Po několikaleté odmlce uspořádala Výzkumná stanice travinářská Zubří (VST Zubří) ve svém sídle další polní den. Jeho záměrem bylo seznámit odbornou veřejnost s náplní práce stanice a prezentovat výsledky, získané při řešení probíhajících výzkumných projektů.
Jak v úvodu akce poznamenal ředitel Výzkumné stanice travinářské Zubří (VST Zubří) Ing. Bohumír Cagaš, role travních porostů se za poslední dvě desetiletí radikálně změnila. Zatímco dříve bylo zvykem, že travní porosty sloužily výhradně k výživě hospodářských zvířat, v poslední době se jejich využití přesouvá i do nezemědělské sféry. Jejich uplatnění je významné zejména ve sportovních odvětvích, jako jsou golf, fotbal nebo tenis, a v poslední době nabývají na významu i z hlediska bioenergetiky. Travní semenářství má však nezanedbatelnou pozici rovněž v zemědělství. Ta souvisí s rostoucím zatravňováním orné půdy či návratu zdevastované půdy do původního stavu.
Dlouholetá tradice
Výzkumná stanice travinářská v Zubří patří k nejstarším pícninářským ústavům v Evropě. Vznikla v roce 1920 jako výraz snahy zvýšit úroveň hospodaření na loukách a pastvinách v podhorských oblastech. Stanice měla původně sídlo v nedalekém Rožnově pod Radhoštěm, ale od roku 1982 působí v Zubří v Moravskoslezských Beskydech. K dispozici tam má 25 hektarů půdy určené převážně k výzkumným účelům. Hlavní náplní pracoviště v Zubří, které zaštiťuje semenářská organizace Oseva Pro, s. r. o., je výzkumná a šlechtitelská činnost.
V současnosti odborníci řeší třináct výzkumných projektů od několika poskytovatelů. Velkou pozornost věnují studiu a hodnocení genových zdrojů trav pro zemědělské i technické účely včetně jejich konzervace, s cílem vybrat vhodné dárce cenných vlastností pro šlechtění. Stanice navrhuje na základě svých vlastních pokusů nové technologické postupy ve výrobě travních semen (zakládání, výživa, ochrana včetně využití morforegulátorů). Současně se ověřuje výkonnost nově vyšlechtěných odrůd po stránce pícninářské v monokulturách i ve směsích. V posledních letech se stanice zabývá také možnostmi energetického využití trav.
Vedle šlechtění travních druhů se stanice věnuje testování chemických přípravků do trav a dalších plodin, poradenství a prodeji.
Regionální směsi k zatravňování
V loňském roce VST Zubří završila tříletý výzkumný projekt, jehož záměrem bylo navrhnout používání regionálních směsí pro obnovu květnatých luk ve vybraných oblastech České republiky. Jak uvedl Ing. Pavel Šrámek, pracoviště v Zubří mělo za úkol popsat semenářské vlastnosti lučních druhů bylin, jejichž semena se po napěstování v polních kulturách používají do druhově rozmanitých směsí k zatravňování. Výchozím materiálem pro založení pokusu byla semena lučních bylin, jetelovin a ostřic, shromážděná ručním sběrem z přirozených lučních porostů Bílých Karpat doplněná o položky z Českého středohoří.
Stanice už delší dobu spolupracuje se správou CHKO Bílé Karpaty, kde je problematika druhově pestrých luk velmi aktuální. Provádí pro ně některé pokusy a zajišťuje osiva. „Snažili jsme se vytvořit regionální směs, která by byla dobře uplatitelná právě v Bílých Karpatech, jelikož zde ročně zatravňují kolem 50 hektarů. To i při sníženém dvacetikilogramovém výsevku vyžaduje velké množství osiva a toho bývá u planě rostoucích trav nedostatek. Základ směsi proto tvoří nízko produkční odrůdy, odrůdy krajového typu nebo odrůdy, které byly vyšlechtěny výběrem z přírodních ekotypů. Doplňky směsi jsou některé byliny a plané druhy trav a jetelovin. Ing. Šrámek přítomné upozornil na to, že v loňském roce vyšla metodika, která obsahuje návrhy směsí pro jednotlivé chráněné krajinné oblasti v celé České republice.
O spalování travních pelet je zájem
Ing. Jan Frydrych seznámil návštěvníky polního dne s výzkumem travních druhů pro energetické využití. „Výzkum má dvě části. V té první jsme navrhli skupinu trav a lučních směsí, u kterých jsme zkoumali výnosové parametry (výnos zelené hmoty, suché hmoty, obsah sušiny) v období jednoho až dvou měsíců před sklizňovou zralostí trav na semeno a v termínu do dvou měsíců po sklizňové zralosti trav na semeno. Cílem je zjistit nejvhodnější období pro termín sklizně na energetické využití,“ informoval. Na základě těchto výsledků byly navrženy plodiny, které by k energetickým účelům byly nejvhodnější. Podle Frydrycha se velmi dobře osvědčil psineček veliký, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, sveřep horský a lesknice rákosovitá, která se už k těmto účelům využívá v zahraničí.
V druhé části výzkumu pak probíhá ověřování spalování travní biomasy v různých technických zařízeních. VST Zubří se tento projekt řeší ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky Praha a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou v Ostravě. „Cílem této části výzkumu je zjistit, které zařízení je pro spalování travní biomasy nejvhodnější,“ sdělil Frydrych. Dodal, že v loňském roce byly provedeny spalné zkoušky s peletkami z čistého psinečku, psinečku s desetiprocentním přídavkem hnědého uhlí a také tritikale (zrno plus sláma). Zkoušely se rovněž peletky z kukuřičné a sójové slámy. Pro tento test se vybral teplovodní kotel (11kW) s typovým označením KD 21, který je určen pro spalování dřevních peletek o průměru šest až deset centimetrů. Provedené zkoušky prokázaly, že vhodným palivem pro toto využití je psineček, jehož sklizeň je nejlépe provádět co nejpozději po sklizňové zralosti na semeno.
Z hlediska spalování travních peletek ve velkých kotlích se podle Ing. Frydrycha jako perspektivní zařízení jeví kotle používané na spalování travní slámy, zatímco při spalování v malých kotlích jsou nejvhodnější kotle na dřevo či dřevní petetky. Jak Ing. Frydrych potvrzuje, zájem o spalování travní biomasy je i v tomto kraji v současnosti obrovský.
