Školní statek Opava má velmi bohatou historii, jejíž kořeny sahají až do doby před vznikem Československa. V tomto období statek patřil řádu německých rytířů, od kterého jej později odkoupil stát. Po vzniku hospodářské školy v Opavě roku 1920, která je nyní známa jako Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, se objekt školního statku stal nedílnou součástí pro výuku studentů. Kromě toho statek vykazuje řadu zemědělských činností.
Přestože jsou škola i statek v současnosti ekonomikou i vedením samostatné subjekty, existují mezi nimi stále pevné vazby. Prvořadým úkolem školního statku je totiž zajišťovat studentům zemědělskou praxi. Na tuto činnost vydělává především zemědělskou produkcí.
Nejsme klasický zemědělský podnik
Jak informoval vedoucí rostlinné výroby Ing. Miroslav Frkal, školní statek je veden jako příspěvková organizace, která si na svou činnost vydělává zejména zemědělskou produkcí a dotacemi. „Na rozdíl od běžných zemědělských subjektů spadáme pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), takže naše hospodaření nelze srovnávat s běžnými zemědělskými podniky. Vykonáváme sice stejnou činnost, ale na rozdíl od ostatních zemědělců nemáme nárok na všechny zemědělské dotace, což nás trochu znevýhodňuje,“ řekl. Na druhou stranu ale může statek získat peníze na základě dotačních titulů MŠMT nebo příspěvky od svého zřizovatele, kterým je nyní Moravskoslezský kraj. Ten současně rozhoduje o další činnosti, nebo dokonce existenci statku. „Není to rovnocenné hospodaření, ale náš hlavní cíl není dosahovat zisku, nýbrž vychovávat studenty,“ vysvětlil Ing. Frkal.
Nejjistější odbyt je u cukrovky
Školní statek Opava hospodaří na 730 hektarech orné půdy. Největší plochu v osevním postupu zaujímá ozimá pšenice s výměrou 280 hektarů, na více než polovině se pěstuje potravinářská pšenice, na zbývajících hektarech je krmná pšenice do krmných směsí pro využití v živočišné výrobě. Ozimá řepka a cukrová řepa jsou po 90 hektarech a jarní ječmen je zasetý na 85 hektarech. Menší plochu věnují máku, kukuřici a vojtěšce.
Část výměry orné půdy obdělávají klasickým způsobem, část půdy se zpracovává bezorebně. O použití minimalizační technologie rozhoduje především předplodina, například se využívá po cukrovce.
Jak prozradil Ing. Frkal, výnosy plodin v loňském roce ovlivnilo sucho. Navzdory tomu se ale pohybovaly nad průměrnými hodnotami opavského okresu. U pšenice dosáhl Školní statek Opava výnosu 5,8 tuny na hektar, řepka dala 4,2 tuny, ječmen 5,6 tuny a cukrovka 49 tun na hektar.
Odbyt tržních plodin podle agronoma doprovází někdy problémy. Pokud je ale zboží kvalitní, odbyt se prý podaří zajistit vždy. Potravinářskou pšenici nakupuje Mlýn Herbert, spol. s r. o., mák se prodává obchodníkům stejně jako část řepky. Většina řepky se však obchoduje přímo přes Milkagro, a. s., přičemž vždy záleží na ceně. Odběratelem sladovnického ječmene je Pivovar Nošovice. Ač to zní trochu paradoxně, za plodinu s nejjistějším odbytem v tomto regionu Ing. Frkal považuje cukrovku, přestože se v důsledku přebytku cukru v Evropě se její ceny snižují.
S chemií to nepřehánějí
Jak tvrdí agronom, opavský region je velice silně zastoupen prodejci osiv a chemických přípravků. Není proto jednoduché si z nabídky velkého množství produktů vybrat „to pravé“. „Jezdí sem mnoho prodejců, což je na jednu stranu také nevýhoda. Pozitivní ale je, že díky tomu můžeme částečně ovlivnit cenu a získat nějaké slevy,“ svěřuje se Ing. Frkal.
O nákupu chemického přípravku či osiva rozhoduje především cena, doba splatnosti, předchozí zkušenosti nebo i doporučení zemědělců z okolí. Dobrým řešením, jak si prohlédnout něco nového, jsou také návštěvy polních dnů. O používání chemických přípravků rozhodují zejména peníze. „Doporučení firem je jedna věc a praxe druhá. Nepotřebujeme mít pole za každou cenu úplně čisté a zdravé a utratit na tom jmění. Podle mě je možné používat i menší množství chemických přípravků, pokud se dodržuje určitý práh škodlivosti chorob či plevelů, které chceme potlačit,“ tvrdí vedoucí rostlinné výroby. „Musíme šetřit, takže to s chemií moc nepřeháníme. Pokud ale chceme prodat pšenici a ostatní komodity v odpovídající kvalitě, jsme si vědomi toho, že rostlina vyžaduje určitou úroveň výživy, agrotechniky a ochrany, bez které se neobejde.“
Široké spektrum činností
Na Školním statku Opava v současnosti pracuje 97 zaměstnanců z několika výrobních odvětví. Kromě rostlinné výroby statek provozuje také živočišnou výrobu. Tu reprezentuje chov dojného skotu holštýnského plemene spolu s výkrmem býčků. Většina býčků pochází z vlastní produkce a část se nakupuje. K živočišné výrobě patří i rozsáhlý výkrm prasat, ve kterém je v současnosti kolem šestnácti set kusů. Zatímco mléko od dojnic má stálého odběratele – Milkagru, odbyt masa se zajišťuje o něco hůře.
Kromě těchto dvou výrob je na statku také drobnochov hospodářských zvířat – slepic, kačen, hus, ovcí, koz a koní. Ten slouží výhradně k výuce studentů.
Příměstská oblast školního hospodářství umožňuje také rozvíjet okrasné zahradnictví, které se specializuje na produkci řezaných květin, jako jsou gerbery, karafiáty, orchideje, asparagusy a jiné doplňkové kultury pro květinářský trh. Dále je výrobní činnost školního statku zaměřena na produkci ovocných stromků a okrasných dřevin pro použití jak do zahrad, tak pro intenzivní výsadbu nebo využití dřevin v okrasných zahradách. Vlastní školkařské a zahradnické produkty se prodávají prostřednictvím podnikové prodejny.
Statek potřebuje rekonstrukci
Vzhledem k tomu, že poslední rozsáhlejší rekonstrukce proběhly na statku v osmdesátých letech minulého století, je nyní potřeba investovat do jeho modernizace. Technologie ustájení pro skot a prasata jsou velmi zastaralé a tak si žádají rekonstrukci. Navzdory této skutečnosti budovy vypadají zvenčí velmi udržovaně. „Školní statek má plnit reprezentativní funkci a tak musí vypadat dobře,“ vysvětluje Ing. Frkal.
Aby bylo možné statek zmodernizovat, požádalo nedávno vedení školního statku o finanční podporu na jeho rozvoj. „Vypracovali jsme projekt pro Moravskoslezský kraj, odbor školství, který uvádí, jak by měl statek v budoucnu vypadat a fungovat. Momentálně probíhá jednání a brzy bychom se měli dozvědět, zda byl náš projekt přijat nebo ne. Pokud vše proběhne podle plánu, využijeme poskytnuté prostředky na stavbu nového kravína, výstavbu posklizňové linky na zpracování produkce rostlinné výroby, na nákup nové mechanizace a ostatních technologií, spojených s činností a výukou studentů,“ prozradil vedoucí rostlinné výroby.
