Problematika geneticky modifikovaných organismů je stále aktuálním a často diskutovaným tématem. Cílené modifikace spolu s vývojem genetického inženýrství a uplatněním GM plodin v praxi vyvolávají mnoho otázek, na které je třeba odpovídat. I z toho důvodu uspořádalo Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze v polovině května seminář s názvem Geneticky modifikované organismy v agroekosystému a jeho okolí.
Ve světě existují státy, které biotechnologiím důvěřují a považují je za přínosné. Například ve Spojených státech amerických se již pěstují převážně geneticky modifikované (GM) odrůdy kukuřice a téměř výhradně GM odrůdy sóji, která se potom dováží i do Evropy jako krmivo pro hospodářská zvířata. Některé státy naopak zaujaly ke GM plodinám odmítavý postoj, jako například Rakousko, Itálie, Řecko nebo Maďarsko.
GM plodiny s sebou přinášejí výhody pro praktické využití, ať už se jedná o odolnost vůči určitému škůdci (Bt-kukuřice proti zavíječi) či zvýšený obsah žádoucích látek (více amylopektinu u GM brambor) a mnoho dalších možností. Podle Ing. Evy Divišové, ředitelky Odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR, je proto nutné, aby byla laická i odborná veřejnost náležitě informována o pozitivech i možných negativech pěstování a využívání GM plodin. „Jen informovaný člověk se totiž dokáže kompetentně rozhodnout, zda bude s genetickými modifikacemi souhlasit či nikoli,“ připomenula Ing. Divišová.
Čísla hovoří jasně
V letošním roce uplynulo již jedenáct let od doby, kdy se ve světě začaly pěstovat GM plodiny. „Zpočátku šlo o kukuřici, sóju a brambory, krátce nato přibyla ještě řepka, papája či okrasné rostliny,“ vyjmenoval RNDr. Slavomír Rakouský, CSc., ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Od roku 1996 došlo k nebývalému nárůstu pěstebních ploch s GM plodinami. O deset let později se již pěstovaly na ploše 102 milionů hektarů. Od roku 2002 rostlo jejich uplatnění i v rozvojových zemích. V roce 2006 pěstovalo GM plodiny již 22 zemí na ploše větší než 50 000 ha, mimo jiné Brazílie (sója, bavlník), Indie (bavlník), Čína (bavlník) nebo Kanada (řepka, kukuřice, sója) a z evropských zemí Španělsko (kukuřice) a Rumunsko (sója). „Například v Argentině se již od roku 2005 pěstuje výhradně GM sója,“ dodal RNDr. Rakouský.
Největším producentem GMO jsou, podle dostupných údajů ISAAA, Spojené státy americké. Ty pěstují GM plodiny, jako sóju, kukuřici, bavlník, jarní formu řepky a řepice (canolu) a další plodiny (tykev, papáju a vojtěšku), zhruba na ploše kolem 54,6 milionu hektarů zemědělské půdy. „Například vloni tamější farmáři pěstovali více než osmdesát procent geneticky modifikované sóji a kolem šestnácti procent GM kukuřice,“ konstatoval RNDr. Rakouský. „GM odrůdám dávají pěstitelé přednost, protože se proti klasickým vyznačují tolerancí k herbicidům, odolností vůči hmyzu nebo kombinací obou těchto znaků,“ vysvětlil.
Pro a proti GM plodinám
„GM plodiny by mohly člověku pomáhat. Například takzvaná zlatá rýže, vyvinutá odborníky ve Švýcarsku, je obohacena o provitamín A a větší množství železa. V rozvojových zemích by mohla nasytit trpící podvýživou a zároveň zabránit brzké ztrátě zraku v útlém věku, kterou tam mnoho lidí, zejména dětí strádá,“ připomenul RNDr. Rakouský.
Čeští zemědělci mohou zatím pěstovat jen Bt-kukuřici MON 810 s genem odolnosti proti zavíječi kukuřičnému. Tento škůdce se velmi rychle šíří. Housenky zavíječe vyžerou dřeň stébla kukuřice, následkem čehož se rostliny lámou, ale požírají i dozrávající zrno. To potom snáze napadnou houbové choroby a v konečném důsledku se zvýší množství aflatoxinů v produkci.
„Naproti tomu Bt-kukuřice působí spolehlivě, systémově a cíleně proti tomuto škůdci. Její odrůdy jsou šetrnější vůči životnímu prostředí, které není tolik zatěžováno chemickými postřiky, produkce se zlevňuje a obsahuje méně mykotoxinů,“ popsal výhody RNDr. Rakouský. Například využitím Bt-technologie u bavlníku se podle dostupných údajů od roku 1996 do současnosti snížila spotřeba insekticidů v USA o 5,14 milionu kg.
