Travní semenářství zaznamenalo za poslední čtyři roky téměř padesátiprocentní nárůst množitelských ploch, čímž se vyrovnalo rozloze z konce devadesátých let. Zájem je hlavně o mezirodové hybridy, největší zastoupení si přesto drží jílek mnohokvětý a jílek jednoletý.
Ekonomickou situaci pěstitelů vylepšují národní doplňkové platby (top-up). Naopak vrásky na čele jim přidělává nejvíce počasí. Na to v posledních dvou letech doplatily množitelské porosty jetelovin. Navíc letošní dlouhá zima a vysoká sněhová nadílka nepřála ani přezimujícím travinám a způsobila rozvoj houbových chorob.
Přesto se třetí ročník semináře Semenářství trav a jetelovin – včera, dnes a zítra v pelhřimovském hotelu Rekrea nesl v optimistickém duchu. Zásluhu na tom měli zejména přednášející z firem Selekta, a. s., a Soufflet Agro, a. s., ze Šlechtitelské stanice Hladké Životice, s. r. o., a ze Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen.
Rozdíly v přezimování
„Letošní zima rozhodně přála lyžařům, méně už naší práci,“ zahájil výčet hlavních faktorů ovlivňující vývoj porostů Ing. Josef Sysel, specialista na množení trav a jetelů ze společnosti Selekta. „Při pozdním zahájení jarních prací si mnoho zemědělců kladlo otázku, jestli mají vůbec zasít. Navíc nás nepříznivě zasáhly také srpnové deště a zářijové přísušky,“ dodal k průběhu ročníku.
Nejvíce se však na mnoha pěstovaných odrůdách podepsala tuhá zima. „Nejhůře přezimoval jílek mnohokvětý. Vážně jsme se rozmýšleli, jaké plochy zaorat. Nakonec jsme většinu porostů ponechali, ale dosažené výnosy odpovídaly nepříznivým podmínkám,“ informoval Ing. Sysel.
Z lépe přezimujících druhů vyzdvihl jílek vytrvalý a kostřavu luční. „Poněkud náchylnější je kostřava červená, která vyžaduje před zimou pečlivé posekání,“ podotknul zástupce společnosti Selekta. Podle něj by se nemělo zapomínat ani na odolnější mezirodové hybridy. K letošnímu výskytu chorob poznamenal, že zanedbání fungicidního ošetření vedlo k rozšíření rzí a ke zdecimování porostů. Největší škody zaznamenali na pícních odrůdách vytrvalých jílků.
Snížení sklizňových ztrát
Stále větší oblibu mezi množiteli trav získává dvoufázová neboli dělená sklizeň. Vegetace porostu se ukončí podseknutím, stébla se uloží do bezpečí v řádcích, nechají se proschnout a poté se sbírají a vymlacují. Mezi hlavní výhody patří snížení sklizňových ztrát při dozrávání. V tomto období jsou totiž rostliny neobyčejně citlivé na povětrnostní podmínky a silný vítr nebo déšť způsobuje vypadávání semen. Dalším kladem je podle Ing. Sysla snížení vlhkosti zelených částí rostlin. Sbíraná hmota pak snadno a rovnoměrně prochází sklízecí mlátičkou. Posekaný porost se nemusí dvakrát přemlacovat jako v případě přímé sklizně. Kombajn pracuje plynule a méně se opotřebovává. Pěstitel navíc využije pasivní polní sušení a ušetří za nákladné dosoušení na roštech.
Odborníci ze společnosti Selekta shrnuli vliv dvoufázové sklizně na kvalitu osiva celkem stručně. Vlhkost poklesne až o třicet procent, klíčivost vzroste minimálně o tři procenta a HTS se zvýší o tři až pět procent. Dělenou sklizeň doporučují téměř na všechny druhy trav na semeno – na jílky, kostřavy, lipnice, srhu, bojínky, psinečky a na tomku. Kromě toho jde o alternativu pro sklizeň jetelovin na semeno.
Nepřejíždět řádky
Pro úspěšné zvládnutí dvoufázové sklizně je nezbytné věnovat pozornost oběma činnostem – sekání i sběru. Josef Sysel doporučil zásadně diskové žací stroje, žací kombinace nebo samochodné mačkače, vždy bez kondicionérů a válců. Na otázku, kdy sekat, neexistuje univerzální odpověď. Pracovníci společnosti Selekta tvrdí, že jílky snesou podtržení sedm až deset dnů. Naproti tomu osivo kostřavy při příliš raném sečení nemusí vždy dosáhnout potřebné klíčivosti. V této situaci je nezbytná poradenská činnost.
