02.04.2006 | 10:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Komoditní obchodování v plenkách

Standardně fungující zahraniční komoditní burzy tvoří – kótují cenu aktiv svým obchodováním s kontrakty typu futures. Komoditní burzy v České republice použití takových nástrojů neumožňují a v souladu s naším zákonodárstvím fungují pouze omezeným způsobem.

Nově připravovaný zákon o komoditních burzách snad odstraní současné nedostatky a eliminuje kritické hodnocení činnosti těchto burz v České republice, které zaznělo v průběhu konference Komoditní a derivátové obchody pořádané druhý a třetí březnový den Provozně ekonomickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Plodinovou burzou Brno v prostorách pavilonu Q brněnské univerzity.
Komoditní burza představuje místo setkání obchodníků, kteří zde s využitím svého zprostředkovatele (brokera) nabízejí či poptávají konkrétní množství zastupitelných standardizovaných surovin blízkých prvovýrobě, například zemědělských plodin (nejčastěji kukuřice, pšenice, kakaové boby, bavlna, sója). Na burzách obchodujících s finančními instrumenty existuje vždy promptní trh s aktuálními cenami podkladových aktiv a termínový trh s cenami kalkulovanými vždy pro určitý budoucí okamžik.

Obchodování s futures nezbytností
Promptní obchod se uzavírá za aktuální promptní (spotovou) cenu, přičemž během několika málo dní dochází k jeho vypořádání. To znamená, že vlastník komodity ji dodá odběrateli a získá finanční vyrovnání. Promptní obchody však nejsou na komoditních burzách obvyklé z důvodu významných přepravních nákladů na velké vzdálenosti.
Pro kvalitu a důvěryhodnost komoditní burzy jsou nejdůležitější neodvolatelné pevné termínové kontrakty typu futures, které představují závazek kupujícího odebrat k určitému dni v budoucnosti konkrétní aktivum za stanovenou realizační cenu a závazek prodávajícího prodat dané aktivum za stejných podmínek. Způsob obchodování a vypořádání kontraktu včetně standardizace aktiv podrobně stanovuje příslušná burza na které se s daným kontraktem obchoduje.
V případě burzovních kontraktů typu futures dohodnutá dodací cena plnění představuje termínový kurz, jehož hodnota zohledňuje vztah nabídky a poptávky na daném trhu. Zároveň platí, že kurz termínového obchodu futures se odvozuje od očekávaného promptního kurzu podkladového aktiva, který by měl podle účastníků trhu existovat na promptní burze v okamžiku vypršení termínového kontraktu, neboli v okamžiku jeho plnění.
Pokud obchodník termínový kontrakt nakupuje, otevírá takzvanou dlouhou pozici. Tím spekuluje na vzrůstu ceny, protože v budoucnu nakoupí za dohodnutou cenu nižší než bude ve skutečnosti na trhu figurovat. Naopak dojde-li k otevření krátké pozice, obchodník prodávající komoditní kontrakt očekává, že cena bude klesat. Vypořádání obchodu k určitému dni v kontraktním měsíci uskutečňují burzovní clearingové centrály, které garantují uskutečnění kontraktu i v případě úpadku či platební neschopnosti kterékoliv ze zúčastněných stran.

Státní intervence burzovně
Zavedené zahraniční komoditní burzy tvoří – kótují cenu zemědělských surovin svým obchodováním. Situace v České republice odráží významný vliv Státního zemědělského intervenčního fondu a obchodních řetězců na tvorbu cen.
Komoditní burza není tvořena předsedou burzovní komory, ani burzovním komisařem, či sekretářem. Na činnost burzy mají hlavní vliv její členové, kteří ji uzpůsobují svým potřebám a představám v souladu s mnohdy nedokonalým právním řádem ČR.
Při obchodování na domácích komoditních burzách dochází většinou k fyzickému vypořádání kontraktů, protože většina subjektů nakupuje za účelem získání vstupů do zpracovatelského průmyslu. Skutečné spekulativní burzovní obchodování s termínovými kontrakty typu futures v České republice chybí, přestože tento způsob obchodování přináší peníze a přispívá k vyšší likviditě trhu a tím i k vyšší objektivnosti utvářených cen.
„Pokud by obchodování zemědělské produkce včetně státních intervenčních nákupů probíhalo prostřednictvím komoditních burz, odbyt většiny obchodovatelných komodit by byl uskutečněn transparentně na tržním principu. Vzhledem k tvorbě a tím i existenci kurzů jednotlivých komodit by mohly tyto trhy sloužit k zajištění proti fluktuaci cen. Při předpokládaném zapojení tuzemských i zahraničních spekulantů by výrazně vzrostla jejich likvidita, a mohly by být vytvářeny různé deriváty, jejichž podkladovými aktivy by byly nejenom jednotlivé komodity, nýbrž i komoditní burzovní indexy. To by mohlo napomoci ke změnám způsobu financování zemědělského sektoru,“ zdůraznil Prof. Rejnuš úlohu burzovních komoditních obchodů a možnou perspektivu jejich dalšího rozvoje.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down