Skot, prasata, ovce, koně, rozsáhlé prezentační parcelky s mnoha plodinami, zemědělská technika, nabídka potřeb i služeb pro zemědělce a především davy návštěvníků – takový byl první dojem redakce Zemědělce po příjezdu na Hadačku u Kralovic na Plzeňsku. Na konci června se tam konala Zemědělská výstava. Kromě velkého rozsahu jistě stojí hned úvodem za zmínku, že jejím pořadatelem je zemědělský podnik, což nebývá obvyklé. Kralovická zemědělská, a. s., tentokrát výstavu organizovala za podpory Plzeňského kraje.
Nejen pro západočeské zemědělce se kralovická zemědělská výstava stala pojmem. Její letošní ročník byl totiž v pořadí již třicátý první, v tomto rozsahu šestý. Na prezentačních parcelkách byly zastoupeny kromě brambor všechny plodiny, důležité pro region.. Mnoho zájemců přitáhla zemědělská technika a velmi podstatnou částí byla chovatelská přehlídka, které se věnujeme na jiném místě Zemědělce.
Začalo to polním kázáním
Zastihnout na velké výstavní ploše Ing. Jaroslava Bulína, agronoma Kralovické zemědělské, a. s., nebylo snadné, ale podařilo se. „Před mnoha lety jsme začínali tak zvaným polním kázáním,“ vzpomíná. „Tehdy jsme zaseli pár odrůd, na poli k nim podali základní informace a odpoledne pokračovali odbornými přednáškami v kulturním domě. Postupně se akce rozrůstala, přibyla prezentace zemědělské techniky. Inspirací pro mne potom byla návštěva německého polního dne DLG – Feldtage. V roce 2002 jsme se rozhodli rozšířit přehlídku polních plodin a výstavu mechanizace o živočišnou výrobu.“
Letos vystavovala v reálu Kralovické zemědělské, a. s., na Hadačce téměř stovka firem. Jde jistě o důležité číslo, ale mnohem významnější jsou návštěvníci – zájemci o zemědělství. Loni jich bylo zaregistrováno přes dva tisíce, letos o celou tisícovku víc. „Jsme rádi, když přijdou všechny generace – děti z kralovické mateřské školky, studenti středních zemědělských škol, praktici zemědělských podniků i senioři z okolních obcí a hlavně, když jsou lidi spokojení,“ konstatuje Ing. Bulín. Zároveň ale dodává, že největší obavu mu každoročně způsobuje počasí. Založit a ošetřovat parcelky s plodinami nebo naplánovat výstavní plochu a její obsazení je sice složité, ale potom se stanoví den konání a nezbývá než věřit, že porosty nezničí krupobití nebo vše nespláchne přívalový liják.
Od obilí po lupinu
Při zakládání prezentačních pokusů je hlavním spolupracovníkem Kralovické zemědělské, a. s., Šlechtitelská stanice Krukanice, jedno z pracovišť akciové společnosti Selgen. Jak nám řekl Ing. Josef Čapek, CSc., vedoucí stanice a vedoucí střediska šlechtění tritikale, na parcelkách je toho k vidění hodně. Na své si přijdou odborníci i pro laici. Z hlediska regionu jde o velkou společenskou událost, kterou si málokdo alespoň s letmým vztahem k zemědělství nechá ujít.
„Největším vystavovatelem je pravděpodobně Selgen hlavně s vlastními odrůdami obilnin a hrachu, vyšlechtěnými v České republice,“ ukazuje Ing. Čapek. Dodává ale, že také ostatní semenářské společnosti, které na českém trhu s osivy zastupují odrůdy zahraničních firem, přišly do Kralovic se zajímavými materiály. „Například ozimá řepka, i když je umístěna na okraji polního areálu, určitě neujde pozornosti pěstitelů,“ zdůrazňuje.
Ozimá pšenice – plodina číslo jedna
Co ale na našich polích vede, bylo patrné na první pohled. Už u vstupu si návštěvníci jistě všimli kolekce vskutku historických odrůd pšenice. Jmenujme alespoň tři z nich: Pyšelka, Chlumecká 12 a Stupický bastard.
