První únorový týden se na zámku Kravsko u Znojma konal tradiční seminář zaměřený na pěstování slunečnice. Setkání vědeckých pracovníků, firemních představitelů a odborné veřejnosti se neslo ve slavnostním duchu – letos slunečnice slaví 20. výročí velkoplošného pěstování v České republice.
Sklizňová plocha slunečnice v loňském roce dosáhla 39 648 ha, ze kterých se při průměrném výnosu 2,39 t/ha sklidilo 94 820 tun nažek. „Realizační cena 6300 Kč/t merkantilu příliš optimistická není, přesto uplynulý rok považuji za úspěšný, zvláště s přihlédnutím k hektarovým výnosům, které jsou na světové úrovni,“ zhodnotil Prof. Antonín Kováčik z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni uplynulé období. Oblíbenost slunečnice dokumentuje i nárůst výměry sklizňových ploch, které v porovnání s počátečními prognostikami dosahují hypotetické úrovně let 2010–2015.
Z hlediska vývoje klimatických podmínek, rostoucích požadavků na kvalitu potravinářského oleje a nových hybridních odrůd se Evropská unie snaží v rámci potravinového řetězce propagovat nejkvalitnější rostlinné oleje, ke kterým ten slunečnicový patří, glosoval Prof. Kováčik významné faktory podporující rozmach pěstování této olejniny v České republice.
Uplynulý rok lze hodnotit pozitivně i v celosvětovém měřítku, kdy především zásluhou Ruska, Ukrajiny a USA došlo k 10% nárůstu produkce nažek. Optimalizace odrůdové skladby ve východních zemích Evropy tedy nese svoje ovoce. Meziroční nárůst o 15,5 % provází i výrobu slunečnicového oleje. Největší zásluhu na pozitivním vývoji nesou Rusko a Ukrajina, které zvýšily produkci této komodity o 40 %, resp. o 90 %.
„Podíváme-li se do zahraničí, vidíme obrovské sklizňové plochy slunečnice,“ zamyslel se Prof. Kováčik nad otázkou pěstování této komodity v České republice a pokračoval: „Zmínění velcí producenti, zejména Rusko a Ukrajina zatěžují merkantil značnými vývozními cly (20 %, resp. 16 %) a plánují vyvézt přibližně 4–5 % vyprodukovaných nažek“. „Naší snahou by měla být stabilní domácí produkce nezávislá na tarifních překážkách zahraničního obchodu.“
Nejen deformovaný trh
Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory (AK), se v zahajovacím vystoupení věnoval aktuálním problémům trápícím české zemědělství. Ke stále se snižujícímu rozměru tohoto sektoru vyjádřil negativní stanovisko. Dále prohlásil za nutné vyvolat jednání s ministrem Mládkem, případně premiérem Paroubkem za účelem vytvoření brzdicích mechanizmů současného nepříznivého vývoje.
Mezi palčivé problémy prezident AK zařadil především deformovaný trh s obilím. „Není přípustné, aby intervenční kapacitu SZIF využívali zemědělci pouze ze 14 % a zbytek obsadili překupníci.“ Postupná náprava by podle Ing. Veleby měla začít svoláním odbytových družstev a založením společné konfederace. „Současná odbytová družstva si ponechají svoji právní subjektivitu a nová konfederace pouze posílí naši vyjednávací sílu,“ upřesnil budoucí plány Veleba a zároveň připomněl, že ve Francii se tímto způsobem realizuje na trhu převážná část hovězího masa. Dále upozornil, že nutnou podmínkou zajištění přiměřené vyjednávací síly vzniklé konfederace je dlouhodobý přístup ke skladovacím kapacitám.
Základní podmínku udržení českého zemědělství spatřuje prezident AK ve výchově koncového spotřebitele ke konzumaci domácích potravin. V souvislosti s ne vždy korektním přístupem velkých řetězců zmínil nadějnou legislativní berličku našich prvovýrobců – úpravu definice dominance, kterou se dnes rozumí minimálně 40% obsazení trhu. Žádný obchodní řetězec nedisponuje tak markantním tržním podílem, přesto je jejich vyjednávací síla enormní. „Upravením definice dominance by mělo být vymáhání práva ve vztahu velkoobchod – dodavatel snazší a transparentnější,“ uzavřel svoji prezentaci Ing. Veleba.