Naprostá jistota panuje v určení optimálního času sklizně. „Nesmíte poslat traktoristu do porostu s tím, že se vrátí až večer,“ varoval Josef Sysel. „Sekat by se mělo v noci nebo ráno, kdy je nejvyšší relativní vlhkost vzduchu. Květenství jsou zavřená a ztráty minimální. Žací stroj by měl pojíždět podélně či mírně šikmo ke směru polehnutí s přihlédnutím k předešlé orbě. Nezbytné je položit květenství na vrch, bázi na strniště. Jedině tak dojde k efektivnímu prosychání a dozrávání pokosu.“
Další výklad se týkal optimální šířky řádku. Agronom by ji měl zvolit tak, aby traktor nepřejížděl posekaný porost. Hrozilo by totiž vypadávání semen a při nepříznivém počasí hnití udusané hmoty.
Na šířku posekaného řádku by měl navazovat správně dimenzovaný sběrací adaptér. Zkušenosti množitelů hovoří maximálně o týdenním vysoušení hmoty v řádcích. Pokud pěstitel nechá posekaný porost na strništi déle, hrozí ztráta kompaktnosti sklízené hmoty a ztráty semen. Z dostupných sběracích adaptérů Josef Sysel zcela zavrhl prstové provedení, protože mezery propouští na pole příliš mnoho osiva. Naopak doporučil bezztrátové adaptéry pásové.
Výnos přinese podzimní hnojení
„Pozemek pro množení trav by se měl vybírat s dvouletým až tříletým předstihem kvůli důkladné likvidaci pýru,“ zdůraznil Ing. Jan Macháč, ředitel Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen. Za rozhodující činitele při zakládání porostu označil důkladné urovnání pozemku, přesnou hloubku setí a vláhovou jistotu při vzcházení. Důležitý je včasný termín setí. Ten přispívá k homogennímu a rovnoměrnému porostu, což usnadňuje vstup do sklizně.
Jak dále informoval Jan Macháč, s výjimkou jílků je vhodné kultury trav zakládat do krycí plodiny. Ta chrání porost pomaleji se vyvíjejících trav před zaplevelením. Navíc zabraňuje slunečnímu úpalu rostlin, šetří půdní vláhu a po sklizni usnadňuje plynulý přechod na samostatný růst a vývoj travního porostu.
K výživě množitelských porostů ředitel sdružení uvedl, že o výnosu rozhoduje nejen dávka hnojiv, ale také čas aplikace. „Draslem a fosforem se hnojí zásadně na podzim, nejlépe v průběhu první poloviny září. Totéž platí při hnojení dusíkem. Podzimní aplikace spolu s řádným osečeným porostům přispívá k tvorbě fertilních stébel. Jarní dávka dusíku by se měla aplikovat do začátku sloupkování, jinak se podporuje vývoj sterilních rostlin. Zanedbání podzimní dávky dusíku již nelze na jaře dohnat,“ varoval Jan Macháč.
Kombinují žádané vlastnosti
Mezirodové hybridy jílků a kostřav slučují žádané vlastnosti obou druhů do jedné odrůdy. Rozdílnosti potomstva využívají ve šlechtitelské stanici Hladké Životice na Novojičínsku pro šlechtění nových odrůd s rozmanitým uplatněním. „V praxi se jedná o kombinaci vysokého výnosu píce, rychlého vývoje a vynikající kvality jílků (zejména mnohokvětého) s vytrvalostí, dobrým zdravotním stavem a odolností proti poléhání a přísuškům u kostřav,“ uvedl Ing. Ivan Houdek ze šlechtitelské stanice. Zároveň se snaží omezovat málo vítané vlastnosti původních druhů. Jde zejména o náchylnost k vyzimování či houbovým chorobám u jílků nebo o hrubší píci u kostřav.
S dvoufázovou sklizní trav na semeno mají na Novojíčínsku zkušenosti již od roku 1989. Posečení porostu nyní zajišťuje dvoumetrová protiběžná lišta Busatis na stroji Reform Muli 500 nebo disková žací lišta Kuhn FC 2800 s demontovaným kondicionérem (pořízena v roce 1997). Na sběr používají sběrač Fortschritt na kombajnech E 512, E 514 či E 524 a nebo vakuový sklízeč M 3050 na E 512 a E 514. „Dvoufázovou sklizeň trav používáme především na lipnici luční a psineček tenký, výjimečně na kostřavu červenou a kostřavu rákosovitou,“ doplnil Ivan Houdek. Pro zemědělskou praxi dále doporučil posečení porostu libovolnou diskovou žačkou bez zařízení na úpravu pokosu a sběr nizozemským adaptérem Den Dekker.
Zvýší výnosy až o pětinu
Účastníci semináře se zajímali o kolik procent mohou zvýšit výnosy osiva trav, pokud zavedou dělenou sklizeň. Ing. Sysel odpověděl, že to závisí na konkrétním druhu a podmínkách sklizně. „U trav náchylnějších k vypadávání, například u jílků, se mohou pěstitelé dostat na pětinový nárůst výnosů. V otevřeném a rovinatém Nizozemsku se dvoufázová sklizeň používá na 90 až 95 procentech množitelských ploch. Kdo má více hektarů, určitě ji ocení.“
