Slovenská republika má k dispozici přes 1,2 milionů hektarů orné půdy. Převážná část této výměry se ale v současnosti potýká s vážnými problémy – postupným okyselováním a prohlubováním záporné bilance živin. To zapříčinil zejména výrazný pokles úrovně hnojení nastartovaný na počátku devadesátých let, v jehož důsledku docházelo také ke snižování výnosů většiny hlavních plodin. Obnova vápnění a zajištění trvalého přísunu živin do půdní hmoty by nyní měly být pro zemědělce prioritou.
Zatímco v průběhu osmdesátých let byla úroveň hnojení na Slovensku i výnosy porovnatelné se zeměmi bývalé EU-15, před vstupem do Evropské unie se dávky hnojiv na Slovensku snížily na míň než polovinu. Významně se propadly i výnosy téměř všech hlavních plodin. „Zaostáváme ve hnojení i výnosech. Před rokem 1990 jsme hnojili intenzivně, průměrné dávky NPK hnojiv tehdy dosahovaly až 160 kilogramů na hektar. Nyní se ale pohybují na třetinové úrovni,“ upozornil Ing. František Kotvas, CSc., z Ústredného kontrolného a skúšobného ústavu poľnohospodárského v Bratislave (ÚKSÚP) Podle něj kvůli tomu teď v půdách významně klesá obsah organické hmoty a je ohrožena její úrodnost. O této problematice hovořil na 28. semináři o racionálním používání průmyslových hnojiv a pesticidů, který v polovině února uspořádal výrobce průmyslových hnojiv Duslo Šaľa ve spolupráci se Slovenskou zemědělskou univerzitou v Nitře.
Z pohledu Ing. Kotvase tyto problémy vyvolal dlouhodobý nedostatek finančních prostředků rolníků vyplývající i z nerovnováhy mezi vstupy do výroby a jejich zisky. Na vině jsou rovněž rostoucí ceny průmyslových hnojiv. „Nízké vstupy do půdy umožňují jen schodkové hnojení a omezené vápnění.Útlumem živočišné výroby navíc dochází ke snížení výroby a spotřeby statkových hnojiv,“ podotknul s tím, že chlévského hnoje se v současnosti používá jen poloviční množství než činí optimální dávka. V půdách nyní dochází k bilančním schodkům živin a půdní organické hmoty. Podle něho je nutné co nejdříve přestat hospodařit na úkor staré půdní síly, obnovit vápnění a trvalý přísun živin do půdní hmoty. Zemědělci by navíc měli začít uplatňovat techniku omezující půdní utužování a přijmout opatření šetřící půdní vláhu.
Vápněním proti okyselování Změny k horšímu v obsahu živin v půdě na Slovensku prokázala i měření provedená v rámci posledního cyklu agrochemického zkoušení půd, který má v zemi již padesátiletou tradici. Ten probíhal v letech 2000 až 2005 a poukázal na to, že neustále dochází k poklesu obsahu všech živin a v důsledku nedostatečného vápnění také k postupnému okyselování půd. Podle Ing. Štefana Gáboríka z ÚKSÚP Zvolen se oproti předchozímu cyklu významně snížila zásoba dusíku a fosforu, o něco méně drasticky poklesla rovněž zásoba draslíku. Výjimkou je hořčík, který se zatím vyskytuje v půdách v dostatečné míře, přestože i u něj je pozorován mírný úbytek. Všeobecně jsou však podle přednášejícího živinami lépe zásobeny půdy středně těžké až těžké.
Bilance živin je podle Ing. Gáborníka záporná vesměs ve všech krajích. Nejhůře je na tom Trnavský, Bratislavský a Nitrianský, kde je více než 60kilogramový deficit živin na hektar. Živinami nejlépe zásobené půdy se pak vyskytují v kraji Žilinském, kde činí záporná bilance pouze 3 kilogramy na hektar orné půdy.
