Podle informací Státní rostlinolékařské správy, která vloni na podzim prováděla v Jihomoravském kraji rozbory vzorků obilnin na virózy, se zjistilo významné napadení virem zakrslosti pšenice. Virózy pocházely zejména z výdrolů nebo se vyskytovaly u brzy setých ozimů. Nové rozbory z počátku letošního roku prokázaly téměř stoprocentní napadení tímto virem. Přenašečům virózy přálo teplé podzimní a zimní počasí. Naproti tomu vir žluté zakrslosti ječmene se na rozdíl od předchozích let vyskytoval tentokrát ojediněle.
Podle Ing. Marie Šindelkové ze Státní rostlinolékařské správy v Brně (SRS Brno) se u nás virózy vyskytují v různé míře každoročně již od šedesátých let. Vyšší intenzita napadení se však projevuje v několikaletých cyklech, jejichž délka závisí na mnoha faktorech. Většinou však jde o dvouleté až pětileté intervaly. Problematikou viróz na obilninách se Ing. Šindelková zabývala na odborném semináři nazvaném Aktuální problémy v ochraně rostlin pro jaro 2007, který se uskutečnil v aule Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU v Brně). Jeho pořadatelem byla Jihomoravská pobočka České společnosti rostlinolékařské spolu se Státní rostlinolékařskou správou a MZLU v Brně.
Virózy mají příznivé podmínky
Virové choroby na obilninách patří k významných škodlivým organizmům všude ve světě, kde se intenzivně pěstují obilniny. V některých státech, jako USA, Francii, Německu nebo Velké Británii, už několik let pozorují jejich silné rozšíření. V České republice se virová onemocnění na ozimých a jarních obilovinách objevují každým rokem. Intenzita výskytu se však dlouhodobě držela pod prahem hospodářské škodlivosti. Teprve v posledních letech se zaznamenalo velice silné rozšíření na ozimém ječmeni a pšenici, hlavně na Moravě. Na poškození těchto obilnin se podílela zejména žlutá zakrslost ječmene a v menší míře také zakrslost pšenice.
Jak připomněl Ing. Antonín Köhler ze Státní rostlinolékařské správy v Opavě (SRS Opava),
mezi nejdůležitější původce virových zakrslostí obilnin patří virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV), jehož přenašečem jsou obilní mšice, a virus zakrslosti pšenice (WDV), který přenáší křísek polní.
Pro primární šíření virových zakrslostí na podzim 2006 byly podle Ing. Köhlera odlišné podmínky než v předchozích letech. Mšic bylo malé množství, ale zato křísů nesrovnatelně více. „Velmi příznivé podmínky pro přenos virových zakrslostí byly proto zejména u viru zakrslosti pšenice,“ informoval Ing. Köhler a vysvětlil, že primární nákazy ozimů v podzimním období, kdy se rostliny nacházejí v rané růstové fázi, způsobují největší ztráty na výnosu. Sekundární šíření virových zakrslostí letos na jaře v porostech ozimů a jařin lze podle něho odhadnout podle počtu přenašečů v porostech. Velmi důležitým faktorem ochrany rostlin je znalost a sledování počátku přeletu mšic(tedy migrace ze zimních hostitelů na trávy a obiloviny) jako signalizace termínu provedení ochranných opatření. Podle síly podzimního přeletu (z obiloviny na zimního hostitele) lze předpovídat, jak velké bude nebezpečí šíření virových zakrslostí na vzcházející ozimy.
Křískům se přes zimu dařilo
Jak dále Ing. Köhler sdělil, letos zřejmě nebudou mít zemědělci žádné vážné problémy s mšicemi, potíže jim mohou způsobit křísci. „Loňský podzimní přelet obilních mšic (mšice střemchová, kyjatka osenní a kyjatka travní) do porostů vzcházejících ozimů nastal již koncem září, ale v porovnání s předchozím rokem nebyl nijak výjimečně silný. Na vzcházející ozimy nalétávalo malé množství mšic a tím bylo i riziko přenosu a šíření podzimní infekce viru žluté zakrslosti ječmene velmi malé,“ shrnul. V letošním jarním období můžeme tedy očekávat, že migrace mšic do porostů ozimů a jařin bude mít slabší intenzitu. Co se týká sekundárního šíření virových zakrslostí v porostech ozimů na jaře, lze pak vzhledem k absenci zimního počasí předpokládat, že část populace obilních mšic stále přežívá v porostech ozimů a trvale šíří virové infekce na zdravé rostliny.