GM technologie však mají i svá negativa. Asi nejzásadnějším pro pěstitele je vyšší cena GM osiva a sadby. Podle RNDr. Rakouského se totiž odhadované náklady na vyvinutí a zavedení do praxe jediné GM odrůdy pohybují kolem deseti až sta milionů dolarů. Vedle ekonomického zatížení nelze, stejně jako u jiných technologií, nikdy zcela vyloučit ani potenciální oddálený negativní účinek na životní prostředí, který však během více než deseti let jejich pěstování nebyl prokázán.
Ekologické aspekty pěstování
Doc. Ing. Josef Soukup, CSc. z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze upozornil na některé pozitivní ekologické aspekty pěstování GM plodin. Zatímco ve světě je v současnosti trendem snižování spotřeby pesticidů, v Evropě naopak jejich spotřeba mírně narůstá. Za jednu z příčin se považuje odmítavý postoj Evropy ke GMO. Například v České republice se spotřebuje kolem 455 tisíc kg insekticidů ročně.
Ve světě se využívají GM odrůdy kukuřice s účinnými systémy ochrany proti plevelům (Roundup Ready a Liberty-Linked), jejichž pěstováním se výrazně snižuje nutnost chemického ošetřování porostu. Ačkoli se produkce z těchto GM odrůd do Evropy dováží, nesmí se tu paradoxně pěstovat. „Nespornou výhodou GM kukuřice je možné použití neselektivních herbicidů až v pozdější době, kdy už narostlo větší spektrum plevelů a mohly splnit i požadované ekologické funkce. Pěstitel si tak může načasovat ochranu v optimálním termínu,“ uvedl doc. Soukup.
Na jihu USA, v pásu zemí nazývaných Cottonbelt, se v současnosti pěstuje prakticky jen Roundup Ready bavlník. „V případě monokulturního pěstování hrozí riziko vzniku rezistence vůči glyfosátu, což už bylo hlášeno z více než padesáti lokalit, které zamořil laskavec Palmerův,“ varoval doc. Soukup. Příčinou však není samotná genetická modifikace, ale nevhodný způsob pěstování bavlníku a používání glyfosátu.
Dotazníky pro české pěstitele Bt-kukuřice
„Zatímco v roce 2005 se u nás Bt-kukuřice MON 810 pěstovala na ploše 270 ha, vloni to bylo už na 1290 ha a v letošním roce se odhaduje její pěstební plocha kolem pěti až šesti tisíc hektarů,“ uvedla Ing. Marie Čeřovská z Odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR. „Zajímalo nás, co si naši pěstitelé o Bt-kukuřici myslí, jaké s ní získali během dvou uplynulých let pěstování zkušenosti. Proto jsme je oslovili prostřednictvím dotazníků,“ vysvětlila Ing. Čeřovská.
Z dotazníků, ale i povinného ohlašování ploch s pěstovanou GM plodinou vyplývá, že GM odrůd kukuřice využívají zejména pěstitelé v oblasti jižní Moravy, kde je největší výskyt zavíječe kukuřičného, v Čechách pak ve Středočeském a Královéhradeckém kraji.
Jako hlavní přednost Bt-kukuřice pěstitelé nejčastěji uvedli zdravější porost a s tím související kvalitní produkci bez obsahu plísní, dále vyšší výnosy (v průměru o zhruba 10 %) a nižší ztráty či zjednodušenou ochranu bez nutnosti postřiku insekticidy. Nejčastěji uváděnou nevýhodou spojenou s pěstováním GM plodin byla složitější administrativa, specifická pravidla pro pěstování, vyšší cena osiva a problémy s odbytem.
Většina pěstitelů zkrmila Bt-kukuřici ve vlastním podniku. Někteří z ostatních pěstitelů, kteří chtěli produkt GM plodiny prodat, byli odmítnuti z důvodu komplikované evidence, nutnosti separace produktu GM plodiny či z marketingově-politických důvodů zpracovatelských a obchodních společností.
Podle Ing. Čeřovské jsou zkušenosti českých pěstitelů z prvních dvou let veskrze pozitivní. V pěstebních oblastech, kde je silný výskyt zavíječe, zemědělci ocení téměř stoprocentní účinnost Bt-kukuřice vůči tomuto škůdci. Na druhou stranu je však potřeba počítat s určitými specifickými vícenáklady a pravidly při jejím pěstování.
