Vysoké ceny obilovin i dalších zemědělských komodit i v následujících měsících očekává Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Ve zprávě Food Outlook, kterou vydala v listopadu loňského roku, to vysvětluje trvale velkým zájmem o produkty zemědělství a problémy s produkcí postihující několik tradičních vývozních zemí. Navíc světové zásoby obilovin jsou na nejnižší úrovni za posledních téměř dvacet pět let.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství.(FAO – Food and Agriculture Organisation) zaznamenává trvalý zájem na světových trzích o zemědělské komodity. Meziročně výrazně stoupla poptávka po obilovinách ale i dalších produktech rostlinné výroby. Z živočišné výroby se přidává především mléko, jehož cena také za poslední měsíce rostla.
Zpráva Food Outlook vidí hlavní příčiny v nárůstu spotřeby potravin ve světě, především v Indii a Číně. Ceny navíc ovlivňují snižující se zásoby fosilních paliv a snaha jejich nahrazení obnovitelnými zdroji ať už v podobě bioetanolu, bionafty nebo bioplynu.
Poptávka ještě poroste
Vysoká úroveň cen za ropné produkty je další faktor, který stojí za vysokou cenou zemědělských komodit. Na jedné straně to jsou zvýšené náklady vstupů při výrobě a na straně druhé již zmíněný stoupající zájem o zemědělské produkty jako obnovitelné zdroje energie.
Zpráva Food Outlook varuje, že kombinace vysoké ceny ropy a snaha dostát ekologickým závazkům, které si jednotlivé státy stanovily, může v následujících letech vést k nárůstu poptávky po produktech zemědělské výroby, hlavně cukru, kukuřice, řepkového semene, sójových bobů, palmového oleje a dalších olejnin. Zájem bude také o pšenici jako jednu z hlavních obilovin.
Drahá doprava
Vyšší ceny paliv, nedostatečná kapacita nákladních lodí, přeplněnost přístavů a dlouhé přepravní vzdálenosti zvýšily přepravní náklady lodní dopravy. Zemědělské komodity využívají tento způsob přepravy nejčastěji, a tak se náklady na dopravu staly významnějším faktorem pro tvorbu výsledné ceny, než tomu bylo v minulých letech.
Jak připouští Food Outlook, rekordně vysoké ceny za přepravu zvýšily nejen dopravní náklady, ale také do značné míry změnily geografické uspořádání trhu. V loňském roce mnohde přestal platit zavedený vztah tradičního producenta a dovozce. Mnoho zemí hledá zdroje pro import zboží v jiných, méně vzdálených oblastech než doposud a jednou z priorit jsou nižší dopravní náklady.
Vyrovnaná produkce a spotřeba
Světové zásoby obilovin, které v loňském roce nebyly nijak vysoké, pravděpodobně zůstanou na stejné úrovni i v tomto roce, protože loňská produkce pouze pokryje požadavky trhu.
Na začátku prosince loňského roku FAO odhadovalo světovou produkci obilovin za rok 2007 na úrovni 2101 milionu tun. To znamená mírný pokles proti listopadovým odhadům, stále ale jde o rekordní produkci, která o 4,6 % překonává rok 2006. Ve stejném období zveřejnila Evropská komise svůj odhad světové produkce pšenice, který se mírně zvýšil na 602,2 milionu tun za rok 2007.
V marketingovém roce 2007/2008 se očekává spotřeba obilovin asi 2105 milionů tun. To je asi o dvě procenta méně než v minulém období. Na základě předpokladu produkce a spotřeby lze proto očekávat, že světové zásoby zůstanou na úrovni 427 milionu tun, což je stále nejméně od roku 1983, uvádí FAO.
Nejchudší trpí nejvíc
Současná situace na trhu se zemědělskými komoditami se odráží v ceně mnohých potravin a krmiv. Podle FAO tím trpí především chudé rozvojové státy, které jsou závislé na dovozech obilovin. Zvýšené ceny této skupiny komodit se promítají do růstu cen základních potravin, jako jsou chléb, těstoviny, maso nebo mléko.
Potravinovou pomoc potřebuje například Bangladéš, kde se asi osm a půl milionu lidí vypořádává s následky cyklónu Sidr, který zemi zasáhl v polovině loňského listopadu. Další ohroženou zemí je Zimbabwe se světově rekordní inflací blížící se k hranici osmi tisíc procent. V současné době ohrožuje potravinová krize přibližně necelé čtyři desítky států. Jejich seznam uvádí na svých webových stránkách FAO.
Vyšší plochy pšenice a kukuřice
Zpráva FAO očekává, že díky situaci na trhu dojde k nárůstu pěstitelských ploch pšenice pro sklizeň v roce 2008. To se týká především největšího producenta pšenice, kterým je Evropská unie. Ta ve starých členských státech (EU-15) umožnila pro rok 2008 obdělání půdy původně povinně uložené do klidu, takzvané set aside. Vyšší produkce v příštím roce za předpokladu normálního růstu spotřeby této komodity by měla znamenat určitý pokles světové ceny pšenice.
Rostoucí spotřeba kukuřice při výrobě bioetanolu v USA a Brazílii má bezprostřední vliv na cenu této komodity. Již v minulosti se kukuřice prodávala za vyšší cenu, protože již od marketingového roku 2006/2007 je na trhu nedostatek krmiv. I zde FAO očekává navýšení pěstitelských ploch, a tak se v dlouhodobější perspektivě můžeme dočkat určitého poklesu ceny.