Září je měsícem ekologického zemědělství a biopotravin. Při této příležitosti se konají různé akce, které mají podpořit ekologický způsob hospodaření a zájem veřejnosti o bioprodukty. Zemědělci, kteří se zabývají rostlinnou výrobou, obdělávají menší plochy než jejich konvenčně hospodařící kolegové. Naopak sortiment plodin je většinou pestřejší.
Již druhým rokem slaví ekologicky hospodařící zemědělci září jako měsíc biopotravin a ekologického zemědělství. Během těchto třiceti dnů jsou pro veřejnost připraveny různé speciální akce. Zájemci se mohou těšit na dny otevřených dveří na různých ekologických farmách, ukázky práce se zvířaty, práce na poli, ochutnávky, procházky naučnými stezkami a přednášky. Do akce se zapojují i výrobci a prodejci biopotravin. Tento měsíc probíhají na různých místech v republice biodožínky a biojarmarky, proběhne vyhlášení soutěže Česká biopotravina roku 2006 a mnoho dalších akcí. Po celé září připravují v členských bioprodejnách svazu Pro-Bio, který letos slaví desáté výročí svého vzniku, speciální akce s výhodnější cenou některých výrobků. Projekt Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství probíhá pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR.
Rostlinná výroba ekologicky
Ke konci loňského roku se ekologickým zemědělstvím zabývalo celkem 829 farem. Podíl půdy těchto zemědělských podniků z celkové zemědělské půdy je těsně pod hranicí šesti procent.
Ekologicky hospodařící farmou je také zemědělský podnik Jana Hlaváče se sídlem v Březí u Mikulova. Na rozdíl od většiny svých kolegů, kteří kombinují živočišnou výrobu s rostlinnou, se Jan Hlaváč specializuje výhradně na rostlinnou produkci. Od roku 1998, kdy se začal věnovat obdělávání polí podle zásad ekologického zemědělství, hledá ty plodiny, které by dokázal nejen vypěstovat, ale především úspěšně zpeněžit. V současnosti hospodaří Hlaváčovi přibližně na 21 hektarech a připouštějí, že taková výměra by je při konvenčním způsobu obhospodařování neuživila.
Cizrnu nahradil anýz a fenykl
Častou plodinou ekologických zemědělců je pšenice špalda. V Březí jí pěstují na šesti hektarech a přibližně stejnou plochu využívají k množení vedle špaldy i dalších druhů obilnin. Jednou z hlavních druhů pěstovaných na polích se měla stát cizrna beraní. Ta je po sóji a fazolu třetí nejrozšířenější plodinou na světě. Rozšířená je především v sušších a teplejších oblastech. Stejné podmínky měla i na jižní Moravě, kde ji někteří zemědělci pěstovali již v minulosti. Jan Hlaváč však porosty cizrny nezaložil, protože podle jeho slov o ni nebyl mezi odběrateli zájem.
V současné době úspěšně pěstují tykev olejnou, jejíž semena jsou vhodným doplňkem lidské výživy. Mezi další plodiny patří cibule ke konzumu i sazečka, fazol a koření anýz nebo fenykl. Součástí plánů do budoucna je také ovocný sad.
(Více si o farmě Jana Hlaváče můžete přečíst v zářijovém vydání časopisu Farmář.)