Pokud jde o odrůdy ozimé pšenice vyšlechtěné na stanicích Selgenu, a. s., lze těžko rozhodnout, které věnovat na tomto místě více pozornosti. „Jednou z našich novinek je odrůda Raduza,“ uvádí Ing. Čapek. „Vznikla ve spolupráci úhřetických šlechtitelů s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, Praha-Ruzyně. Je to kvalitní potravinářská pšenice kategorie A. Má velmi dobrý zdravotní stav a dává vysoký výnos.“ Z Úhřetic pochází také odrůda Bohemia, další novinka, která poskytuje velmi jakostní zrno (E-A) a navzdory své ranosti vysoký výnos. V praxi by mohla nahradit dříve velmi oblíbenou odrůdu Hana.
Odrůdy Simila a Sakura, jež mohli návštěvníci rovněž vidět na prezentačních parcelkách, vyšlechtili ve Stupicích. Zatímco Simila vyniká výborným zdravotním stavem (je odolná vůči fuzariózám v klasu), vysokým výnosem zrna a dobrou mrazuvzdorností, přednostmi Sakury jsou hlavně nepoléhavost a velmi dobrá odolnost proti mrazu.
Tři odrůdy ozimé pšenice (Solitär, Chevalier a Capo) nabízené na základě evropského katalogu představila Oseva PRO, s. r. o. Její zástupce Ing. Rudolf Pucholt, CSc., nás upozornil především na rakouskou odrůdu Capo potravinářské jakosti E-A, která sice není novinkou, avšak na základě praktických zkušeností je vhodná pro pěstování v teplejších oblastech naší republiky. Je osinatá, což se ukazuje jako výhoda, pokud jsou její porosty poblíž lesů. Osinaté odrůdy totiž méně poškozuje zvěř.
Také odrůda ozimé pšenice Bonita je osinatá. Pochází ze Slovenska od firmy Hordeum, s. r. o., Sládkovičovo, kterou u nás výhradně zastupuje Oseva, a. s., Bzenec. U jejího stánku a prezentačních parcelek nás uvítal Ing. Pavel Tersch, CSc., regionální zástupce pro severní a střední Čechy. „Máme tady slovenské odrůdy ozimé pšenice, ale myslím, že pro pěstitele budou možná zajímavější dvě námi zastupované odrůdy původem ze Srbska. Vystavovali jsme je na Našem poli u Chrudimi, tady jsme je nestačili zasít. Máme tedy jen prospekty,“ lituje Ing. Tersch.
Odrůdy Vojvodina a Pannonia NS byly vyšlechtěny společností Institute of Field and Vegetable Crops, Novi Sad. Jejich společnou vlastností je ranost. Přináší to výhodu rozložení sklizně v rámci zemědělského podniku a možnost zařazení ozimé řepky jako následné plodiny a také fakt, že urostou přísuškům, a tak dávají dobrý výnos i v sušších oblastech.
Velký podnik s moderními plány
Přes tři tisíce hektarů zemědělské půdy obhospodařuje Kralovická zemědělské, a. s., z čehož je 230 ha trvalých travních porostů. „Naše polní výroby je klasická,“ představuje podnik Ing. Bulín. Pěstujeme obilniny, řepku, pícniny, brambory, ale také trávy na semeno. Nejlepších výsledků dosahujeme pravděpodobně v ozimé řepce s výnosy přes čtyři tuny z hektaru.“
Podnik se nachází v mírně teplé a suché oblasti, s čímž každoročně souvisejí nemalé problémy. Roční průměr srážek je pouze 490 mm, průměrná teplota 7,5 oC. Ing. Bulín si v této souvislosti stěžuje: „Letošní extrémně suchý duben a první polovina května se negativně podepsaly na všech porostech. Následující vlhčí perioda nás snad zachrání před výnosovým fiaskem.“
Ani živočišná výroba není nijak malá. Na kralovických farmách chovají prasata s uzavřeným obratem stáda. Ve výkrmu jich mají šest tisíc. K tomu přistupuje šest set dojnic a také drůbež – kuřecí brojlery, krůty a kachny.
Nejrozsáhlejším plánem do budoucna je výstavba bioplynové stanice. Zatím je dokončeno územní řízení a čeká se na stavební povolení. Náplní bioplynové stanice bude kukuřičná siláž, kejda prasat a hnůj od drůbeže. Doufejme, že tento projekt bude úspěšně realizován, bude se dařit organizace další zemědělské výstavy a za rok se spolu se zemědělskou veřejností nejen ze západních Čech opět sejdeme.
