suchému podzimu opožděně a díky tvrdé zimě se stav do současnosti příliš nezměnil. Kvůli předpokládanému opoždění jara bychom letos měli počítat spíše s vyšší regenerační dávkou dusíku. U slabých porostů by měla být jeho první dávka v nitrátové formě. Zvýšené požadavky budou mít rostliny letos také na síru a fosfor, který je důležitým výnosovým faktorem. S příjmem živin by však porosty mohly mít v důsledku slabě vyvinutých kořenových systémů problémy. Přístupu živin k rostlinám navíc brání i pomalu přicházející jaro.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down