Ing. Gáborník dále upozornil na to, že v důsledku nedostatečného vápnění se stále více okyseluje půdní reakce. „Průměrná hodnota pH půd je zde 6,4 , což je o něco nižší hodnota než byla naměřena v předchozím cyklu. Rapidně přitom narostly půdy slabě kyselé až kyselé na úkor alkalických,“ informoval s tím, že se to týká zhruba sedmdesáti procent výměry orné půdy na Slovensku.Výjimkou je kraj Bratislavský, kde se vyskytují půdy alkalické. Poměrně dobře je na tom s půdní reakci region Nitranský a Žilinský, kde se pH pohybuje v neutrálních hodnotách.
Výběrem hnojiva k vyšším výnosům Z dusíkatých minerálních hnojiv se ve Slovenské republice v současnosti používá nejčastěji ledek amonno-vápenatý, močovina, DAM, a DASA. V malé míře pak ještě síran amonný nebo dusičnan amonný. Z fosforečných hnojiv zemědělci nejčastěji sahají po Amofosu, z draselných hnojiv upřednostňují draselnou sůl a z vápenatých hnojiv mletý vápenec, méně často pak saturační kaly.
Velmi zajímavé mohly být pro návštěvníky semináře výsledky pokusu s granulovaným dusíkatým hnojivem Magnisul, které prezentoval Prof. Ing. Otto Ložek, CSc. ze Slovenské zemědělské univerzity v Nitře. Agrochemická účinnost Magnisulu, který obsahuje 21 % dusíku, 11 % síry a 5 % hořčíku, byla testována na několika plodinách v rámci maloparcelových pokusů založených v lokalitě Sládkovičovo – Nový Dvor. V pokusu s ozimou pšenicí byly testovány tři odrůdy (Venistar, Bonita, Verita) na kterých se realizovalo pouze produkční hnojení, a to na začátku sloupkování. Účinnost hnojiva Magnisul se sledovala v porovnání s porosty ošetřenými hnojivy DASA, LAD a neošetřenou kontrolou. Z výsledků výzkumu byl patrný pozitivní vliv hnojiva Magnisul na hektarový výnos pšenice ozimé u všech testovaných odrůd (nejlépe reagovala Verita). Ten byl zhruba o osm procent vyšší oproti neošetřené kontrole. Podobné, i když o něco menší navýšení výnosů bylo patrné také u varianty ošetřené hnojivem DASA. Pozitivní vliv hnojiva Magnisul na výnos byl v testech prokázán také u jarního ječmene. U slunečnicí roční navíc díky němu došlo i ke zvýšení obsahu tuku v sušině.
Mikroprvky ve výživě slunečnice V dalším prezentovaném pokusu byl popsán vliv mimokořenové výživy na výnos, olejnatost a produkci oleje slunečnice roční (odrůda Jazzy). Ten prováděli pracovníci z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně v průběhu roku 2006 v lokalitě Ostrožská Lhota. Podle Ing. Petra Škarpy, Ph.D., odrůda na mimokořenovou výživu bórem, manganem a zinkem reagovala pozitivně zvýšením výnosů i zlepšením kvality produkce. „Vliv mikroprvků se projevil nárůstem biomasy a obsahem sušiny zejména těch částí rostliny, na které bylo hnojivo aplikováno. V důsledku toho se výnos nažek zvýšil o 16 až 22 procent. Olejnatost však zůstala stejná,“ informoval Ing. Škarpa ale doplnil, že výsledky pokusu je třeba brát s rezervou kvůli netradičnímu průběhu počasí v daném roce. Efekt listového hnojiva se kvůli velkému suchu projevil na zvýšení výnosů výrazněji než je běžné. Reálnější přírůstek výnosu vlivem mikroprvků se podle něho pohybuje mezi 8 až 10 procenty. Jako doporučenou dávku boru uvádí 200 až 300 gramů na hektar, zinku 300 až 350 gramů na hektar, manganu 400 až 500 gramů na hektar.
