Vysoká cena obilovin ale i dalších zemědělských plodin je jedním ze znaků letošního roku. Přitom v České republice se podle posledních odhadů sklidí více obilí než v roce minulém. Příčiny pozitivního trendu pro pěstitele je proto třeba hledat v jiných státech Evropské unie a také dalších regionech světa. Mnohde totiž zaznamenali průměrnou až podprůměrnou úrodu a navíc celosvětová spotřeba obilovin roste.
Ceny obilovin se na světových trzích pohybují na svém historickém maximu. Z této skupiny komodit se to týká především pšenice a ječmene. Informoval o tom řídicí výbor pro obiloviny (ŘVO) při Evropské komisi. Výjimkou není ani Česká republika, kde meziročně vzrostly ceny všech druhů obilovin o desítky procent.
U nás vyšší sklizeň i ceny
Jak uvádí Český statistický úřad (ČSÚ), v září se tuna potravinářské pšenice prodávala v průměru za 4435 Kč, zatímco v roce 2006 to bylo 3126 Kč. Podobná situace je u pšenice ke krmným účelům. Letos se její cena vyšplhala téměř na 3850 korun za tunu. V devátém měsíci loňského roku to bylo jen asi 2530 korun. Jedna tuna ječmene, který splňuje svými kvalitativními parametry požadavky sladoven, se prodává v průměru za 5320 Kč. Loni to bylo téměř 3270 korun, což znamená nárůst ceny o více než 60 procent.
Na výrazný růst cen obilovin nemá vliv sklizeň v České republice. V polovině října odhadoval ČSÚ, že čeští zemědělci sklidili 7,046 milionu tun obilovin, což je o 10,6 % více než v roce minulém. Nízkou sklizeň ale zaznamenaly jiné státy Evropské unie. Řídicí výbor pro obiloviny (ŘVO) při Evropské komisi očekává, že země tradičně vyvážející obiloviny, jako jsou Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, je budou muset dovážet.
Jinde se neurodilo
V posledních týdnech postupně klesá odhad produkce obilovin v Evropské unii uváděný ŘVO. Kukuřice se pravděpodobně sklidí 45 milionů tun (loni 54 milionů tun), pšenice seté 115 milionů tun, pšenice tvrdé osm milionů tun, ječmene 57 milionů tun, žita osm milionů tun a ovsa devět milionů tun. Očekává se nárůst využití obilovin na biopaliva ve výši 4,5 milionu tun (loni 3,5 milionu tun). Celkem by mohla unie vyprodukovat asi 251 milionů tun (o osm milionů tun méně než v roce 2006). Přitom produkce v minulém roce byla velmi slabá ve srovnání s 253,5 milionu tun z roku 2005 a zejména ve srovnání s bohatou úrodou v roce 2004 (283,4 milionu tun).
V letošním roce byly zaznamenány ve srovnání s rokem 2006 lepší výnosy obilovin v Polsku, Česku, Švédsku, Španělsku a několika menších produkčních členských státech,. Všeobecně v celé unii byly výsledky horší hlavně kvůli špatnému počasí – dlouhotrvajícímu suchu ve východoevropských regionech a vlhkému počasí na západě Evropy.
Celková produkce obilovin ve Francii je odhadována na 58 mil tun a v Německu 40,7 mil tun. Polský statistický úřad předpokládá zvýšení produkce obilovin na 27,4 milionu tun. Bulharsko snížilo odhady produkce kukuřice na 250 tisíc tun, což je o 85 % méně než v loňském roce. Produkce kukuřice v Rumunsku je při odhadu 3,6 milionu tun na minimu za posledních osmnáct let. V Maďarsku klesly výnosy kukuřice podle posledních odhadů na 4,1 až 4,2 milionu tun. To znamená pokles téměř o polovinu proti roku 2006. Maďarští farmáři v důsledku sucha a neúrody odstupují od smluvních dodávek kukuřice především pro výrobce biopaliv, upozorňuje ŘVO.
Nejméně pšenice v zásobách
Řídicí výbor pro obiloviny odhaduje celkovou světovou produkci na 2,114 miliardy tun, včetně pšenice (605 mil. tun) a rýže (429 mil. tun). Ministerstvo zemědělství USA (USDA) předpokládá, že spotřeba nejvýznamnější obiloviny, tedy pšenice, bude vyšší než její celková letošní produkce. To se promítne do snížení převodních světových zásob této komodity na konci tržního roku 2007/2008 na 112,4 milionu tun, což je meziroční pokles asi o 14 procent a znamená to nejnižší úroveň za posledních třicet let.
V intervenčních zásobách EU 27 se k 21.říjnu nacházelo téměř 459 500 tun obilovin, z toho asi 102 300 tun pšenice a 357 200 tun kukuřice.