Zaklínadlo prosperity – přidaná hodnota
Ing. Miroslav Jírovský, předseda Zemědělského svazu ČR svůj výstup zaměřil na konkurenční schopnost českých zemědělců v Evropské unii. K problematice klesajícího rozměru českého zemědělství doložil statistiky, podle nichž se tento sektor v ČR podílí na HDP pouze 1,1 %, přičemž průměr EU činí 1,6 % a ve Spojených státech amerických dokonce 2 %.
Dále podotknul, že bez nepotravinářského využití zemědělské produkce se příjmová stránka hospodaření českých zemědělců nezlepší, protože sbližování úrovně přímých podpor deseti nových členů s podporami v zemích patnáctky bude negativně kompenzováno posilováním kurzu koruny vůči euru. „V případě nastupující bioenergie by zemědělci měli hledat cesty, jak se stát spoluvlastníky výrobních technologií, protože pouze tak se lze podílet na přidané hodnotě v navazujícím zpracováním,“ připomenul Ing. Jírovský nutnost zbavit zemědělce role pouhých dodavatelů a profitovat z vyprodukované suroviny v co nejdelší části výrobní vertikály.
Závěrem vystoupení se Ing. Jírovský vyslovil pro minimalizaci počtu dotačních programů v rámci EAFRD. Jak uvedl: „Širší uplatnění state-aid vyjde rozpočet levněji, protože pouhý provoz jednoho takového programu nás stojí přibližně deset milionů Kč, které bychom mohli užít účelněji.“
Hlavně včasný výsev
Prof. Kováčik seznámil přítomné s některými fakty a vybranými aspekty technologie pěstování slunečnice v roce 2005. Primát hlavní pěstitelské oblasti udržel Jihomoravský kraj i přesto, že jeho produkční potenciál zůstává nenaplněn. Nejvyšší průměrné výnosy byly loni dosaženy v kraji Vysočina a dosáhly 2,69 t/ha. Naopak nejhorší výsledky byly zaznamenány v kraji Plzeňském, kde bude zřejmě nutné zapracovat na složení hybridní skladby. „Průměrný republikový výnos 2,39 t/ha snese srovnání se světovými producenty,“ zopakoval Prof. Kováčik, „jediným problémem bylo, že jsme z nejlepších hybridů dosáhli výnosu pouhých 3,2 t/ha a žádný neprolomil hranici 4 t/ha.“
Pěstitelé si již uvědomili, že včasná sklizeň v suchém září příznivě ovlivňuje výnos nažek i jejich olejnatost a snaží se posunout výsev na počátek dubna, ocenil s povděkem Prof. Kováčik fakt, že v loni bylo v období od 1.4. do 20.4. oseto již 82 % ploch. Klíčovou roli v úspěšném pěstování slunečnice zaujímá agronom výběrem vhodných hybridů. Variabilitu výnosů způsobují genetické vlastnosti osiva, typ půdy, klimatické podmínky a mnohé další faktory. Běžně proto pěstitelé využívají tří, pěti nebo i osmi hybridů. „V rámci hodnocení pestré odrůdové skladby a tvorby doporučení na příští rok je však nezbytné si uvědomit, že první vysetý hybrid získává oproti ostatním nezanedbatelnou výhodu,“ upozornil Prof. Kováčik. Včasný výsev hraje naprosto zásadní roli, proto velcí pěstitelé disponují technikou schopnou zasít 8 hybridů na 500 ha v průběhu dvou dní.
Slunečnice čerpá ze staré půdní síly
Ing. Eva Kunzová, CSc. z Odboru výživy rostlin VÚRV hovořila o vhodných půdních typech pro kultivaci slunečnice, výpočtu potřebných minerálních látek na tunu nažek, bilanci živin a o problematice příjmu živin slunečnice. Upozornila zejména na pokusy, které prokázaly, že do začátku kvetení slunečnice přijme až 60 % dusíku, 15 % fosforu a až 80 % draslíku v závislosti na stanovišti, ročníku a hybridu. V rámci bilance živin Ing. Kunzová zdůraznila, že slunečnice vytvoří během vegetace značnou biomasu, přičemž 50 % dusíku přijatého během vegetace zůstává na poli ve formě posklizňových zbytků, v případě fosforu pouze 25–30 %, ale draslíku až 80 %. Proto je vhodné následné plodiny volit, tak aby byly schopny tento prvek z půdy odčerpat.
V závěrečném děkovném proslovu Prof. Kováčik vyzdvihl pozitivní zkušenosti českých zemědělců s pěstováním slunečnice: „Přestože v loňském roce došlo k výraznému snížení realizační ceny, je třeba slunečnici věřit.“ „Nikdy nás nezklamala, což je vidět z růstu produkce a sklizňových ploch.“
