Mezi tradiční ovocné stromy českých sadů patří jabloně. Také jabloním se nevyhýbají škůdci a choroby, které je napadají. Mezi nejčastějí škůdce patří květopas jabloňový a mšice, k chorobám padlí jabloňové a strupovitost jabloní.
Květopas jabloňový
Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) je nosatcovitý brouk s šedohnědými krovkami a příčnou světlou páskou. Délka těla je 3,5 až 4,5 mm. Přezimující brouci se časně zjara objevují v sadech a zdržují se na nalévajících pupenech, kde prodělávají zralostní žír, jímž velmi škodí. Asi po 10 – 14 dnech pohlavně dospívají a samičky kladou vajíčka na ještě zelené květní pupeny, do nichž vyhlubují noscem kanálek, na jehož dno kladou jediné vajíčko. Samice naklade průměrně dvacet vajíček. Larvy se líhnou po pěti až patnácti dnech v závislosti na vývoji počasí. Vyžírají vnitřek poupat, která se poté nerozvíjejí, dostávají rezavě hnědou barvu a zasychají. Mladí brouci, kteří se asi po týdnu líhnou, ožírají krátkou dobu listy a plody, aniž tím podstatně škodí. Během léta pak vyhledají zimní úkryty.
Ochrana se provádí likvidací larev na jaře, ve vývojové fázi pupenů, ve fázi ,,myšího ouška”. Postřik se provádí přípravky Calypso 480 SC nebo Karate Zeon za stálého počasí, při bezvětří a teplotách minimálně 15ºC.
Z mšic jsou nejčastěji zastoupeny mšice jabloňová, jitrocelová a vlnatka krvavá.
Mšice jabloňová (Aphidula pomi) způsobuje kadeření a svinování listů. Také konce letorostů se zkrucují. Listy a výhony posléze usychají. Na plodech v místě vpichu vznikají červené skvrny, mladé plody zakrňují a deformují. Zůstávají žlutozelené a bez chuti. Mšice sáním způsobuje také celkové oslabení stromů.
Žloutnutí a červenání listů, zkrabacení a tvoření hnízd svinutých listů je v důsledku působení mšice jitrocelové (Sappaphis mali). U obou druhů mšic přezimují vajíčka na jabloňových letorostech v blízkosti květních a listových pupenů. Na jaře se líhnou larvy, dospělci pak sají na spodní straně listů. Okřídlené samičky se rozletují a na podzim se vracejí klást vajíčka. Ošetření se provádí přípravky Mospilan v případě zjištění výskytu před květem, další ošetření se provádí po odkvětu v závislosti na zjištěném výskytu. Tyto aplikace musíme opakovat v sedmidenních intervalech.
Bílé vločkovité povlaky a chomáčky, pokrývající kolonie mšic, jsou neklamným znakem vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum). Po rozmáčknutí těchto chomáčků tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech rozmanitě utvářejí nádorky, později infikované různými houbami. Větve se v důsledku jejich působení deformují a odumírají. Bezkřídlé samičky mají tělo pokryté bílými voskovými výpotky, s dlouhými , voskovými vlákny na koncích. Larvy nebo i samičky přezimují na kořenech jabloní i na kmenech a ve štěrbinách borky. Na jaře vylézají po kmenech do korun stromů, kde se usazují a začínají sát na dřevnatých částech stromů (kmenech, větvích i kořenech, výjimečně na letorostech). Do roka se vyvine až deset pokolení.
Mnoho mšic zahyne následkem silnějších mrazů (např. –20ºC po dobu 12 hodin). Nejvhodnějším termínem pro ošetření je fáze myšího ouška, kdy za teplých dnů mšice opouštějí úkryty. Později se jabloně ošetřují při zjištění výskytu škůdce. Ošetření podle potřeby opakujeme. Naprosto vhodné je použití přípravku Mospilan 20 SP nebo Karate ZEON. Mšice mají v přírodě své přirozené nepřátele, které by použitím nevhodných chemických přípravků neměli být hubeni.