Jak hnojit efektivněji Neméně zajímavé informace prezentovala Dr. Carola Schusterová zastupující německou společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH. Ve své přednášce hovořila o účincích inhibitorů nitrifikace na efektivitu dusíkatých hnojiv. Ty totiž o několik týdnů zpomalují průběh nitrifikace, aby se uvolňování dusíku a přechod na nitráty přesunuly do fáze, kdy rostlina dusík nejlépe využije. Vedle toho omezují únik čpavku a oxidu dusný, které se uvolňují právě při hnojení dusíkatými hnojivy.Výsledky pokusů při použití hnojiv s inhibitory v Neměcku prokázaly efektivnější využití aplikovaného hnojiva rostlinou, což se projevilo především zvýšením výnosu. Jak ale Dr. Schusterová upozornila, průběh inhibice záleží na několika faktorech, z nichž nejdůležitější je půdní vlhkost, teplota, půdní typ a obsah organických látek. Doba trvání inhibice se v závislosti na těchto vlivem pohybuje v rozmezí šesti až čtrnácti týdnů.
Firma SKW z tohoto sortimentu výrobků nabízí přípravek ALZON 46, který obsahuje 46 % močovinového dusíku a inhibitory nitrifikace, a přípravek Pianin, jenž se přidává do organických a statkových hnojiv. Jednou z jejich výhod je menší počet aplikací než u běžného hnojiva. Například u ozimé pšenice lze klasické tři dávky dusíku potřebné pro potravinářskou kvalitu nahradit dvěma dávkami ALZONu (80 – 120 kg/ha po fázi 25 BBCH plus 80 až 100 kg/ha před fází 32 BBCH) či jednou dávkou (do 160 kg/ha po fázi 25 BBCH) při pěstování pro krmné účely. Zmíněné dávky ALZONu u potravinářské pšenice zvýšily nejen výnos zrna, ale také obsah dusíkatých látek.
Podobný vliv na zvýšení výnosu byl zjištěn také u přípravku PIADIN, který byl v pokusech přidáván do kejdy. Například silážní kukuřice dala o 21 % více čerstvé hmoty na hektar (při celkové dávce N 91 kg/ha kejdy), a ozimá pšenice o 6 % více. V porovnání s konvenčními hnojivy jsou zmíněné přípravky sice dražší, za to mají vyšší efektivitu.
Ing. Pavol Kerďo, výrobní ředitel SBU A, přednášel na téma Současný stav a perspektiva ve výrobě průmyslových hnojiv v akciové společnosti Duslo. Připomněl základní údaje o této společnosti i o celé skupině Agrofert. Dále se zmínil o sortimentu vyráběných průmyslových hnojiv, především novinek, o rozvoji nových typů a investičních akcích směřujících k rozvoji výroby hnojiv. Mezi novinky patří granulovaná hnojiva Dasamag a Magnisul, obě s obsahem síry a hořčíku. Dasamag se vyznačuje menší mírou okyselení půdy vlivem hnojení oproti Dasa 26/13, Magnisul obsahuje vodorozpustný hořčík lehce přípustný rostlinám. Speciality, které se připravují v Duslu, jsou Ledek vápenatý, 100% vodorozpustný, kvality GG (Greenhouse Grade), který se bude vyrábět v podniku Hnojivá Duslo Stránské, s. r. o., dále granulované NK hnojivo s obsahem Mg, S a Dasa 26/13 s inhibitorem nitrifikace. V Duslu se realizovaly tyto investiční akce: výstavba velkokapacitního skladu na tuhá hnojiva s kapacitou 50 tisíc tun a rekonstrukce výrobny čpavku s cílem zvýšit kapacitu z 1000 na 1300 tun za den.
Závěr semináře patřil herbicidním přípravkům společnosti Duslo, a. s.. Ty prezentoval zástupce firmy Ing. Ladislav Závodský. Vedle již známých herbicidů Animex 500 SL a Triton Duo představil také nový postemergentní herbicidní přípravek Troy 480 obsahující účinnou látku bentazon. Určen je pro regulaci celé řady významných plevelů v obilninách, kukuřici, fazolích, hrachu, bobu, bramborách, travách, lnu a dalších plodinách. Účinkuje přes listy a kořeny plevelů a přitom nelimituje následnou plodinu. Optimální termín aplikace je ve fázi dvou až čtyřech párů pravých listů. Množství a dělení dávek se řídí podle druhu a vývojové fáze plevele.