Oksana, Opus, Aplaus a Oponent – to jsou čtyři nové registrované liniové odrůdy ozimé řepky. Kromě významných vlastností je na nich zajímavé, že byly vyšlechtěny v České republice. Na přípravě výchozích materiálů a vlastní šlechtitelské práci se podílelo pět pracovišť, která se před deseti lety spojila do sdružení Česká řepka. A to je právě doba, za kterou je možné vytvořit novou odrůdu. Vždyť šlechtění je vždy během na dlouhé trati.
U příležitosti tohoto výročí a připomenutí prvních úspěchů se někteří členové sdružení sešli se zástupci osivářských firem a zemědělských podniků na odborném semináři. Jeho součástí byla prohlídka výrobního závodu Agropodniku, a. s., Jihlava v Dobroníně, kde řepková semena zpracovávají na metylester mastných kyselin, který se potom přimíchává do motorové nafty.
Šlechtění předchází výzkumná činnost
Bez kvalitních genotypů lze šlechtění realizovat jen omezeně. Výchozí materiály je třeba připravovat s velkým předstihem a vědomím, jaké budou zhruba za deset let požadavky pěstitelů a zpracovatelů na nové odrůdy. Základní inovační trendy ve šlechtění ozimé řepky shrnul Ing. Vratislav Kučera,Csc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně. Tento ústav je jedním ze členů sdružení.
„Naši činnost podporuje Ministerstvo zemědělství ČR na základě řešení výzkumných projektů. V letech 2000 až 2004 jsme řešili inovace šlechtitelských postupů u ozimé řepky s využitím zlepšených výchozích materiálů a biotechnologických metod,“ uvedl Ing. Kučera. „Práce ústavu dále pokračuje využíváním těchto inovovaných metod. Výstupem by měly být materiály pro šlechtění linií a hybridů, které budou schopny konkurovat ve významných hospodářských znacích zahraničním odrůdám,“ dodal.
Alespoň za zmínku určitě stojí šlechtění hybridů s využitím různých systémů samčí sterility. Na základě společného projektu byl získán z Číny systém CMS Shaan 2, další člen sdružení Česká řepka Selgen, a. s., využívá při šlechtění na své šlechtitelské stanici v Chlumci nad Cidlinou francouzské licence CMS Ogu-INRA. Pokud jde o autoinkompatibilitu, originální výchozí materiály byly nalezeny nejen v Praze-Ruzyni, ale i v Opavě ve Výzkumném ústavu olejnin, odštěpném závodě Osevy PRO, s. r. o. Také tato firma je členem sdružení.
Obstojí pouze kvalitní materiály
Velmi důležitými vlastnostmi odrůd ozimé řepky jsou kromě výnosového potenciálu mrazuvzdornost a kvalita. Proto jsou testovány už u materiálů vstupujících do šlechtění, u novošlechtění, zkoušeny při registraci odrůd a ověřovány například v pokusech pro Seznam doporučených odrůd.
Jak upozornil Ing. Kučera, některé zimy (třeba ta letošní) jsou příliš mírné, a tak nelze testovat mrazuvzdornost v polních podmínkách. „Ve výzkumném ústavu rostlinné výroby používáme speciální laboratorní metodu. Na začátku zimy přenášíme rostliny ozimé řepky z pole do mrazových komor, kde jsou vystaveny velmi nízkým teplotám. Potom je přesazujeme do truhlíků a sledujeme jejich regeneraci,“ vysvětlil Ing. Kučera a dodal: „Pro zjišťování kvality, v jejímž rámci je nejdůležitější obsah glukosinolátů, využíváme v naší pokusné stanici v Jevíčku speciální metodu NIRS.“ Kvalitě řepky se věnují také v Opavě. Pomocí přesné analytické metody HPLC je možné včas vyřadit ze šlechtění genotypy s nadlimitním obsahem glukosinolátů.
Šance pro české šlechtitele i semenáře
Nové české odrůdy ozimé řepky mají dobré vlastnosti, ať jde o výnos, jakost, zimovzdornost či zdravotní stav. Se zahraničními odrůdami jsou porovnatelné, i když je třeba uznat, že konkurence je značná. Jejich velkým kladem je, že byly vyšlechtěny pro domácí, často velmi specifické podmínky. Pěstitel má ovšem možnost volby.
Informacím vyplývajícím z různých typů odrůdových pokusů se ve svém vystoupení věnoval doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). „Pokusů je v České republice vedeno hodně, je ale třeba zvážit, zda jejich výsledky vždy správně interpretujeme a využíváme v podmínkách konkrétního zemědělského podniku,“ upozornil doc. Baranyk. Maloparcelní zkoušení pro Seznam doporučených odrůd (SDO) je poněkud odlišné od poloprovozních odrůdových pokusů zakládaných SPZO nebo pokusů katedry rostlinné výroby Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.
Zdrojem informací o jednotlivých odrůdách jsou i výsledky z provozních ploch, které SPZO každoročně shrnuje v přehledu výsledků svých členských podniků. Doc. Baranyk ale upozornil, že ozimá řepka je plodina, která se chová odlišně na malých a velkých plochách. Ke konkrétním údajům je tedy při výběru nejvhodnější odrůdy vždy přidat cit a zkušenost agronoma.
Kde najde řepka uplatnění?
Odpověď na tuto otázku se zdá na první pohled snadná. Zájem o rostlinné oleje jako potraviny přece roste a rozšiřují se také kapacity na výrobu metylesteru mastných kyselin, tedy nepotravinářské využití řepkových semen ...
„V sousedním Německu vybudovali velké zpracovny rostlinných olejů na metylester. Tamější podnikatelé to považovali za lukrativní záležitost, ale protože Spolkové ministerstvo financí si spočítalo, kolik peněz uniká, když se spotřebovává méně zdaňovaných paliv, schválilo zákon, podle něhož se i biosložky paliv začaly zdaňovat. Tak je ze současných kapacit tři a půl milionů tun metylesteru nyní využíváno pouze asi milion a půl a nastaly obrovské problémy s odbytem,“ shrnul některé skutečnosti kolem biopaliv doc. Baranyk.
Tato situace se dotýká i České republiky, protože velká část u nás vyrobené bionafty byla exportována právě do Německa. „V našem závodě jsme při plném provozu schopni vyrábět 70 tisíc tun metylesteru řepkového oleje ročně,“ řekl Ing. Jaroslav Červinka z Agropodniku Jihlava. Zároveň ale dodal, že jeho vývoz do Německa museli omezit. „Možná, že se výroba metylesteru stane regionální záležitostí. Z hlediska ekonomiky pro nás totiž bude důležité, z jaké vzdálenosti dovezeme surovinu – řepková semena, a kam dodáme produkt. Je pravděpodobné, že metylester budou zužitkovávat petrochemické podniky v naší republice,“ dokončil svou úvahu Ing. Červinka.
Jisté je, že v nejbližších letech řepka navzdory všem odbytovým potížím z českých polí nezmizí. V jakém rozsahu se ale bude pěstovat, záleží na mnoha okolnostech. Jednou z nich bude také možnost výběru vhodné odrůdy. Třeba najdou uplatnění i ty, které byly vyšlechtěny v rámci sdružení Česká řepka.
