České šlechtění je v naší kotlině svým způsobem nezastupitelné. Tuzemské odrůdy jsou díky němu přizpůsobeny domácím podmínkám, neboť byly vyšlechtěny v místě, kde se budou následně pěstovat. Proto jsou odrůdy domácího šlechtění nejen výnosné, ale současně výnosově a kvalitativně stabilní i v nepříznivých letech. Například šlechtění obilnin se kromě potravinářského využití zaměřuje také na vhodnost k výrobě biolihu a krmnou jakost. Pěstitel by měl při výběru odrůdy rovněž mimo jiné dbát na její odolnost vůči chorobám.
Těmito slovy zahájil jarní polní seminář ve Šlechtitelské stanici Stupice Ing. Jan Grůza, generální ředitel akciové společnosti Selgen. Poté poděkoval šlechtitelům za usilovnou práci, díky níž se může tato česká šlechtitelská firma pochlubit několika novými odrůdami: ozimou řepkou Aplaus, jarním ječmenem Aksamit, několika odrůdami ozimé pšenice – Raduza, Bohemia a Sakura a dalšími odrůdami jiných plodin.
Po dopoledním semináři následovala prohlídka pokusných parcelek, na kterých si návštěvníci mohli zblízka prohlédnout odrůdy z celého sortimentu této společnosti.
Česká řepka slaví úspěch
Společnost Selgen je členem sdružení Česká řepka, které letos oslaví deset let od svého vzniku. Za dobu své existence se českým šlechtitelům podařilo vyšlechtit čtyři odrůdy ozimé řepky. Mezi ně patří i plastická a výnosná liniová odrůda Aplaus, která je vhodná do všech pěstitelských oblastí České republiky, dokonce i do vyšších poloh.
Jak uvedla Ing. Ivana Macháčková ze ŠS Chlumec nad Cidlinou, má porost této odrůdy řepky dobrou podzimní pokryvnost, zároveň i dobrou odolnost vůči vyzimování a vyznačuje se vyrovnaným dozráváním. „Tato odrůda je vhodná také pro časnější výsev, přitom nemá sklony k přerůstání,“ připomenula jednu z jejích předností Ing. Macháčková. Rovněž má podle ní semeno velmi dobrou kvalitu. Vyznačuje se totiž nízkým obsahem glukosinolátů, navíc má vyšší olejnatost a větší obsah kyseliny olejové.
Ječmen vhodný pro české pivo
Novinkou mezi jarními ječmeny, registrovanou v letošním roce, je odrůda Aksamit. Jde o poloranou odrůdu vhodnou pro výrobu českého typu ležáckých piv. „Sladovnická jakost této odrůdy je specifická – má velmi dobrý extrakt sladu, ale nižší relativní extrakt při 45 oC a nižší Kolbachovo číslo,“ konstatoval Ing. Ivan Langer, CSc., ze ŠS Stupice. Jak dále uvedl, je tato odrůda vhodná do všech výrobních oblastí. Její předností je i plná odolnost vůči padlí travnímu, neboť má ve své genetické výbavě zahrnut gen mlo.
Společnost Selgen zastupuje od letošního roku anglickou odrůdu jarního ječmene Westminster. Je vhodná pro běžný typ piva, pro jehož výrobu má velmi dobrý slad. Lze ji pěstovat v obilnářské, lepší bramborářské nebo řepařské oblasti, nehodí se jen do kukuřičné oblasti. Díky genu mlo je rovněž odolná vůči padlí travnímu.
Šlechtí se odolné odrůdy pšenice
„Odrůda ozimé pšenice odolná vůči rzi pšeničné, listovým skvrnitostem a fuzariózám, to je Raduza,“ představila novou odrůdu Ing. Ludmila Bobková, CSc. Byla vyšlechtěna ve ŠS Úhřetice ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně. Předností této odrůdy je nižší obsah mykotoxinů (DON) v zrnu. Díky dobrému zdravotnímu stavu ji lze pěstovat i při nižších vstupech. „Raduza se vyznačuje intenzivním odnožováním a delším stéblem. Je plastická, ale není vhodná pro pozdní setí,“ podotkla Ing. Bobková, která se o vyšlechtění této potravinářské odrůdy s jakostí A zasloužila.
