Nejvyšší farmářská cena za posledních dvanáct let, velmi dobrý hektarový výnos, a tím vysoké tržby, letos jednoznačně posunuly ozimou řepku mezi úspěšné plodiny. Celkovou produkcí přes jeden milión tun se Česká republika navzdory vysoké úrodě v okolních státech ocitla v rámci Evropy v pěstování řepky na špici. Přestože meziročně náklady zvláště na osiva stoupají, řepka se prostě těm, kteří to s ní umějí, vyplácí.
Ozimou řepku pěstovali v letošním roce naši zemědělci na výměře přes 330 tisíc hektarů. Průměrný výnos za celou republiku byl 3,1 t/ha. Tyto základní údaje sdělil účastníkům 24. vyhodnocovacího semináře Systému výroby řepky František Švadlena, předseda představenstva Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). Setkání pěstitelů řepky spojené se samostatným jednáním Systému výroby slunečnice se uskutečnilo v předposledním týdnu listopadu v Hluku u Uherského Hradiště. Uspořádal je SPZO spolu s akciovou společností Dolňácko Hluk.
Počasí ovlivnilo také řepku
„Na výsledky pěstování řepky mělo v roce 2007 výrazný vliv počasí,“ zdůraznil úvodem svého vystoupení Ing. Martin Volf, ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Neobvykle teplý, suchý, dlouhý podzim a zima přímořského rázu byly pro rozvoj porostů ozimé řepky velmi příznivé. Nejenom podzim, ale i průběh jara byl atypický. „Při našich jarních polních dnech řepka obvykle kvete, letos už nasazovala šešule. Kdyby v dubnu porosty netrpěly suchem a v květnu nepřišly mrazíky, jimiž byly šešule mnohde výrazně poškozeny, byl by výnos mnohem vyšší,“ uvedl Ing. Volf. Přesto, sklízí-li se v průměru přes tři tuny z hektaru, jde o dobrý řepkový rok.
Na polích členů svazu byly, jak je ostatně obvyklé, výsledky pěstování ozimé řepky lepší, než byl průměr republiky. Na podzim roku 2006 zaseli tuto plodinu na 148 256 ha, na jaře bylo po teplé, velmi mírné zimě zaoráno pouze 520 ha. Jak Ing. Volf zdůraznil, průměrný výnos 3,33 t/ha znamená pátý třítunový ročník a druhý nejúspěšnější rok v historii Systému pěstování řepky.
„Poměrně výrazné, a to vyšší než v jiných letech, byly rozdíly ve výnosu mezi jednotlivými regiony republiky,“ řekl Ing. Volf. „Překvapením není, že nejvyššího výnosu dosáhli pěstitelé řepky na severní Moravě,“ dodal s tím, že letos je odstup 10 % od ostatních regionů opravdu značný. Výborné výnosové výsledky byly také v západočeském, českomoravském a východočeském regionu. Naproti tomu květnovými mrazíky, které způsobily opad šešulí, byly pravděpodobně nejvíce poškozeny porosty ozimé řepky ve středních Čechách a na Českomoravské vrchovině.
Hybridy vytlačují liniové odrůdy
Po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy lze prodávat i osivo odrůd, které u nás nejsou registrovány, ale jsou ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělskýchrostlin, počet odrůd ozimé řepky, stejně jako ostatních plodin, výrazně stoupl. Zhruba na šesti procentech ploch bylo v kategorii malých odrůd (tj. pěstovaných na ploše pod 500 ha) pěstováno přes čtyřicet liniových odrůd nebo hybridů. „Protože z výsledků malých ploch nelze dělat objektivní závěry, nebudeme tyto údaje ani zveřejňovat,“ konstatoval Ing. Volf.
Stejně jako v minulých letech převládly i letos velké odrůdy, pěstované na ploše přes pět tisíc hektarů. Bylo jich jen osm, ale zaujaly téměř 60 % pěstitelské plochy ozimé řepky. Ve výnosu uspěly lépe hybridy než liniové odrůdy, a to o více než 11 %. „Nejlepšími hybridy byly letos Executive a Baldur, v liniových odrůdách vedly Baros, Ontario a Digger,“ řekl Ing. Volf. Také v kategorii středních odrůd (osevní plocha 500 – 5000 ha) byly úspěšné hybridy. Nejlepšími hybridními odrůdami byly v této skupině Exagone a za ní polotrpasličí hybrid PR45D01, v liniích potom odrůdy Remy a ES Bourbon.
O tom, že ročník 2006/2007 byl pro ozimou řepku z hlediska počasí skutečně příznivý, svědčí i výsledky poloprovozních odrůdových pokusů s ozimou řepkou, které SPZO každoročně zakládá. „Tentokrát byly pokusy založeny na 26 lokalitách po celé republice. Na jaře jsme je nikde nemuseli předčasně ukončit, což velmi dlouho nepamatuji,“ uvedl doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., poradce SPZO. „Obtížně dosažitelné výnosy nad 4 t/ha byly letos na 17 lokalitách, na dvou místech byla překročena hranice 5 t/ha a špičkových výnosů nad 5 t/ha bylo u jednotlivých odrůd dosaženo v 56 případech,“ shrnul výsledky.
