Česká republika patří mezi hlavní státy Evropské unie, kde zemědělci pěstují zatím jedinou povolenou plodinu Bt-kukuřici. Přispěla k tomu i propracovaná legislativa, která přesně vymezujíce pěstování a nakládání s produkcí modifikovaných rostlin. Současný největší dodavatel osiv modifikované kukuřice hodlá do dvou let uvést na trh hybridy odolné vůči ošetření herbicidem Roundup a také zařadit do pokusů materiály odolné proti bázlivci.
Z deseti nejnovějších členských států Evropské unie je vedle Polska a Slovenska Česká republika další zemí, kde se prodává a komerčně pěstuje geneticky modifikovaná (GM) kukuřice. Zdůraznil to Ing. Petr Adler, jednatel společnosti Monsanto ČR, s. r. o., na odborném semináři v penzionu Mlýn – Zahrádky u Studené nedaleko Jindřichova Hradce. Připomněl že v loňském roce většina z více než osmdesáti pěstitelů GM kukuřice zasela osivo značky Dekalb, které společnost Monsanto na našem trhu nabízí pod označením YieldGard kukuřice.
Původ odolnosti v půdě
V roce 2006 rostla u nás geneticky upravená kukuřice na celkové ploše 1290 hektarů, což je v meziročním srovnání dvojnásobná výměra. Konkrétně šlo o Bt-kukuřici, doposud jedinou GM plodinu povolenou k běžnému pěstování v Evropské unii. Ing. Martin Singer ze společnosti Monsanto vysvětlil, co zkratka Bt znamená. Je to zkratka latinského názvu půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Tento mikroorganismus je schopný produkovat proteiny, které jsou toxické vůči určitým skupinám hmyzu. V případě jejich využití jako insekticidních přípravků je jejich hlavní nevýhodou krátká životnost. Proteiny se rozkládají působením ultrafialového záření (běžná složka slunečního záření) a případné srážky jejich účinnost zkracují.
Genetickým inženýrům společnosti Monsanto se podařilo izolovat z půdní bakterie gen podmiňující tvorbu proteinu selektivně působícího na zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis). Tento gen pak zabudovali do genetické informace existujících hybridů kukuřice. Rostliny díky tomu samy odolávají zavíječi, protože veškeré jejich části produkují insekticidní protein.
Výskyt zavíječe kukuřičného v ČR se postupně rozšiřuje. Jeho přítomnost vždy nelze přesně odhadovat. Podle pracovníků společnosti Monsanto i na jižní Moravě, kde se tento škůdce objevuje pravidelně, nebyl jeho výskyt rovnoměrný. „Byly oblasti, kde zavíječ napadl 80 až 90 procent rostlin, ale v některých lokalitách se téměř nevyskytoval,“ popisoval loňskou situaci Ing. Lukáš Lička, ředitel marketingu společnosti Monsanto. Pro chemickou ochranu proti zavíječi je u nás zaregistrováno několik přípravků. Podle Ing. Ličky je však obtížné stanovit přesný termín pro aplikaci insekticidu a zajistit tak jeho odpovídající účinnost.
Hybridy s novými vlastnostmi
Jak Ing. Singer řekl, výzkum společnosti se neomezuje pouze na obranu rostlin proti zavíječi. Pěstitelé kukuřice se obávají i karanténního škůdce bázlivce kukuřičného. Do Evropy byl zavlečen v osmdesátých letech minulého století z USA a v České republice byl zaznamenán poprvé na jižní Moravě v roce 2002. Dál se šíří také proto, že ochrana proti němu je ještě složitější než proti zavíječi. Jedním ze způsobů je aplikace insekticidů do půdy při setí, popřípadě moření osiva. Mladé larvy totiž ožírají kořínky kukuřice. Toto opatření však není dostatečně účinné.
Společnost Monsanto se chystá uvést na unijní trh hybridy kukuřice, které budou odolné vůči bázlivci podobně jako proti zavíječi. Zemědělci v jiných částech světa již pěstují plodiny odolné vůči jinak totálnímu herbicidu Roundup a podle představitelů společnosti Monsanto by se i evropští pěstitelé mohli takových hybridů kukuřice brzy dočkat. S ohledem na předpokládaný zájem ze strany trhu se budou jednotlivé odolnosti u vybraných hybridů kombinovat. „Pokud celé registrační řízení proběhne podle našich představ, mohli by i čeští zemědělci vyzkoušet tyto nové GM hybridy na svých polích v roce 2009,“ předpokládá Ing. Singer.
