Setkání se zemědělci, jehož účelem bylo seznámení s novou možností odbytu produkce pšenice a kukuřice, zorganizovala koncem ledna akciová společnost Ethanol Energy ve Vrdech na Čáslavsku. Nedávno tam ukončila výstavbu lihovaru, a má tedy zájem podepsat se zemědělci dlouhodobé smlouvy na nákup těchto dvou komodit, které budou představovat základní surovinu pro výrobu biolihu.
Krátce před spuštěním nového lihovaru ve Vrdech uspořádala společnost Ethanol Energy přátelské setkání se zemědělci. Hlavním tématem vzájemné diskuse proto byla možnost pěstování kukuřice a pšenice pro průmyslovou výrobu bioetanolu. Lihovar, který byl koncem ledna zkolaudován, nyní běží na zkušební provoz. Do plného provozu by pak podle generálního ředitele společnosti Ethanol Energy, a. s., Otakara Moťky, měl být uveden letos v březnu. Podle informací ředitele by se v lihovaru mělo ročně vyrobit kolem jednoho milionu hektolitrů lihu, který se vyveze do zahraničí.
Poté, co ve Vrdech před nedávnem ukončil provoz místní cukrovar a nyní oznámil konec činnosti také Cukrovar Hrochův Týnec, a. s., tu musela řada pěstitelů s výrobou cukrové řepy skončit. Těm se teď nabízí možnost využít svá pole k pěstování komodit, o které je v současnosti zájem. Generální ředitel Moťka proto zemědělce nabádá k tomu, aby své pozemky nyní obsadili kukuřicí a pšenicí, které by společnost využila ve svém výrobním programu. „Máme velký zájem o to, aby zemědělci, kteří už dále nebudou pokračovat v pěstování cukrovky, osevní plochy použili především k pěstování kukuřice, včetně její geneticky modifikované formy, která je velmi vhodná pro zpracování v lihovaru a má také dobré ekonomické vstupy. Zájem máme ale také o pšenici,“ řekl.
Jako velmi pozitivní moment, který nyní v Evropské unii nastal, vnímá Moťka to, že v lednu byla schválena směrnice, která českým hospodářům umožnila nárok na vyplácení přímé podpory ve výši 45 eur na jeden hektar energetické plodiny. „Myslím si, že nyní nic nebrání tomu, aby se těchto podpor začalo využívat a výroba bioetanolu se rozjela,“ uvedl Moťka. Zmíněnou podporu lze však čerpat pouze za předpokladu, že zemědělec podepíše s lihovarem dlouhodobou smlouvu. Lihovar ve Vrdech vyžaduje nejméně desetiletou spolupráci a jeho vedení ujišťuje farmáře o tom, že výkupní smlouvy budou postaveny tak, aby byly pro obě strany výhodné.
Výtěžnost bioetanolu
závisí na obsahu škrobu
Biolíh se obvykle vyrábí z rostlin obsahujících větší množství škrobů a sacharidů. Vedle rostlin s obsahem škrobu, jako jsou kukuřice, obilí a brambory, jsou k jeho výrobě nejčastěji používanou surovinou cukrová třtina a cukrová řepa.
Šlechtitelská společnost RAGT Czech, s. r. o., se už několik zabývá šlechtěním pšenice k produkci bioetanolu. Zatímco šlechtění potravinářské pšenice se dlouhá léta zaměřuje na obsah a kvalitu bílkovin a objemovou hmotnost, pšenice určená pro lihovarnický průmysl musí mít především vysoký obsah škrobu. Ten podle Ing. Petra Lamla, zastupujícího zmíněnou společnost, závisí na době ukládání dusíku v rostlině. „Hnojení pšenice určené na biolíh je jiné než u potravinářské pšenice. V době nalévání zrna a ukládání škrobu musí mít rostlina dostatek dusíkatých hnojiv,“ informoval Ing. Laml. Hnojení dusíkem je proto nutné správně načasovat. Pšenici rozhodně neprospívá pozdní aplikace dusíku nebo přehnojování.
Obsah škrobu v zrnu rovněž ovlivňuje průběh počasí. Podle Ing. Lamla příliš deštivé počasí množství škrobu v zrnu snižuje. Na jakost suroviny má vliv nejen celkový výnos etanolu, ale také snadnost procesu výroby a kvalitu a množství výpalků. Výsledné množství získaného lihu závisí také na tom, kolik škrobu je konvertováno na cukr. Roli hraje i účinnosti fermentace cukru na alkohol. Podle Ing. Lamla vede nejsnadnější cesta ke zvýšení výtěžnosti bioetanolu přes zvýšený obsah škrobu a také snížení obsahu bílkovin. „Snížení množství bílkovin o jedno procento znamená vyšší výnos etanolu zhruba o sedm litrů z jedné tuny,“ uvedl.
Společnost RAGT Czech se otázkou výtěžnosti biolíhu zabývá už několik let. Na základě svých tříletých pokusů, které probíhaly v období 2003 až 2006 v České republice, Německu a Velké Británii, byla zjištěna variabilita ve výtěžnosti biolihu mezi jednotlivými lokalitami. Jak Ing. Lampl tvrdí, pšenice pěstovaná ve Velké Británii měla vždy nižší obsah bílkovin a více etanolu než pšenice pěstovaná v ostatních lokalitách. Za to prý mohou především klimatické podmínky země. Chladnější klima Velké Británie totiž u rostlin způsobuje nižší evapotranspiraci, což vede k prodloužení doby naplňování zrna. Z jedné tuny pšenice se tam dá získat kolem 450 litrů bioetanolu, zatímco u nás je to zhruba 370 litrů.