Nadprůměrné výnosy daly v poloprovozních pokusech SPZO hybridy Hornet, Exagone, Finesse, Baldur, Vectra a Dubai. Mezi nejlepší liniové odrůdy se zařadily Liprima, Californium, Manitoba a Lisek. Vybrat si z velkého počtu nabízených odrůd není pro pěstitele jednoduché. Pomoci by mu měly výsledky zkoušení pro seznam doporučených odrůd, které vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), konkrétně jeho zkušební stanice v Hradci nad Svitavou ve spolupráci se SPZO. O aktuálních výsledcích tohoto zkoušení informoval přítomné Ing. Petr Zehnálek, pracovník této stanice.
„Výnosové výsledky aktuálního sklizňového roku 2007 naznačují, že trend let 2005 a 2006 určité stagnace výkonnosti hybridních odrůd byl překonán a relace ve výkonnosti obou skupin odrůd se vrací na úroveň let předcházejících. Přestože nově registrované hybridy jsou výkonné, některé liniové odrůdy je ve víceletém průměru dohánějí,“ uvedl Ing. Zehnálek. Podrobné údaje o zkoušení odrůd ozimé i jarní řepky budou k dispozici v Seznamu doporučených odrůd řepky olejky.
Někdo oře, jiný ne
Přestože výběr nejvhodnější odrůdy dělá v posledních letech vrásky na čele nejednomu pěstiteli ozimé řepky, větší spory se stále vedou o pěstitelskou technologii. Ostatně, jak správně zpracovávat půdu, není otázkou pouze u řepky. Zvýšený výskyt chorob a škůdců v důsledku uplatňování minimalizačních technologií zpracování půdy vedl některé agronomy dokonce k ústupu od pěstování řepky, jiní se vrátili u této plodiny k orbě. Podle šetření Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin podíl orby pod řepku vzrostl loni o pět procent, což je výrazná změna. Nyní je klasickou orbou připravováno zhruba 65 % ploch, ale výrazné rozdíly existují mezi regiony i mezi jednotlivými zemědělskými podniky. Bezorebný způsob zpracování půdy volí hlavně na Moravě a v severních Čechách.
Hodně se diskutuje také o tom, jak velké zastoupení ozimé řepky v osevním postupu je únosné. Podle Ing. Volfa byly nejvyšší výnosy při 15 – 20 % řepky, ale při pečlivé agrotechnice je možné podíl této plodiny v osevním postupu zvýšit až na 30 %.
Řepka je ekonomická plodina
Za přelomový z hlediska tržeb v rostlinné výrobě označil rok 2007 Ing. Petr Markytán, regionální agronom SPZO pro jižní Čechy. V mnoha zemědělských podnicích to byla právě řepka, která kromě jiného vylepšila finanční situaci. „V měsíci září bylo možné řepková semena prodat až za devět tisíc korun za tunu, zatímco přímo po sklizni to bylo méně. Opět se tedy potvrdila výhodnost skladování řepky ve vlastním podniku,“ zdůraznil Ing. Markytán.
Zároveň ale upozornil na vzrůstající náklady na pěstování řepky. Jedním z faktorů limitujících produkci řepky je poměrně nízká zásoba základních živin v půdě. Hnojí se málo, protože hnojiva, především dusíkatá, jsou drahá. Mnozí agronomové zapomínají, že při absenci organického hnojení je výsledná bilance živin záporná. Více se sklizní živin odčerpává, než se dodává. „Důležité je také rozhodnutí, zda řepkovou slámu z pole odvážet (například pro zpracování ve spalovnách), nebo ji raději zaorávat, a tak snížit úbytek živin,“ řekl Ing. Markytán.
Rozhodne světová produkce olejnin
Jak se na vyhodnocovacím semináři v zásadě shodli všichni přednášející, rok 2007 byl pro řepku velmi úspěšný. Nebyly to ale pouze vysoké výnosy. Příznivé realizační ceny ovlivnilo více faktorů. Ve svém odpoledním vystoupení upozornil na některé významné momenty Ing. Volf: „V Evropské unii byla produkce řepkových semen proti jarnímu odhadu nižší. V sousedním Německu začali zpracovávat velké množství řepky na metylester řepkového oleje, a tak vzrostla poptávka po surovině. Uspokojit ji nebylo ovšem snadné. Zdá se, že kartami výrazně míchá Čína, která zvyšuje nákup rostlinných olejů, a ty se stávají nedostatkovým zbožím.“
Jaká bude cena řepky v roce 2008, nelze zatím fundovaně předpovědět. Podle Ing. Volfa bude záležet například na tom, kolik sóji zasejí v USA a jestli velké země Čína a Indie budou dále zvyšovat nákup rostlinných olejů. Již nyní je ale známo, že ve Francii a Německu oseli ozimou řepkou menší plochu než v jiných letech, zatímco u nás je její plocha větší. Našim pěstitelům to tedy dává naději, že pokud budou mít co nabídnout, dočkají se i příznivého zpeněžení produkce.
