Navzdory srpnovým přísuškům průmyslové brambory na Vysočině narostly. Škrobárny Pelhřimov se o svou hlavní surovinu obávat nemusejí a letošní kvótu pro bramborový škrob téměř naplní. Přes opožděný začátek kampaně pelhřimovští očekávají, že v prvním prosincovém týdnu si budou moci říci: „Pro letošní sezónu splněno!“
Pelhřimovské škrobárny, a. s., pro potřeby výroby bramborového škrobu uzavírají smlouvy se 160 dodavateli z celé Vysočiny. „Brambory odebíráme od zemědělců z Havlíčkobrodska, Jihlavska, Pelhřimovska, Táborska, Jindřichohradecka a Benešovska,“ potvrzuje ředitel Ing. Josef Hadrava.
Letos zpracují méně
V Pelhřimově loni od pěstitelů vykoupili šedesát tisíc tun brambor a vyrobili 13 300 tun bramborového škrobu. Tím však o deset procent přesáhli svoji jmenovitou kvótu ve výši 12 173 tun. Polovinu nadprodukce museli exportovat mimo Evropskou unii bez nároku na vývozní subvence a druhá polovina se jim odečetla z letošní kvóty. Pro aktuální kampaň tak počítají s výrobou 11 500 až 11 600 tun bramborového škrobu a vykoupí méně brambor než loni. Přesná čísla ovšem budou záviset na škrobnatosti dodaných hlíz.
„Dodavatelské smlouvy s pěstiteli uzavíráme v průběhu ledna a února. Výkupní cena v eurech a jiné náležitosti odpovídají předpisům Evropské unie. Pro prvovýrobce to přináší jistotu, na druhé straně se omezuje naše tržní chování. V loňském roce se brambor urodilo velké množství a my jsme platili dodavatelům za průmyslové brambory vyšší ceny, než běžně platili jiní odběratelé za potravinářské odrůdy. Naopak v letošním roce panuje na trhu brambor nedostatek a my zemědělcům nemůžeme platit více. Někteří proto neodolají svodům potravinářů a hlízy univerzální odrůdy Ornella směřují jim. My fakturujeme v korunách, proto tyto tendence posiluje i klesající kurs eura,“ popisuje situaci v odvětví ředitel Hadrava.
Na neplnění dodavatelských smluv pelhřimovští reagují pouze úpravami pěstitelských kvót pro příští rok a neuplatňují žádné jiné sankce. „V případě rizika selhání dodávky německý zemědělec raději nakoupí průmyslové brambory v Nizozemsku, než aby nedostál svým závazkům vůči zpracovateli,“ připomíná ředitel škrobárny vyšší úroveň podnikání na západ od nás.
Modernizace zvýšila efektivnost
Dovezené brambory nejprve putují na příjem, dávka se zváží a vzorkovna odebírá a hodnotí minimálně dvacetikilový vzorek. Stanovuje se škrobnatost a množství příměsí. Tyto údaje se pak přepočítají na celé množství a řidič získá kompletní charakteristiku dodávky na výpisu. Poté může s nákladem pokračovat na skládku s kapacitou 1200 až 1500 tun. Ta se plně využívá pouze pro překlenutí víkendu, přičemž denní kapacita výrobní linky činí 300 až 350 tun zpracovaných brambor.
Proud vody dopravuje hlízy ze skládky do odkamenovače, který separuje kameny, ztvrdlé hroudy, dřevo, natě a jiné nežádoucí materiály. Paradoxně dřevo znamená pro linku větší nebezpečí než těžké kamení, protože plave na hladině. Tím může přejít přes odkamenovač na struháky a zničit je.
Po odstranění nežádoucích materiálů hlízy postupují do pračky. Voda použitá na čištění brambor se zbavuje nečistot v odkalovacích nádržích a teče zpět do pračky. Díky letošnímu pěknému podzimnímu počasí nejsou hlízy zabahněné, čisticí voda se nemusí tak často vyměňovat a vydrží více pracích cyklů.
Vyčištěné brambory dále putují na struháky, které zasvěcení označují za srdce každé škrobárny. Na kvalitě rozmělnění totiž závisí výsledek práce odlučovačů škrobu. Nová švédská technologie pracuje na vysoké úrovni výtěžnosti – z hlíz dokáže získat 95 procent obsaženého škrobu v prvotřídní kvalitě A. Navíc spotřebuje pouze necelou jednu tunu technologické vody na vyplavení jedné tuny škrobu. „Předchozí technologie pracovala s výtěžností 87 procent, část získaného škrobu kvalitativně spadala do nižší kategorie a spotřeba technologické vody byla desetkrát vyšší,“ dokládá rozdíl v efektivnosti modernizovaného zařízení Josef Hadrava.
Po rafinaci a zahuštění se škrob dále suší na minimálně osmdesátiprocentní obsah sušiny. Přílišné přesoušení je nákladné, proto se výsledný obsah sušiny pohybuje kolem 81 procent. Surový škrob se pak plní do vaků a přepravuje do skladu. Tam se balí do pytlů podle požadavků zákazníka do maximální hmotnosti 25 kilogramů.
Pelhřimovské škrobárny vyrábějí škrob nejen z brambor, ale také z pšeničné mouky. Přibližně polovina celkové produkce se uplatňuje formou modifikovaných škrobů v papírenském průmyslu. Používá se do hmoty a dále na povrchovou úpravu papíru. Škrob totiž zabraňuje prášení a papír se lépe potiskuje. Třicet procent produkce nachází odbyt v potravinářství, zejména v masném průmyslu. O zbylých dvacet procent se dělí ostatní odběratelé, například textilní průmysl.
Začali později
Navzdory chmurným zprávám o výnosech mnoha bramborářů hledí Josef Hadrava na letošní kampaň s optimismem. Přísušky sice zpozdily vegetaci porostů a výroba nativního škrobu se rozeběhla namísto dvacátého srpna až v září, ale díky dostatečné kapacitní rezervě výrobní linky očekávají konec produkce mezi pátým a desátým prosincem.
„Jako zpracovatel z nové desítky zemí Evropské unie se však potýkáme s nerovným postavením vůči konkurentům z patnáctky původních členů,“ připomíná ředitel. „Když jsem navštívil dánské kolegy, tak mi popisovali, co všechno pořídili za evropské peníze. Z prodeje škrobu by si to nemohli finančně dovolit. My už takové možnosti nemáme a na vše si musíme tvrdě vydělat.“
V Pelhřimově by rozhodně chtěli optimalizovat nakládání s plodovou vodou obsaženou v hlízách, která zůstává po odloučení škrobu. Tato tekutina má vysokou biochemickou spotřebu kyslíku (BSK) k oxidaci látek v ní rozpuštěných. Proto ji z ekologických důvodů nelze vypouštět do toku. Jde však o hnojivou závlahu a pěstitelé o ni mají zájem. Problémem zůstává chybějící skladování a nutný kontinuální odběr v průběhu kampaně. Ten mnohdy komplikuje počasí. Vedení škrobáren proto dává přednost vybudování jímek, skladování a odběr plodové vody v jarním období, kdy by sloužila jako hnojivá závlaha.
Některé investice už mají zcela reálné obrysy. „Na příští rok plánujeme výstavbu nového skladu přímo v areálu pelhřimovských škrobáren na ulici Skrýšovské o výměře 2300 metrů čtverečních. Zároveň chceme pořídit novou linku na výrobu pšeničného škrobu do provozu Batelov,“ odhaluje plánovaný rozvoj společnosti Josef Hadrava.
