Na začátku byl dobrý nápad využívat odpad z posklizňové úpravy semen jako palivo a zajišťovat tak teplo pro vlastní zemědělský podnik. Dnes již družstvo Ekover nabízí tuto možnost dalším zájemcům. Registrované palivo výhřevností srovnatelné s hnědým uhlím lze vyrábět z rostlinných zbytků, sena, slámy, popřípadě z celých rostlin tritikale a prodávat ho smluvně zajištěným odběratelům.
Nezávislost na každoročně kolísajících výkupních cenách je snem asi ne jednoho zemědělce. V době, kdy ceny zemědělských komodit často nedosahují ani vynaložených nákladů a kdy se snižuje počet plodin, které využívají pěstitelé pro střídání jednotlivých druhů na svých polích, hledají farmáři nové způsoby uplatnění své produkce.
Energie nebude dost
Zemědělci jsou tradičními producenty potravin. Evropská unie jako celek je ve výrobě potravin soběstačná a dokonce v mnoha komoditách má přebytek. Čeho ovšem Evropa nebude mít pravděpodobně nikdy dostatek, je energie. Tato myšlenka napadla také Ing. Lubomíra Vernera, ředitele březovického družstva Ekover.
V poslední době se stále častěji mluví o přínosu zemědělství pro získávání obnovitelných zdrojů energie. Na polích již rostou vedle tradičních plodin také rostliny, které se v osevních postupech před několika lety příliš neobjevovaly. Častěji se hovoří o energetických plodinách, jako jsou šťovík, konopí, některé druhy rychle rostoucích dřevin. Tolik rozšířenou řepku jsme před dvaceti lety pěstovali v České republice jen na desetinové výměře plochy než nyní. Cena některých fosilních paliv se během posledních tří let více než zdvojnásobila a tak se využívání alternativních zdrojů energie dostává do popředí zájmu.
Chtěli, co nikdo nechtěl
Původní záměr družstva v Březovicích u Mladé Boleslavi byl nahradit vytápění uhlím jiným zdrojem a získané teplo využívat pouze pro potřeby vlastního podniku. Nabízelo se hned několik zdrojů, ale nejvýhodnější bylo využití odpadů vznikajících při sklizni polních plodin. V této hmotě jsou obsaženy například zlomky semen, povrchové vrstvy semen, nestandardní semena, plevy, pluchy, osiny a kousky ostatních částí rostlin. Hlavním zdrojem tohoto odpadu je posklizňová úprava obilovin a dalších rostlinných komodit. Podle Ing. Jiřího Fojtíka, zástupce ředitele VO divize pro region Uherské Hradiště ZZN Pomoraví, a. s., moderní sklízecí mlátičky významnou část zbytků rostlin nechávají již na poli. Po přečištění dobře sklizených semen zůstává z původního množství maximálně tři procenta tohoto odpadu, upřesnil Ing. Fojtík. Doposud byl tento odpad kompostován, ukládán na skládky nebo ho využívali myslivci ke krmení pernaté zvěře.
„Rostlinný odpad jsme začínali lisovat na upraveném starším typu granulátoru, který byl původně určen na podobné zpracování vojtěšky,“ vzpomínal Ing. Verner. Brzy ale toto zařízení nestačilo, protože o palivo z rostlinných zbytků začaly mít zájem i jiné podniky spalující původně fosilní paliva. „Rozhodli jsme se nabídnout tuto technologii i dalším zemědělským subjektům,“ vysvětlila Ing. Hana Marešová, předsedkyně družstva Ekover.
Postupně, jak se rozšiřovala výroba tohoto paliva, začal být nedostatek původně nechtěného odpadu. Po rostlinných zbytcích přišla na řadu sláma a seno a v současné době navrhuje družstvo Ekover zpracovávat také celé rostliny tritikale. Tyto materiály je třeba nejprve rozřezat.
Výrobní linka na klíč
Podle Ing. Vernera bylo limitujícím faktorem pro další rozšiřování této technologie možnosti starého granulovacího zařízení a především fakt, že tyto stroje již nikdo nevyráběl. V Březovicích se proto rozhodli vyvinout ve spolupráci s firmou Soma, spol. s r. o., Lanškroun, vlastní zařízení schopné granulovat rostlinnou hmotu. Výrobu popisovaného paliva chrání dva patenty. „V současné době nabízíme zemědělcům kompletní linku na klíč, která se skládá z řezačky, rozdružovacího stolu a samotného granulátoru,“ doplnila Ing. Marešová. K červenci 2006 již funguje na území ČR více než dvacet licenčních výroben paliva s názvem Ekover. Průměrná roční výrobní kapacita jednoho provozu je 3000 tun paliva.
Popis paliva
Družstvo v Březovicích rozlišuje tři základní druhy vyráběného paliva, které lze lisovat do pelet nebo briket. Produkt označený Ekover tvoří převážně odpad z čistění semen zemědělských plodin. Ekover-S obsahuje hlavně seno nebo slámu obilnin či olejnin. Pro výrobu paliva Ekover-T se používají celé rostliny tritikale (sláma a klasy včetně zrn). Všechny tři druhy paliva jsou registrovány certifikačním orgánem TZÚS Praha, s. p., odštěpný závod ZÚLP České Budějovice. Palivo z biomasy má výhřevnost 15,5 MJ/kg – tedy srovnatelnou s hnědým uhlím. Výhodami, na které upozornil Ing. Verner, jsou nižší obsah popela (asi šest procent proti 15 až 30 % v uhlí) a minimálně desetinový obsah síry (do 0,15 %). Při výhradním spalování produktů Ekover lze popel vrátit zpět na pole jako hnojivo.
Jak dále upozornil ředitel březovického družstva, oxid uhličitý vznikající při spalování rostlinné hmoty se nezapočítává do limitů, které mohou jednotlivé provozy uvolňovat do ovzduší. Samotná rostlina totiž během svého růstu určité množství oxidu uhličitého z atmosféry odčerpává a ukládá do svých tkání. Při jejím spálení pak dojde k uvolnění právě tohoto množství.
Palivo lze skladovat za stejných podmínek jako například uhlí. V běžných podmínkách zůstává obsah vody kolem deseti procent při měrné hmotnosti 680 kg/m3. Pouze přímý styk paliva Ekover s vodou může produkt zničit (proměnit v kašovitou hmotu). Lisování rostlinné hmoty do pelet, popřípadě i do briket, ulehčuje manipulaci a skladování materiálu. Při technologii poskytované družstvem Ekover není nutné jakkoli zvlhčovat vstupní surovinu nebo používat pojidla.
Zajištěný odbyt
Podle Ing. Vernera je třeba palivo využívat v různých typech kotlů upravených na spalování biomasy. Spalování v malých a středních zařízeních představuje pouze malou část z celkové produkce. Rozhodující podíl na využití paliva Ekover, -S a -T v České republice představuje spalování v jednotkách velkých producentů tepla. Vedle licence a technického vybavení na výrobu paliva Ekover nabízíme zájemcům také zprostředkování prodeje paliva našim smluvním partnerům v okolí výrobny,“ uvedl Ing. Verner a dodal, že v současnosti mají uzavřené středně a dlouhodobé smlouvy na dodávku zmiňovaného paliva se společnostmi ČEZ, a. s., Plzeňská Teplárenská, a. s., Ško – Energo, s. r. o., Mladá Boleslav, Teplárna Kopřivnice, a. s., a s dalšími.
