Sóju stejně jako většinu jařin v letošním roce postihlo sucho, což se projevilo především na výnosu. Proti loňskému roku také v tuzemsku poklesly plochy a celosvětově se mírně snížila produkce. Pěstitelé, kteří tuto plodinu prodávají, by těmto skutečnostem měli přizpůsobit cenu, zaznělo na Polních dnech sóji ve Studeněvsi u Slaného.
„Na většině území České republiky se očekává mírně podprůměrný výnos,“ uvedl Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze, který polní dny pořádá. Připomněl také data Českého statistického úřadu, podle kterých plocha kvůli špatné loňské ceně klesla z 9641 ha na letošních 7525 ha, i když je podle něj skutečný rozsah poněkud vyšší. Jak dodal, klesla také celosvětová produkce z loňských 236,1 na 221,6 milionu tun, což bylo způsobeno především růstem ploch kukuřice, jejíž pěstování bylo výhodnější. „Zájem o sóju roste, uvažujte o ceně,“ vyzval Ing. Štranc a jako vhodnou prodejní cenu uvedl 8000 Kč/t. Vycházel přitom z realizační ceny bobů v Rotterdamu, která se počátkem srpna pohybovala v rozmezí 381,25 až 394,50 amerických dolarů (7816 – 8087 Kč) za tunu. Zcela odmítá v tuzemsku nabízenou cenu kolem 6100 Kč/tunu. „Pro plodinu je likvidační,“ zdůraznil. Pěstitelé by ale měli zvážit, že bobům konkurují dovozové šroty, připomněl Ing. Marek Podrábský ze Zemědělské agentury, s. r. o., která se obchodování s plodinou věnuje.
Pokud by se surovina prodávala pro potravinářské účely, měla by podle Ing. Štrance cena stoupnout na 12 000 – 13 000 Kč/t. Právě v tomto sektoru, spolu s farmacií a kosmetikou by se tuzemská produkce měla využívat přednostně. „Je levnější, není poškozená přepravou přes oceán a je GMO free,“ shrnul hlavní přednosti Ing. Štranc. Pěstitelé by se podle něj měli také soustředit na produkci osiva raných odrůd sóji pro střední, východní a severní část Evropy. „Ve vhodných oblastech ČR a při správné agrotechnice dosahují tyto odrůdy vysoké biologické hodnoty semen,“ vysvětlil. Další možností je využití produkce jako krmivo ve vlastním podniku, nejméně vhodné je pak boby za tímto účelem prodávat.
Sedm odrůd v testu
Hlavním tahounem polního dne byl mimo jiné poloprovozní pokus se sedmi odrůdami sóji a lupinou bílou (odrůda Amiga). Akce proběhla na pozemcích Ing. Josefa Sochora ve Studeněvsi poblíž Slaného. Jde o mírně teplou, suchou oblast s průměrnou roční teplotou osm až deset stupňů Celsia a úhrnem srážek 450 až 550 mm. Ing. Sochor sóju pěstuje již zhruba sedm let, ale letošní výnos označil za nejnižší: „Špatně vzcházela a lusky jsou nasazeny nízko.“ Dodal, že ji využíval do krmné dávky pro prasata, s těmi ale už končí, protože se při poklesu ceny pod 32 Kč/kg nevyplácejí.
Kromě loni zkoušených odrůd OAC Erin, Merlin, London a Rita byly nově vysety Cordoba, Targa a Lambton. Projevily se především rozdíly v ranosti a také atraktivitě pro zvěř. Lupina, vysetá podél biopásu, byla okusem zcela zničena, také proto zaznělo doporučení pěstovat ji nejméně na ploše deset hektarů, optimálně v blízkosti obce. Perspektivně se podle Miroslava Vrabce ze společnosti Florimond Desprez jeví využití na senáž. Za tímto účelem se seje ve směsi 100 kg jarního tritikale a 100 kg lupiny.
Zajímavý byl porost OAC Erin, která v letošním roce velmi špatně vzešla – hustota porostu byla 19,6 rostlin na metr čtvereční proti běžným obvykle 45 rostlinám u ostatních odrůd. Tento nedostatek se pokusila vykompenzovat výrazně větším větvením, dosáhla 5,5 větve na rostlině, po ní následovaly již normálně vzešlé Tarna (2,1) a Cordoba (2,0). Zřejmě kvůli suchu měly odrůdy zpravidla první lusky nasazeny velmi nízko nad zemí. Nejvýše je založil Merlin (8,2 cm), Tarna (7,4), Lambton (7,3), ostatní se pohybovaly kolem 6,6 cm a nejníže dosáhla Rita (4,2), jak vyplývá z přehledu, který prezentoval Ing. Štranc. V počtu lusků na jedné rostlině dominovala také OAC Erin (36,9), po ní následoval London (19,9) a ostatní odrůdy se zpravidla pohybovaly kolem hodnoty 19,6.
