Zemědělský výzkum v Šumperku letos oslavil své 65. výročí. Ústav založený během války v průběhu let poměrně často měnil svůj název, ale zaměření zůstávalo stejné, připomněl Ing. Miroslav Hochman, ředitel Agritec, výzkum šlechtění a služby, s. r. o., organizace, která v jeho prostorách sídlí nyní. Ta se věnuje jak přadným rostlinám, čímž udržuje tradici původního ústavu, tak luskovinám a dalším plodinám a činnostem.
Instituce začala pracovat v roce 1942. Budovat ji začali Němci, kteří plánovali přestěhovat výzkumný institut z tehdy německého Sorau, nyní polských Žar. Jedním z důvodů bylo, že Šumperk byla oblast s vyspělým lnářským průmyslem, popsal začátky ústavu Ing. Hochman. „Dříve se mu také říkalo moravský Manchester, protože zde bylo mnoho firem, které se zabývaly zpracováním lnu. A samozřejmě to byla vynikající oblast pro pěstování této plodiny,“ dodal. V roce 1961 byly do Šumperka přičleněny luskoviny a 1962 olejniny. Prvního září 1994 ústav v privatizačním procesu zakoupil Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o. „Někdy si říkám, že to byl dost velký risk,“ dodal ing. Hochman. V současnosti společnost zaměstnává 65 lidí a její obrat činil loni 50 mil. Kč. „Nejvíce financí přichází na výzkum z ministerstva školství, grantové agentury ministerstva zemědělství a dalších, i mezinárodních projektů,“ uvedl ředitel. Firma je také členem konsorcia Česká řepka, které letos zaregistrovalo tři odrůdy ozimé řepky. „V rámci konsorcia pokračuje výzkum i šlechtění. Je to obtížná práce, protože tlak v této oblasti je obrovský. Naše genotypy jsou zimovzdornější než ty, které jsou momentálně na trhu. Chceme je rozšiřovat a chceme se také dostat na východ, tedy do zemí jako je Slovensko a Ukrajina,“ uvedl Ing. Hochman.
Mnoho využití lnu
Agritec úspěšně pokračuje také ve šlechtění lnu. Letos zaregistrovali žlutosemennou odrůdu Amon, která má velmi malý obsah kyseliny linolenové (pod 3 %) a v sušině semene obsahuje 45 % oleje. Kvalitou se proto blíží slunečnicovému. Zároveň za ní na výstavě Země živitelka dostali ocenění Zlatý klas. Další tři odrůdy jsou v odrůdových zkouškách.
„Předpokládám, že pěstování žlutosemenných lnů podstatně rozšíříme. V zahraničí je po nich poptávka a odbyt. Olej z nich se používá pro speciální farmaceutické účely a semena pro potravinářský průmysl jako náhrada sezamu, který svojí barvou připomíná,“ shrnul ing. Hochman s tím, že se také budu snažit zachytit trend v průmyslovém využití přadného lnu a konopí. V souvislosti s tím se chtějí soustředit na využití olejno-přadných lnů, které by měly mít ekonomicky zajímavý výnos semene a zároveň by se uplatnily pro výrobu krátkého vlákna. Mimo obvyklých šlechtitelských cílů u lnu by další snahy měly směřovat k zlepšení absorbce těžkých kovů z půdy, připomněl Ing. Martin Pavelek, CSc., z Agritecu. Mimo jiné se věnují také šlechtění kmínu.
Společnost ale neživí pouze výzkumná činnost. Množí a prodává osiva, provozuje čistící linku. Poskytuje také zemědělské poradenství, a to ve své režii, jak upozornil Ing. Hochman. Pro Státní zemědělský a intervenční fond testují vzorky ve svých laboratořích, pro Státní rostlinolékařskou správu zkoušejí pesticidy v rámci registračního řízení. Ročně osévají 40 ha, z toho 20 ha tvoří pokusy a udržovací materiály, 20 ha je určeno pro množení.