Opatření proti toleranci
V souvislosti s pěstováním GM plodin ve světě zaznívají varování před vznikem populací škůdců, které jsou vůči Bt-hybridům tolerantní. Ing. Singer uvedl, že v umělých podmínkách laboratoře lze vyšlechtit jedince zavíječe, kteří jsou k insekticidní látce půdní bakterie odolné. „K dnešnímu dni nebyl zaznamenán jediný případ vzniku rezistence škůdce přímo na poli,“ ujišťoval Ing. Singer. Připustil však, že samotná rezistence je součástí přírodních mechanismů. Podle něj ji člověk může ovlivňovat, ale nemůže stoprocentně zabránit jejímu vzniku. Proto společnost Monsanto, jejichž Bt-hybridy používají pěstitelé v České republice nejčastěji, se zemědělci spolupracuje a zprostředkovává jim metodiku pěstování této kukuřice (technický průvodce), která obsahuje všechny zásady plynoucí z legislativních předpisů Evropské unie. Ve vztahu ke GM plodinám zastává Evropská unie princip předběžné opatrnosti. To znamená, že zemědělci pěstující modifikované rostliny jsou povinni dodržovat předepsaná pravidla.
Jedním z těchto pravidel je využívání refugií, tedy útočišť, která slouží k zachování populací citlivých na příslušný Bt-protein. Hlavní zásady tohoto opatření shrnul na semináři Ing. Singer. Pěstitelé jsou povinni založit porost nemodifikované kukuřice na ploše, která odpovídá alespoň dvaceti procentům výměry kukuřice modifikované. Refugium nesmí být vzdálené více než 750 metrů od Bt-kukuřice (nejlépe ovšem do 400 metrů). Porost klasické kukuřice je třeba založit v každém podniku, který pěstuje Bt-kukuřici na ploše větší než pět hektarů. Pěstování rostlin v refugiu se nijak neliší od agrotechniky běžně pěstované kukuřice – dokonce mohou být ošetřeny proti zavíječi chemickými nebo biologickými přípravky. Zároveň mohou plnit funkci povinného obsevu, který má zabránit kontaminaci produkce konvenční geneticky modifikovanou.
Přehledně značený sortiment
Společnost Monsanto začala před několika lety označovat své hybridy kukuřice Dekalb novým písmenným a číselným kódem. Zákonitosti tohoto značení vysvětlil Ing. Lička. První dvě písmena DK jsou zkratkou značky Dekalb. Třetí písmeno v kódu C značí, že jde o kukuřici (z angl. corn). Z následujících dvou číslic lze poznat relativní ranost konkrétního hybridu. Podle amerického systému stanovení přičtením 50 k dvoucifernému číslu získáme přibližný počet dní, které rostlina potřebuje ke svému růstu a vytvoření výnosu. Pomocí dalšího, v pořadí třetího čísla, lze určit, ve kterém roce byl hybrid registrován v USA (1 – 2001, 2 – 2002 atd.). Poslední číslo je už náhodně zvolené.
Systém značení si mohli účastníci semináře ověřit při představování některých hybridů kukuřice nabízených společností Monsanto na českém trhu. Hybrid DKC 2949 byl tedy v USA a také Německu registrován v roce 2004. Jeho relativní zralost je 79 dní – v Česku je to FAO 220 na zrno a při pěstování na siláž 230. DKC 2949 poskytuje velmi kvalitní siláž. Jak upozornil Ing. Lička, tato vlastnost se na poli ověřuje problematicky, ale provedené rozbory objemného krmiva z tohoto hybridu dokládají vysoký obsah škrobu (v suché hmotě přes 34 %) a dobrou stravitelnost. Se svou raností se tato kukuřice optimálně hodí do bramborářské a obilnářské výrobní oblasti, ale své uplatnění najde i v oblasti řepařské.
Vysoký výkon, tedy kombinaci výnosu zrna i siláže, slibuje kukuřice DKC 2960. Podle číselného kódu je jasné, že je to novinka zaregistrovaná v loňském roce. Při využití na zrno má FAO 240 a na siláž 250. Hybrid nemá zvláštní požadavky na stanoviště. Dokáže se přizpůsobit jak chladným tak sušším podmínkám.
Ing. Lička také představil nejprodávanější hybrid Dekalb DKC 3511. Je to zrnový hybrid (FAO 300) s vysokým podílem palic. Dobře reaguje na intenzitu při pěstování a hodí se do kukuřičné a řepařské výrobní oblasti.
V sortimentu hybridů nabízených zemědělcům pro tento rok figurují hned tři hybridy YieldGard kukuřice. Nejranějším je DKC 3421 YG (na zrno FAO 260, na siláž 270). V době konání semináře (na začátku prosince) zatím čekal na zápis do seznamu odrůd Státní odrůdové knihy ČR hybrid TXP 939 A-V (FAO 300). Především do kukuřičné výrobní oblasti se hodí třetí hybrid DKC 4442 YG (FAO 350).
