Po letech strádání nastává snad i v zelinářství trend ke zvyšování ploch a celkové produkce. Stále větší plochy zabírají produkty integrovaného zemědělství a ekologicky pěstovaná zelenina. Nejen o těchto faktech se hovořilo na tradičních Zelinářských dnech 2008, které se konaly na konci ledna v Olomouci.
Na Zelinářských dnech 2008 byli zástupci ministerstva zemědělství, agrární komory, vědeckých zařízení, vysokých škol či evropského parlamentu. Program prvního dne se týkal pouze členů Zelinářské unie Čech a Moravy, o. s. (ZUČM), konalo se zasedání představenstva a dozorčí rady unie a valná hromada. Druhý a třetí den byli účastníci akce pozváni na zajímavé přednášky rozdělené do dvou bloků s tématy: Bilancování a výhled pěstování zeleniny a Technologické postupy a novinky v oblasti pěstování a marketingu zeleniny.
Úvodního slova a přivítání zhruba 150 účastníků se ujal předseda ZUČM, Ing. Jaroslav Zeman. Ve svém proslovu zdůraznil postavení a úkoly ZUČM v České republice a vyzval všechny dnes profesionálně hospodařící zelináře ke vstupu mezi členy. Zelinářské unie Čech a Moravy jako dobrovolné občanské sdružení profesionálních pěstitelů polní a rychlené zeleniny s celostátní působností mělo v roce 2007 zhruba 203 členů. Jako jediný profesní orgán řeší problémy zelinářů s odpovědnými institucemi – s ministerstvem zemědělství, Státním zemědělským intervenčním fondem, Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a Státní rostlinolékařskou správou. Mezi výhody členství patří mimo jiné vzdělávání členů pořádáním školení, seminářů, odborných exkurzí a výstav. Propagace českého zelinářství a apel na zvýšení spotřeby zeleniny probíhá prostřednictvím výstav Země živitelka, Hortikomplex v Olomouci či Zahrada Čech v Litoměřicích.
Zhodnotil i rok 2007 z pohledu producentů zeleniny. Po letech propadu došlo ke stabilizaci, plocha pěstované zeleniny dosahovala odhadem 11 289 hektarů s produkcí 250 000 tun a do výroby bylo zapojeno necelých 600 producentů.
Důraz na intenzifikaci
Podle prezidenta Agrární komory ČR Ing. Jana Veleby se celková situace v zemědělství zlepšila. Do roku 2007 se snižoval podíl zemědělství na HDP, snižoval se počet pracovníků v zemědělství a docházelo k prohloubení záporného salda zahraničního agrárního obchodu. V roce 2007 však nastoupil pozitivní trend.
Se stále rostoucí populací, kdy se předpokládá 8,3 miliardy lidí v roce 2030, se zvyšují i požadavky na výrobu potravin. Podle studií se předpokládá zvýšení poptávky po obilí jako hlavním zdroji o třetinu. Pouze 20 % zvýšení však bude realizováno zvýšením ploch, hlavní důraz se bude klást na intenzifikaci výroby, která by měla navýšit produkci o 80 procent.
Společná organizace trhu
Europoslanec Mgr. Hynek Fajmon seznámil posluchače s problematikou pěstování ovoce a zeleniny v Evropské unii. V rámci unie zabírá produkce ovoce a zeleniny 17 % zemědělské produkce, přičemž největšími producenty jsou Španělsko a Itálie. Česká republika se podílí na této produkci pouze jedním procentem.
V červnu loňského roku došlo v Radě ministrů EU k jednomyslnému schválení reformy v sektoru ovoce a zeleniny. V současné chvíli nelze tuto reformu hodnotit, vyskytují se však určité sporné body, jako jsou rozdělení financí na společnou politiku zemědělství, či množstevní kvóty na zpracování produktů. Do roku 2013 má ČR garantováno množství dotací. Mgr. Fajmon doporučuje například využití Programu rozvoje venkova.
Vliv půdy na integrovanou produkci
Při pěstování zeleniny v integrované produkci je velmi důležitá její výživa a hnojení. Jde o produkci s optimalizovaným podílem chemických vstupů, s minimální zátěží agroekosystému. Předpokladem je výběr vhodné půdy či substrátu, odrůdy a použití vhodné pěstitelské technologie. Nedílnou součástí je integrovaná ochrana zeleniny povolenými přípravky vůči chorobám, škůdcům a plevelům.
Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.,upozornil především na nutnost péče o půdu a její úrodnost, která bývá často podceňována. Proces snižování půdní úrodnosti probíhá pozvolně. Od roku 1991 klesl přívod živin v organických hnojivech zhruba z 200 na 65 kg/ha, v současné době se požívá kolem 98 kg/ha. Klesá také vápnění, což má vliv na přibývání kyselých půd.
V poslední době také často dochází ke snižování ploch půdy realizací zbytečné výstavby. Zelenina by se měla pěstovat především na úrodných půdách. Z faktorů, které ovlivňují nároky zeleniny na výživu a hnojení, je nejdůležitější půdní druh, z dalších je nutná optimální zásoba živin v půdě a půdní vlastnosti. Je třeba vzít v úvahu požadavky druhů zelenin na jednotlivé prvky. Požadavky na množství živin v půdě jsou například závislé na ranosti zvolených druhů (rané – krátká vegetační doba - VD), nutná je pohotová forma živin, naproti tomu zeleniny s dlouhou VD jsou schopny si část živin osvojit). Přístupnost živin z půdy ovlivňuje také technologie pěstování zeleniny a klimatické podmínky (ovlivnění příjmu jednotlivých živin na základě množství světla, vody a teploty).
Nutné je dodržovat zásady střídání plodin, což snižuje napadání chorobami, škůdci a plevely a maximální možné zařazení meziplodin jako krytu půdy. Hnojení by mělo probíhat podle zpracovaného plánu hnojení. Při pěstování zeleniny v integrované produkci odborníci doporučují používat osvědčené substráty a hnojiva od registrovaných prodejců a respektovat zákon o hnojivech (č. 156/1998 Sb).
Ekologické zemědělství
Ing. Milan Berka, Kontrola ekologického zemědělství, o. p. s., se zamyslel nad situací ekologického pěstování zeleniny v ČR. Podle jeho slov je stále nedostatek ekologických zemědělců.
Ekologické zemědělství je založeno na šetrném přístupu k přírodě, půdě a krajině. Díky dotacím se od roku 1998 zvyšuje o ně zájem, hlavně u zemědělců hospodařících na trvalých travních porostech (TTP). Díky rostoucí poptávce po biopotravinách nadále rostou plochy využívané pro ekologickou produkci, podíl z půdního fondu v ČR je přes sedm procent. V roce 2007 zabírala ekologicky pěstovaná zelenina plochu 220 hektarů, z toho tykev zhruba 60 hektarů.
V praxi se rozlišují dva systémy produkce zeleniny – zahradní (vysoce intenzivní, na malé ploše se pěstuje široký sortiment, což zaručuje vysokou ekologickou stabilitu) a polní (na větších plochách, zpracování probíhá mimo výrobu).
Za základ při pěstování ekologické zeleniny označil Ing. Berka osevní postup – jako prevenci nemocí, škůdců a plevelů. Nezbytnou součástí, hlavně na polních plochách, je využití meziplodin. Druhým nejvlivnějším faktorem je osivo, které by mělo být přednostně ekologického původu. Je možné použít osivo i konvenčního původu, ale vždy nemořené. Sadba naproti tomu musí být vždy ekologická. Další nutností je kvalitní zpracování půdy (pro zvýšení pestrosti půdních organismů a aktivity mikroorganismů v půdě). Hnojení je povoleno v množství 170 kg N/ hektar zemědělské obdělávané půdy. Přednostně by se měla používat statková hnojiva a zelené hnojení.
Národní značka kvality Klasa
S dalším příspěvkem vystoupil Vilém Frček, DiS, ze Státního zemědělského intervenčního fondu, Praha, a seznámil posluchače s přínosem národní značky kvality Klasa. V současné chvíli je udělena značka Klasa skoro 1400 výrobkům od více než 200 výrobců. Toto ocenění má deset hlavních kategorií – jednou z nich je kategorie ovoce a zelenina, a to buď jako čerstvá či jako zpracovaná. Pro označení značkou Klasa u ovoce a zeleniny stačí certifikát o původu produktu z integrované produkce, včetně udělení ochranné známky SISPO nebo IPZ pro příslušný rok a druh.
Z dalších výhod pro zelináře i ovocnáře je možnost vstupu na trh prostřednictvím odbytových družstev. Pro producenty je dále přínosem zvýšení obratu a zvýhodnění při žádostech o dotace.
Prezentace firem
Mezi jednotlivými přednáškami měli účastníci možnost navštívit prezentace firem v předsálí. Společnosti tam představovali novinky pro letošní rok, ať z oblasti osiva, závlahových systémů, substrátů či nabídky pojištění pro zemědělce. Kromě odborných přednášek a prezentací firem si však mnozí účastníci našli čas na výměnu názorů či na klidné přátelské popovídání.