Padlí jabloňové
K začátku infekce padlím jabloňovým (Podosphaera leucotricha) dochází nejčastěji v červenci. Typickým příznakem jsou bělavé povlaky na letorostech, listech a mladých plodech. V důsledku poškození a odumírání povrchových buněk se napadené části zbarvují šedozeleně. Dochází k redukci růstu a deformacím, až k zasychání letorostů i listů. Na napadených plodech se projevuje nápadná síťovitá rzivost, která je patrná až do sklizně. Při sekundární infekci vyvinutých listů vznikají světlezelené, neohraničené skvrny, obvykle jen s nenápadným porostem podhoubí, doprovázené mírnou deformací. Onemocnění se šíří zejména ve fázi intenzivního růstu stromů. Pro šíření choroby jsou ideální podmínky v rozmezí teplot 10 až 32ºC v kombinaci s dešťovými přeháňkami, rosy a mlhy, které zajišťují potřebnou vlhkost vzduchu. U náchylných odrůd způsobuje padlí významné hospodářské škody. Postižené stromy mají malé listy, krátké a slabší přírůstky, menší plody a postupně chřadnou.
V letních měsících se provádí ochrana podle potřeby v intervalu sedm až čtrnáct dnů. Doba mezi postřiky by se měla určit podle infekčního tlaku a možnosti použitého fungicidu. Používá se přípravek Discus, Karathane LC nebo Rubigan 12 EC.
Strupovitost jabloní
Strupovitost jabloní (Venturia inaequalis) se šíří především za deštivého a vlhkého počasí. Houba přezimuje na napadených opadlých listech, které nebyly na podzim odstraněny a zůstaly pod stromy. Na nich se postupně vyvíjí, na jaře pak dozrávají plodnice – pseudoperitecia s vřecky a askosporami. Askospory jsou zdrojem primárních infekcí. První askospory bývají zralé v období rašení jabloně, nejpozději pak ve fázi myšího ouška. Postupně dozrávají a uvolňují se v závislosti na počasí až do konce června. Masová zralost a největší nebezpečí infekcí nastává od fenofáze růžového poupěte a zpravidla trvá dva týdny po odkvětu. V tomto relativně krátkém období se uvolní 90 – 95 % askospor. Jejich šíření přispívá vzdušné proudění a dešťové srážky. Navlhčená plodnice praská, askospory jsou vystřelovány nad povrch listů a dále se šíří. K vyklíčení askospor je nutné určitá doba ovlhčení a teplota. Ta významně ovlivňuje vývoj a růst patogena. Infekce může nastat v rozmezí teplot + 0,5 až 30ºC, optimální jsou teploty 17 až 24 ºC. Čím je příznivější teplota, tím kratší je doba ovlhčení, potřebná k vyklíčení spory a infekci. Na napadených částech vyrůstají konidiofory, na těch se tvoří konidie, které jsou zdrojem sekundární infekce. Konidiemi se může choroba šířit až do konce vegetace.
Strupovitost je obzvláště nebezpečné houbové onemocnění. V prvopočátku způsobuje opad květů a malých plodů, později napadené plody jsou nevzhledné, často zdeformované a hůře skladovatelné. Kalamitní výskyt, který je na některých lokalitách, plody znehodnotil natolik, že jsou ke konzumaci nevhodné. Houba napadá listy, květy i plody, jen zcela výjimečně i letorosty. Na čepelích listů vznikají z obou stran sazovité skvrny různých velikostí. Postižená místa nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Obdobné příznaky se tvoří na květech i plodech. Silně napadené květy a malé plody opadávají. Na větších plodech jsou různě utvářené šedočerné skvrny odlišných velikostí. V důsledku nestejného růstu postižených a zdravých pletiv dochází k deformacím a praskání plodů. Druhotně jsou postižené plody napadány hnilobami. Výjimečně dochází i k napadení plodů při skladování, na povrchu se tvoří drobné, šedočerné skvrny.
Z fytosanitárních důvodů dbáme na každoroční a pečlivé vyhrabávání listí a spadaných plodů i odstranění napadených plodů z koruny. Preventivní chemickou ochranu provádíme od začátku rašení v intervalu sedm až čtrnáct dnů. Podle nebezpečí infekce , v závislosti na klimatických podmínkách, se postřik provádí v pěti a více aplikacích. Pro počáteční ošetření je vhodné použít přípravky s preventivním působením jako je Polyram. Později se doporučuje použití kurativních přípravků Discus, Rubigan 12 EC, Zato 50 WG. Komplexní ochranu nám poskytnou soupravy s přípravky pro celou vegetační sezónu Optikombi jádroviny a Zdravé jablko.