Na rozdíl od mšic byl vloni na podzim ve výdrolech zjištěn velký počet křísů – přenašečů virů zakrslosti pšenice, pro které teplý a slunný podzim znamenal ideální podmínky k rozmnožování a šíření na vzcházející rostliny. „V lokalitách zamořených tímto virem byly velmi příznivé podmínky pro šíření do porostů ozimů. To prokázaly i laboratorní testy, které potvrdily přítomnost viru zakrslosti pšenice na území Čech v deseti okresech a na Moravě ve čtrnácti okresech,“ informoval Ing. Köhler. Podle něho lze předpokládat, že stejně jako mšice i křískové migrovali do porostů ozimů v průběhu celého podzimu a migrace pokračovala i počátkem zimy, kdy teploty stouply nad 10 °C. V zamořených obilninách se tak zřejmě vylíhne velké množství larev, které budou infikovat další zdravé rostliny. Ztráty na výnosech se mohou pohybovat od čtyřiceti do sta procent, podle síly infekčního tlaku a úrovně preventivních ochranných zákroků.
Příznaky viróz na rostlinách
Společným příznakem nákazy virem žluté zakrslosti ječmene je pro všechny napadané plodiny zakrnění rostlin. U ječmene je prvním příznakem žloutnutí čepelí listů od špiček. Rostliny vytvářejí více odnoží, které většinou předčasně odumírají. Kořenová soustava je oslabená, klasy špatně vymetají, zrno je drobnější a výnosy snížené až osmdesát procent. Virus kromě ječmene napadá také oves, pšenici a kukuřici.
Nedílnou součástí ochranných opatření je likvidace posklizňových zbytků, kvalitní předseťová příprava a výběr odolné odrůdy a kvalitního osiva. Chemická ochrana spočívá v moření osiva systémovým insekticidem a postřikem v raných vývojových fázích od druhého listu. Ošetření je nutné realizovat v době náletu prvních mšic do porostu.
Virová zakrslost pšenice napadá ozimou pšenici i ozimý ječmen. Projevuje se zakrslostí, jejíž intenzita závisí na růstové fázi v době infekce. Po časné podzimní infekci dochází k výraznému zbrzdění růstu a zakrsávání rostlin v ohniscích. Silně napadeným rostlinám žloutnou nebo červenají listy. Po jarní a letní infekci rostliny zakrsávají mírněji, špatně metají, klasy jsou částečně nebo úplně hluché a zrno se vyznačuje nízkou hmotností a špatnou klíčivostí. V lokalitách pravidelného výskytu je nutné důsledně likvidovat zdroje infekce a nové porosty vysévat v dostatečné vzdálenosti od předchozích napadených. Pomoci může také pozdější setí ozimů, aby se vzcházení rostlin časově vyhnulo vrcholu migrace přenašečů viróz. Ozimy by se měly vysévat co nejpozději a jařiny co nejdříve.
Enormní výskyt padlí travního
Nejen virózy, ale také některá další onemocnění budou letos sužovat pole zemědělců. Kvůli teplému zimnímu počasí bude velkým nebezpečím zejména padlí travní. „Charakteristické pro letošní jaro je vysoké poškození pšenice padlím travním a také braničnatkou pšeničnou. Tyto choroby se budou letos pravděpodobně nebezpečně vyvíjet,“ varovala Ing. Šindelková. Podle rozborů prováděných Státní rostlinolékařskou správou bylo přes devadesát procent odebraných vzorků napadeno padlím travním a na téměř šedesáti procentech se vyskytovala braničnatka pšeničná. Více než polovina vzorků testované pšenice byla napadena ještě rhizoktoniovou nekrózou (kořenomorka). „Vysoký výskyt houby Rhizoctonia nás velmi zaráží. V posledních letech se objevuje vyšší stupeň napadení touto chorobou, a pokud bude mít příznivé podmínky v období sloupkování, může způsobit zlomení stébla,“ předpovídá Ing. Šindelková. U sledovaných vzorků ozimého ječmene jí byla napadena více než třetina.
