Loňský teplý podzim a mírný dosavadní průběh zimy prospěly řepce olejce, která díky tomu dobře zakořenila. Pokud se nestane nic mimořádného, můžeme letos očekávat opět průměrné, ale i velmi vysoké výnosy řepkových semen.
Katedra rostlinné výroby České zemědělské univerzity (ČZU) uspořádala ve spolupráci s Českou zemědělskou společností a sdružením Český mák konferenci na téma Prosperující olejniny. Hovořilo se tam o řepce, hořčici a máku.
Řepkou bylo v České republice vloni oseto kolem 320 tisíc hektarů. Po řepkových semenech je totiž stále vysoká poptávka. Ta nejspíš v souvislosti s naším závazkem Evropské unii dosáhnout 3,6procentního podílu biopaliv s obsahem metylesteru řepkového oleje ještě poroste. Výnos by měl být stejně dobrý jako loni, předpokládá prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
V loňském roce se u nás sklidilo 882 583 tun řepkových semen při průměrném výnosu 3,02 tuny z hektaru, připomněl Ing. David Bečka, Ph.D., z katedry rostlinné výroby ČZU.
Jak dosáhnout vysokého výnosu
Pro dobrý výnos a snížení vstupních nákladů je vždy rozhodující kvalita agronomické práce. Prof. Vašák doporučuje pro intenzivní pěstování této olejniny zúžit osevní postupy. To znamená střídat pouze jarní ječmen s řepkou nebo ozimou pšenici a následně ozimou řepku.
Prvním krokem k dosažení úspěchu je správné založení porostu v srpnu se zmiňovanou čerstvou přípravou půdy. Porost by neměl být přehoustlý – na čtverečním metru by mělo růst 20 až 50 rostlin.
Pro snížení pěstitelských nákladů je podle prof. Vašáka vhodné nahradit část dusíkatého hnojiva (například ledku amonného) levnější močovinou. Při dalším hnojení je možné potom používat DAM, který je vhodný i pro tank-mixy s insekticidy. Dávku insekticidů je navíc možné při takové kombinaci snížit asi o třetinu. Řepka by se rovněž měla hnojit hořčíkem.
„Uspořit lze i vypuštěním podmítky, kterou řepka nevyžaduje, či náhradou mělké až střední orby za levnější hluboké kypření na hloubku 15 až 18 cm. Pěstitel by však při kypření i orbě neměl zapomenout na takzvanou čerstvou přípravu. To znamená, že mezi přípravou a setím by neměl uběhnout více než jeden den (u těžkých, hrudovitých půd a v aridních oblastech), popřípadě dva dny u ostatních půd,“ upozornil prof. Vašák.
Dále doporučuje včasné ošetření porostu řepky graminicidy na obilniny ve 12. až 13. fázi BBCH (vytvořen druhý až třetí list). Rovněž je nezbytné šetrné herbicidní ošetření proti dvouděložným plevelům.
Na jaře by se porost měl důkladně pohnojit dusíkem. Minimálně 150 kg N/ha se rozdělí do tří dávek s důrazem na včasnou jarní aplikaci. Dobrý agronom musí umět odhadnout správný termín insekticidní ochrany proti stonkovým krytonoscům, blýskáčkům a šešulovým škůdcům. K fungicidní ochraně jsou vhodné strobiluriny ve fázi žlutých poupat nebo jiné fungicidy na počátku kvetení. Velké ztráty mohou způsobit například slimáčci, pilatky, osenice, hraboši, mšice, dřepčíci a další méně častí škůdci, pokud se zanedbá jejich kalamitní výskyt. Jestliže agronom tohle všechno zvládne, zbývá mu jen zajistit kvalitní sklizeň a následné posklizňové ošetření, uzavřel prof. Vašák.
Jakou zvolit odrůdu
Koncem loňského roku bylo ve Státní odrůdové knize zapsáno 52 odrůd řepky ozimé. V roce 2005 do ní přibyly čtyři nové – Action, Labrador, Manitoba a Smart, v roce 2006 se odrůdová kniha rozrostla o další čtyři linie – Digger, Oponent, Siska a Winner a hybrid Dubai. Pro sezónu 2007 je k povolení připraveno dalších dvanáct materiálů. A to zdaleka není vše, protože ve Společném katalogu odrůd Evropské unie je zapsáno více než 800 odrůd řepky olejky.
„K tomu, aby se v takovém množství pěstitel vyznal a zvolil odrůdu vhodnou pro naše podmínky, by mu měly posloužit výsledky z odrůdových pokusů ČZU, Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Vedle výnosu semen a prozatím zpracovateli opomíjené olejnatosti je třeba odrůdy posuzovat i podle ranosti, přezimování, odolnosti vůči chorobám či poléhání. Pěstitel by si měl vybírat odrůdu i podle toho, s jakou intenzitou pěstování počítá,“ uvedl Ing. Bečka.
Pokusy pro dvě intenzity pěstování
Odborníci z České zemědělské univerzity testují odrůdy řepky v poloprovozních pokusech ve dvou intenzitách pěstování. Pozemky pro založení porostů řepky s ekonomickou metodou pěstování (standard) byly na podzim podmítnuty a zorány. Výsevek činil 80 semen na čtvereční metr. V další fázi byl porost herbicidně ošetřen proti dvouděložným i jednoděložným plevelům. Na jaře se pokus hnojil dvojí dávkou dusíku, celkem 150 kg N/ha, byl aplikován stimulátor růstu a trojí postřik proti hmyzu (bez ochrany proti šešulovým škůdcům).
Experimentální metoda (intenzivní) zahrnovala proti ekonomické navíc další agrotechnické zásahy, včetně hnojení K, Mg a S, insekticidního ošetření, použití regulátoru růstu a listových hnojiv. Výsevek v tomto případě činil 60 semen na metr čtvereční. Na jaře se k této řepce aplikovalo 210 kg N/ha ve čtyřech dávkách, proti ekonomické variantě navíc ještě regulátor růstu, listové hnojivo, fungicid a regulátor dozrávání.
„Spočítali jsme, že řepka pěstovaná experimentální metodou dosáhla v letech 2002 až 2006 průměrného výnosu 4,2 t/ha, tedy byl o něco větší, než činil průměr v ekonomické variantě (3,83 t/ha). Výnosově nejlepšími byly v závislosti na ročníku odrůdy Rasmus a Navajo v období 2002/2003. V sezóně 2003/2004 u obou metod zvítězil Artus, dále to byl Jesper (2004/2005) a v loňském roce vyšla jako nejvýnosnější odrůda Ontario,“ vypočítal Ing. Bečka.
Z výzkumu podle něj dále vyplývá, že některé odrůdy reagují odlišně na zvolenou intenzitu pěstování. Při intenzivnější metodě dosáhly v jednotlivých letech vyšších výnosů odrůdy Rasmus, Mohican, Eleonore a Exagone. Naopak nižším výnosem nebo neutrálně reagovaly odrůdy Mohican, Olpop, Extra a Manitoba.