Ing. Štranc shrnul, že loni se výnosově v průměru tří lokalit nejlépe osvědčil London (3,13 t/ha), Rita (2,9 t/ha) a Merlin (2,81 t/ha). Poslední jmenovaná odrůda se již čtvrtým rokem ukazuje jako jedna z nejlepších z pohledu výnosu, zaznělo na poli.
Stimulátory prospěly
Výšku nasazení lusků, která je klíčová pro snížení sklizňových ztrát, lze ovlivnit použitím stimulátorů a regulátorů růstu. Zatímco kontrola (pro pesticidní pokusy byla použita odrůda London) měla lusky nasazeny 5,1 cm nad zemí, kombinace Atonik Pro + močovina je přizvedla na 5,6 cm, Lignohumát na 6 cm, Pentakeep S na 6,8 cm a nejlépe se osvědčil Lexin (9,1 cm). Poslední zmíněný přípravek vychází z Lignohumátu, obsahuje ale navíc 2,5 % auxinů a více fulvokyselin, uvedl Lubomír Rákos ze společnosti Amagro, s. r. o.
Pentakeep-S je založen na kyselině aminolevulové, podporuje tvorbu cytokininů a tedy větvení rostliny. „Firma ho doporučuje opakovat několikrát ale cena přípravku je vysoká. Určen tedy bude spíše do speciálních plodin,“ konstatoval Ing. Štranc.
Aplikace stimulátorů se projevila také na větvení. Pentakeep-S zvýšil počet větví na 1,7, Atonik Pro + močovina na 1,6 a Lexin na 1,3 proti 0,9 u kontroly. Podobný efekt se ale projevil u většiny herbicidních kombinací. Přípravky Lexin a Atonik Pro s močovinou také vykázaly nejvyšší počet lusků na jedné rostlině (19,6 a 17,2), hodnoty u ostatních se pohyboval ostatní pod 17, kontrola dosáhla 16,2.
„Účinnost všech stimulátorů by se vylepšila, kdyby se do nich přidala močovina,“ navrhnul Ing. Štranc a dodal, že stimulátory omezí u rostlin stress, způsobený například aplikací pesticidů. „Když jimi ošetříte porost v ideálním stavu, tak efekt nemusí přinést. U stresovaného porostu se jejich účinnost projeví,“ zdůraznil.
Herbicidy sóju nepoškodily
Neméně zajímavý byl pokus se sedmi herbicidními kombinacemi. „Žádná z testovaných se v tomto roce neprojevila významně retardačně na růst sóji,“ shrnul ing. Štranc. V letošním pokusu přibyla novinka – herbicid Pledge (účinná látka flumioxazin), aplikovaný preemergentně v dávce 0,12 kg/ha v kombinaci s Dual Gold 960 (1,2 l/ha). V současné době se předpokládá jeho registrace do obilí, nicméně pod jiným názvem. Do sóji ale možná bude registrován v následujících letech herbicid Nirvana, což je Escort (má platnou registraci na Slovensku) s jiným poměrem účinných látek, uvedl Ing. Jan Truneček ze společnosti BASF. Záležet to ale pravděpodobně bude také na aktivitě příslušného svazu pěstitelů.
Uvedená kombinace přípravku Pledge a také Afalon 45 SC (2 l/ha) + Command 36 CS (0,15 l/ha) preemergentně také vykázaly největší nasazení lusků na jedné rostlině (18,5 a 17,8), u ostatních se pohybovalo zpravila kolem šestnácti. Na akci také zaznělo, že ve světě se do sóji používají až desetinásobné dávky bez výrazného negativního vlivu.
Ing. Štranc zdůraznil přednosti zařazení sóji v osevním postupu. Intenzivně prokořeňuje půdní profil a díky tomu dokáže navrátit živiny do orničního profilu z hlubších vrstev. Působí jako přerušovač obilných sledů a díky symbiotickým baktériím obohacuje půdu o dusík. V souvislosti s tím prokázaly některé provozní výsledky, že ozimá pšenice po sóje zvýší výnos minimálně o jednu tunu z hektaru.