Hrách jako lék
Ve významné míře se v Agritecu věnují také šlechtění luskovin, především hrachu, metodami genetického inženýrství. Ve výzkumné fázi mají hrách odolný vůči virové mozaice hrachu přenosné semenem a enační (výrůstkové) mozaice. „V České republice není žádná odrůda s rezistencí nebo tolerancí k virózám,“ uvedl RNDr. Miroslav Griga, CSc., který se v ústavu problematice věnuje. Jak dodal, význam viróz sice není tak velký jako komplexu houbových chorob krčku, ale i tak mohou snížit výnos o 10 – 15 %. „Z hlediska genového inženýrství jde o jednodušší problém, než odolnost vůči houbovým chorobám, která je založená polygenně. Vsunuli jsme do genomu hrachu gen pro plášťový protein viru, který po infekci skutečným virem zabrání zabalování jeho částic. Nedochází tedy ke kompletaci viru. Druhý přístup spočívá v tom, že vložíme gen kódující fragmenty plášťového proteinu. Ten navozuje jiný mechanismus, jde o tzv. siRNA. Tyto krátké úseky jsou detekovány jako něco cizorodého a začnou se odbourávat. Podobně rostlina reaguje na infekci skutečným virem. Jak se ale materiál bude chovat při běžném pěstování musíme teprve vyzkoušet,“ vysvětlil RNDr. Griga.
Do budoucna připravují využití plodin pro tzv. molecular-farming, tedy k produkci například léčiv. „Chceme použít hrách, protože má vysoký obsah proteinu v semeni. V něm se bude hromadil rekombinantní protein, půjde o takzvané jedlé vakcíny. Máme s tímto zaměřením podané projekty spolu s Ústavem experimentální botaniky Akademie věd ČR i s farmaceutickou firmou. Půjde o lék proti průjmovým onemocněním mladého dobytka, například způsobených bakterií Escherichia coli u prasat,“ uvedl RNDr. Griga. Předpokládá, že přídavkem hrachu nebo šrotu by mohlo dojít k orální vakcinaci. „Pokud by tento postup fungoval, očekáváme, že by vzal vítr z plachet odpůrcům GMO. Tyto rostliny se dají pěstovat například ve sklenících, není nutné s tím jít na pole, pokud se bude jednat o malé množství,“ konstatoval dále.
Jak Ing. Hochman připomněl, výzkumná činnost vychází z mnoha případů z kolekcí genových zdrojů, které ústav uchovává. Národní kolekce lnu je čtvrtá největší na světě (2100 položek), luskoviny patří také mezi větší (1980 položek).
Plochy klesají
Přadné rostliny a luskoviny jsou ale v současné době v České republice na ústupu. Luskoviny klesly na letošních 46 500 ha, přičemž před deseti lety se jejich plochy pohybovaly kolem 60 000 ha a na začátku minulého století přesahovaly 100 tis. ha. Podobným způsobem se redukovaly plochy lnu, jehož osevní plocha vykazovala podle Českého statistického úřadu v minulých letech značné výkyvy, zpravidla se ale držela kolem 20 000 ha. Letos se přadným lnem oselo 824 ha, příští rok to bude ještě méně, upozornil Ing. Prokop Šmirous, CSc., z Agritecu. „Vzhledem k tomu, že se platby top-up rozpustily do SAPS, zanikla dotace pro tuto plodinu a není tedy žádná motivace pro její pěstování,“ dodal s tím, že některé státy EU ji stále podporují. Domácí produkce dlouhého vlákna (500 t) stále nestačí tuzemské spotřebě (1400 t), zdůraznil Ing. Šmirous.
Roste ale naopak plocha konopí, ze 1100 ha v roce 2006 na letošních 1600 ha. Využívá se především pro netextilní účely a vlákno se dováží především pro výrobu cigaretového papíru. Ing. Šmirous vidí v ČR prostor pro odbyt konopí pro netextilní využití ze 10 tis. hektarů, u lnu ze 4 tis. ha pro tradiční využití a z 20 tis. ha pro další.
Optimistický pohled představil prof. Dr. Ryszard Kozlowsky z IWN Poznaň, který zdůraznil, že světová spotřeba přírodních vláken stále roste, stejně tak jako výroba.
Ing. Hochman se obává, že velký zájem o řepku a obiloviny může mít vliv na redukci ploch také u luskovin. Upozornil, že zároveň roste dovoz sojového šrotu (v roce 2006 to bylo 615 tis. tun), což je v přepočtu na bílkoviny 350 tis tun hrachu. Dovozu nahrává také klesající kurz dolaru. Jak Ing. Hochman dodal, je velkým problémem, zvláště u hrachu, extenzita pěstování, v důsledku čehož poskytuje nízké výnosy. „Okolní země sklízejí o jednu tunu z hektaru více,“ uvedl s tím, že ve zkouškách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu dosahuje tato plodina výnosu 8 t, v praxi je jsou to dvě až tři tuny.