I další novinka ozimé pšenice, odrůda Bohemia, byla vyšlechtěna v tamější šlechtitelské stanici. Tato velmi raná odrůda s potravinářskou jakostí A má velké zrno s vysokým obsahem dusíkatých látek. „Protože se jedná o ranou odrůdu, je třeba přizpůsobit jí i časnější vstupy do porostu. Například se to týká hnojení a použití morforegulátorů,“ dodala Ing. Bobková.
Jednou z připravovaných novinek je i Sakura – krátkostébelná odrůda ozimé pšenice s velmi dobrou odolností vůči poléhání. Je také velmi odolná proti listovým chorobám, jako je rez pšeničná, ale i klasovým fuzariózám či braničnatce plevové. „Kvasné pokusy prokázaly vysokou výtěžnost alkoholu, proto bude velmi vhodná pro výrobu bioetanolu,“ přiblížil možné využití dr. Ing. Pavel Horčička ze ŠS Stupice. Jak dále uvedl, je tato odrůda zařazena do pekařské jakosti C, přestože má vynikající objemovou hmotnost srovnatelnou s odrůdou Samanta. Její předností je i vysoká odolnost vůči porůstání.
Napadení chorobami závisí na průběhu počasí
Letošní zima podle Ing. Karla Klema, Ph.D., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., chorobám spíše nahrávala, ale následné vyšší teploty během února až dubna jejich vývoj zbrzdily. Teplé zimní počasí bylo příznivé pro rozvoj stéblolamu na včas vzešlých porostech ozimů. Suché a velmi teplé dubnové počasí bylo ovšem nepříznivé pro jeho další prorůstání až na stéblo, a tak lze předpokládat nižší škodlivost této choroby pat stébel. „Co se týče listových skvrnitostí, můžeme jejich rozvoj v současné době předpovědět pomocí přístroje Septoria Timer,“ upozornil Ing. Klem. „Připomínám, že ve vlhkých oblastech může být porost citlivé odrůdy pšenice napaden až z 50 či 60 procent.“
Podle Mgr. Aleny Hanzalové z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, závisí rozvoj listových skvrnitostí na pšenici především na vlhkosti, jenž je podmínkou šíření a klíčení spor. „Optimum pro růst mycelia odpovídá teplotě 17 až 20 oC. Sucho a vysoké teploty během dubna způsobily rychlejší nekrotizaci listů na již napadených rostlinách. Úbytek asimilační plochy zapříčiňuje i rychlejší odumírání rostlin,“ připomenula.
Například u patogenu Pyrenophora tritici-repentis rozeznáváme dva geneticky nezávislé typy symptomů – chlorotický a nekrotický. Účinnou ochranou proti napadení je pěstování rezistentních odrůd. Septoriovou skvrnitost pšenice zapříčiňuje houba Mycosphaerella graminicola. „Jde o jednu z nejvýznamnějších listových chorob pšenice u nás i v Evropě,“ upozornila Mgr. Hanzalová.
O infekci klasovými fuzariózami rozhoduje podle Ing. Klema vliv ročníku, způsob zpracování půdy a předplodina. „Ideální pro rozvoj této houby je především předplodina kukuřice na zrno. Askospory se uvolňují z perithecií v kukuřičné slámě a vzduchem se šíří i na větší vzdálenosti. V našich podmínkách je velmi důležitý vliv povětrnostních podmínek v dubnu (pokud je vlhko, perithecia se vyvíjejí velmi rychle) a v době infekce, to znamená v období květu. Pokud je v té době klas dlouhodobě ovlhčený, je riziko infekce fuzárii mnohem větší,“ připomenul Ing. Klem.
Účinnou ochranou proti klasovým fuzariózám je podle něj používání odolných odrůd a fungicidní ochrana. Pro maximální účinek doporučuje využít k aplikaci fungicidu trysky s dvojitým vějířem (například Twin Spray Cap), které zajišťují velmi dobrou pokryvnost klasu.
