Rozhovor týdne s Františkem Kocourkem, ředitelem Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i.
Ústav se transformoval na veřejnou výzkumnou instituci a vy jste byl nedávno jmenován jejím ředitelem. Jak se tyto změny projeví z pohledu zemědělské praxe?
Očekávám, že pro zemědělce a uživatele výsledků výzkumu bude mít transformace pozitivní vliv. Otevírá se prostor pro samostatnou činnost výzkumného ústavu včetně jeho zaměření z hlediska odborného i z hlediska podnikatelské činnosti a spolupráce s uživateli výsledků.
Jak s vámi mohou zemědělci spolupracovat?
Mohou se přímo účastnit řešení výzkumných projektů, nebo je sponzorovat. Anotace výzkumných projektů plánujeme zveřejňovat na našich internetových stránkách, spustit bychom tuto službu měli do konce roku. Vedle popisu projektu a očekávaných výsledků tam bude uveden okruh budoucích uživatelů, případně výzva ke spolupráci. Účastníci by měli přednostní právo na uplatnění výsledků výzkumu a ověřování výsledků již v průběhu řešení.
Sponzoři by jako budoucí uživatelé výsledků uhradili zhruba pět procent nákladů na řešení projektu.
Funguje již tato forma?
Z desítek připravovaný projektů je těmito způsoby v současné době podporována zhruba třetina. Považuji to za jednu z nejlepších forem spolupráce.
Věnujete se momentálně nějakému zajímavému úkolu?
Aktuálně jsme zařadili do řešení virové zakrslosti pšenice a ječmene a jejich přenašeče. Můj tým nyní zkouší účinnost insekticidů používaných v obilovinách pro Státní rostlinolékařskou správu. Již na podzim by mohly být na výjimku doporučeny k ošetření proti křísku polnímu. Dosavadní výsledky ukazují, že účinnost přípravků je velmi dobrá, jak kontaktní, tak reziduální.
Jak bude fungovat poradenství? Řekněme například, že zemědělec postříkal řepku proti blýskáčkům a přípravek nefungoval. Může se na vás obrátit, abyste zjistili zda není škůdce rezistentní, či zda nešlo o padělek přípravku?
Může, ale pokud nebude tento případ možné zařadit jako součást výzkumného úkolu, zaplatí za stanovení plnou cenu. Především by se ale měl obrátit na Státní rostlinolékařskou správu která se tím musí ze zákona zabývat v rámci postregistrační kontroly. Co se týče rezistence škůdců k insekticidům, tak pokud je problematika v souladu s řešením našeho výzkumného záměru, tak odebrané vzorky můžeme analyzovat a pěstitel informaci dostane zdarma. Je to velmi komplikované, ale musím zdůraznit, že od státu nemáme na odborné poradenství prostředky.
Kolik může stát projekt?
Standardní výzkumné projekty jsou na tři až čtyři roky, jejich cena se pohybuje vždy nad milion korun. Zcela běžné jsou středně velké kolem tří až pěti milionů korun. V poslední době jsou poměrně obvyklé společné projekty tří až čtyř institucí na čtyři roky a náklady na řešení zpravidla přesahují deset milionů korun, výjimečně dvacet.
Čeho se takové rozsáhlé studie například týkají?
Je to zcela různorodé. Nyní například řešíme pěstitelské technologie kukuřice a následných plodin, přičemž se v rámci projektu ověřuje například kvalita produktů – siláže, zrna ale také vliv na zdravotní stav zvířat, ovcí, dojnic a výskyt reziduí mykotoxinů v mléku a dalších produktech.
Jak moc přecházejí mykotoxiny do mléka?
Velmi málo, v mléce není nic. Přežvýkavci mají několik bariér, jak minimalizují přechod mykotoxinů ze žaludku do organismu. Mnohem horší je to u drůbeže a prasat, kde je přechod těchto látek velmi přímý a rychlý.
Jejich obsah v krmivu ale ovlivňuje celý zdravotní stav. Narušují hormonální regulaci, způsobují poruchy plodnosti a podobně.
Jsou tam zahrnuty i odrůdy Bt-kukuřice?
Ano, to byla jedna z podmínek. Zatím ale máme výsledky jen z jednoho roku.
