Potřeba obnovitelných zdrojů energie neustále roste a s ní stoupá i potřeba energetické biomasy. Jejím významným zdrojem jsou cíleně pěstované rostliny. Dokládá to i fakt, že osevní plochy této skupiny plodin se neustále zvyšují. Dalším zdrojem pro energetické a průmyslové účely je biomasa zbytková a odpadní.
V prostorách auly v Praze-Ruzyni, pořádal Výzkumný ústav zemědělské techniky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR (MZe) mezinárodní odbornou konferenci na téma Zemědělská technika a biomasa 2007. Seminář byl zaměřen nejen na současný stav, ale i na perspektivy využití biomasy, na jednotlivé technologické systémy, na problematiku ekonomiky pěstování a využití pro energetické i průmyslové účely. Samostatným tématem byla legislativa pro tuto oblast a význam podpor a dotací.
Pohled ministerstva zemědělství
Zástupce MZe ČR, Ing. Marek Světlík, seznámil přítomné s pohledem ministerstva na situaci s využíváním biomasy k energetickým účelům. „V posledních letech se pohled na energetiku v Evropě i ve světě podstatně změnil“, řekl úvodem. V letošním roce vyhlásila Evropská komise novou energetickou politiku, v níž klade velký důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. Energetickým zdrojem, kterému se přikládá větší význam, je biomasa. Na tento trend reaguje i ministerstvo zemědělství. Jsou zavedeny přímé podpory na pěstování biomasy, například uhlíkový kredit jako podpora pro pěstování energetických plodin vyplácená z evropského rozpočtu. V rámci Programu rozvoje venkova se podporují i investice pro výstavbu zařízení na využití biomasy.
Podpora pro energetické plodiny se vyplácí v Evropské unii ve výši do 45 eur na jeden hektar. Tato podpora se vztahuje na všechny plodiny, které jsou použity k energetickým účelům. V České republice je tato podpora implikována nařízením vlády č. 80/2007, které bude ještě v letošním roce novelizováno ve smyslu zjednodušení administrativy a v možnosti využívání biomasy pro vlastní hospodářství, což zatím nebylo farmářům umožněno.
V letošním roce zemědělci podali 727 žádostí o uhlíkový kredit, což představuje plochu 59 900 ha. Nejčastěji se žádosti týkají pěstování plodin, ze kterých se následně vyrábějí tekutá biopaliva.
Program rozvoje venkova je programový dokument na čerpání finančních prostředků z evropských fondů na období od letošního roku až do roku 2013. Několik opatření je zaměřeno na obnovitelné zdroje, modernizaci zemědělských podniků či diverzifikaci činnosti nezemědělské povahy a podporu zakládání podniků a jejich rozvoje. V rámci těchto opatření jsou podporovány investiční dotace na výstavbu zařízení na zpracování biomasy, bioplynových stanic, peletáren, kotelen a podobně.
Za hlavní oblast využití biomasy považuje ministerstvo zemědělství využití biopaliv v dopravě. Od září (??? ) roku 2007 je zavedena povinnost přimíchávat dvě procenta biopaliva do nafty, od ledna roku 2008 stejné procento biolihu do benzínu. Od roku 2009 se jednotlivé podíly zvýší na 3,5 % u biolihu a 4,5 % u metylesteru v naftě.
Ministerstvo v současné době připravuje Akční plán pro biomasu — dokument, který vyhodnocuje stávající možnosti využití biomasy a navrhuje způsoby řešení a optimalizaci procesů jejího energetického i materiálového využívání.
Problematika biomasy Množství a zaměření jednotlivých příspěvků bylo dokladem toho, jak širokým tématem je otázka biomasy a jejího využití. Zmíněna byla například témata legislativy, využívání hnojiv, výroby a zpracování pelet nebo ekonomiky dopravy jako nedělitelné součásti zemědělské prvovýroby A samozřejmě pěstování různých plodin.
Jak uvádí Ing. Vlasta Petříková, DrSc., z neziskové organizace CZ Biom, využívání biomasy pro energetické účely je velmi perspektivním programem, jeho vlastní prosazování je však obtížné a pomalé. Samotné pěstování energetických plodin bez zajištění efektivní návaznosti na jejich spotřebitele vede k problémům s odbytem vypěstované fytomasy a zákonitému zklamání.
Nesmíme zapomínat ani na to, že pěstování plodin pro energetické využití je složitější než pěstování tradičních plodin. Důležité je proto neustálé získávání praktických zkušeností z pěstování těchto speciálních plodin. Stále častěji se též setkáváme s tím, že jsou za energetické plodiny považovány pouze ty, které se používají pro výrobu biopaliv nebo bioplynu, upozorňuje Ing. Petříková. Existují však i rostliny určené pro přímé spalování (vytápění), které lze využívat nejjednodušším způsobem a jsou investičně nejméně náročné. Je žádoucí, aby i této skupině rostlin poskytujících pevná fytopaliva byla věnována stejná pozornost, doporučuje zástupkyně CZ Biomu.
Z energetických rostlin jsou nejvýznamnější víceleté a vytrvalé. Spoří náklady na osivo, zakládání porostů i pěstování. Nezanedbatelný je i jejich protierozní vliv.
Z hlediska dotací je zřejmé, že způsob podpory má jednoznačný vliv na ochotu zemědělců pěstovat méně tradiční plodiny. Je proto podstatné, aby tyto podpory byly vypláceny tak dlouho, než si praxe na tento způsob nepotravinářské produkce zvykne. V současné době se však uvažuje o rozhodnutí opačném, totiž tyto národní dotace zrušit.
Závěrem lze říci, že pro pěstování rostlin pro přímé vytápění je zvýraznění podpory nezbytné. Stejně důležité je, aby se za biomasu nepovažovala pouze produkce pro biopaliva a bioplyn. Úsek fytoenergetiky zabezpečující přímé vytápění je velmi důležitý a navíc investičně nejméně náročný. Je třeba ho nadále podporovat a jeho význam odborné veřejnosti zdůraznit. Dostatek biomasy pro energii zajistí podpora pro její pěstování podpořená výkupními cenami odrážejícími nároky na tuto produkci, soudí Ing. Petříková.
