Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR) jsou ve světovém i evropském měřítku stále středem zájmu a jejich pěstování nabývá na významu. V současné době však nejde ani tak o maximální objem produkce, ale především o kvalitu konečného produktu. Proto hlavním světovým trendem posledních let při jejich pěstování je zavedení správné pěstitelské praxe včetně posklizňové úpravy a skladování v konvenčním i ekologickém zemědělství. Situaci v této oblasti rostlinné výroby u nás i ve světě shrnuje situační a výhledová zpráva MZe, z níž některé poznatky přinášíme.
Významným znakem v podstatě uměle vytvořené skupiny léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, jak vyplývá už z jejího názvu, je její velká rozmanitost, která se odvíjí od jejich různorodého použití. Rostlina může být zároveň aromatickou i léčivou rostlinou (máta, fenykl, kmín apod.), některé druhy jsou pěstovány také jako zeleniny, jiné LAKR jsou zároveň druhy okrasnými. Dají se používat přímo, například k léčení či výrobě koření a čajovin, jsou zpracovávány farmaceutickým a potravinářským průmyslem, extrakty z nich jsou využívány při výrobě kosmetiky, bylinných likérů apod. Přestože se dosud tyto rostliny získávají z velké části sběrem v přírodě, více než polovina jejich světové produkce pochází z účelového pěstování. To určují v první řadě specifické požadavky jednotlivých druhů na pěstební podmínky, a následně technologické a ekonomické možnosti. Obecným problémem pěstování této skupiny rostlin jsou všeobecně vysoká náročnost na manuální práci a omezené možnosti použití mechanismů a prostředků na ochranu rostlin, protože sklizeň a posklizňová úprava, musí zajistit, aby byly ve výsledném produktu zachovány všechny kvalitativní parametry.
Evropský trh
Správa ministerstva zemědělství uvádí, že léčivé účinky jsou popsány přibližně u 15 tisíc druhů rostlin celosvětové flóry, přičemž v Evropské unii se jako léčivých, aromatických a kořeninových rostlin používá asi dva tisíce druhů, z toho ve Francii přibližně 900 druhů, v Německu 1500 druhů, v Maďarsku 270 druhů a u nás něco kolem tří set druhů rostlin.
Dostatečně kvalitní a vypovídající přehled o plochách pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin ve světě není podle MZe v současné době dostupný, statistiky se této komoditě totiž věnují jen okrajově a LAKR bývají ve většině případů zařazeny spolu s dalšími skupinami rostlin do kategorie „ostatní plodiny“. Skutečnosti se podle odborníků nejvíce blíží šetření finského Výzkumného střediska pro zemědělství a potravinářství, které v první polovině tohoto desetiletí uvádělo, že celkové plochy této skupiny rostlin dosahují v Evropě 170 až 200 tisíc hektarů, v Číně 460 tisíc a v Indii 300 tisíc hektarů.
Podle analýz světového obchodu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin které zahrnovalo v tomto období celkem 110 států, se za posledních deset let minulého století ve světě zobchodovalo celkem 400 tisíc tun těchto rostlin v hodnotě zhruba 1,224 miliardy amerických dolarů. Z pohledu jednotlivých oblastí bylo 42 procent výše uvedených obchodů LAKR realizováno v Asii, 33 procent v Evropě a na americkém kontinentě, kde vykazují největší obrat Spojené státy, celkem 13 procent světového objemu. Jako hlavní a nejdůležitější centrum s největším vlivem na obchod LAKR je však v posledních letech uváděna Evropa, kde má pěstování této skupiny rostlin velmi dlouhou tradici. Jeho původ je zde situován především do oblasti Středomoří, odkud také botanicky pochází většina v Evropě takto používaných rostlin. Nezávisle na způsobu pěstování je v evropském prostředí vidět dlouhá tradice a vysoká odborná a technologická úroveň. Z celkem dvou tisíc v Evropě známých a používaných druhů je jich zde záměrně pěstováno 130 až 140 druhů. Nejvýznamnější pěstované evropské druhy jsou: kmín kořenný, koriandr setý, fenykl obecný, ostropestřec mariánský, anýz vonný, pelyněk pravý, heřmánek pravý, třezalka tečkovaná. Sestavení pořadí nejvíce pěstovaných druhů na evropském kontinentu je ale poměrně složité, v některých zemích mezi LAKR řadí druhy, jejichž primární využití a zpracování je v různých zemích rozdílné. Jsou to například hořčice nebo mák setý. Stále však platí, že v rámci Evropské unie země východní a jižní Evropy léčivé, aromatické a kořeninové rostliny pěstují a sbírají, bohatší země západní a severní Evropy je pak zpracovávají.
U nás nastal útlum
Po výrazném nárůstu ploch pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v letech 2003 a 2004 nastává u nás v posledních letech podle situační a výhledové zprávy opačný trend, kdy se zemědělci od pěstování léčivých i kořeninových a aromatických rostlin odvracejí. Hlavním důvodem je především stále se měnící situace v odbytu těchto komodit v tuzemském prostředí. Podle statistik Českého statistického úřadu poklesly u nás sklizňové plochy LAKR v roce 2005 o 28,9 procenta oproti roku 2004 na celkových 8 355 hektarů a tento trend pokračoval i v roce 2006, kdy ČSÚ zaznamenal další téměř třicetiprocentní pokles ploch na konečných 5858 hektarů. S ohledem na vývoj klimatických podmínek v letech 2004 a 2005 nebyl propad produkce úměrný úbytku pěstebních ploch. Léčivé rostliny se v roce 2006 pěstovaly na 2429 hektarech s výnosem 0,81 t/ha, přitom ještě v roce 2005 zaujímaly pěstební plochy léčivých rostlin 3 211 hektarů, tedy pokles ploch o 24,4 procenta. Obdobný trend vykazuje i pěstování kořeninových a aromatických rostlin, které byly v roce 2005 pěstovány na 5144 hektarech a v roce 2006 už jen na 3429 hektarech, což představuje pokles o celou třetinu.
Zpracováním LAKR se podle ministerské zprávy u nás zabývá 44 organizací a získaní dat o zpracování je velmi problematické, neboť sdílení informací závisí jen na spolupráci jednotlivých zpracovatelů. Jen malý podíl těchto rostlin je určen pro spotřebu v čerstvém stavu. Největší podíl je zpracován, zpravidla usušením, a je určen na trh nebo k dalšímu zpracování ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu nebo pro výrobu extraktů.
Výkupní ceny, tedy ceny zemědělských výrobců, jsou výrazně ovlivňovány především poptávkou na trhu, kvalitou i množstvím domácí produkce a závisí také na objemu dovozu. V posledních letech tyto ceny více méně stagnují a jsou určovány výhradně nákupci nebo odběrateli a zpracovateli. V průměru se pohybují okolo 140 Kč/kg u květových drog, 55 Kč/kg u kořenových drog a 50 Kč/kg u listových a naťových drog. V konkrétních případech výše ceny odráží obtížnost pěstování, sběru a posklizňové úpravy, vedle prioritního faktoru nabídky a poptávky.
Podstatnými trendy, které se projevují na trhu LAKR od vstupu ČR do EU, tedy od roku 2004 je nástup Polska jako významné exportní země, postupné oslabování pozice Slovenska jako důležitého exportéra a oslabování pozice kmínu a makoviny jako nejvýznamnějších vývozních komodit České republiky.
Kmín stále vede
I přes výrazný pokles v posledních letech patří v současné době kmín kořenný v rámci sledované skupiny k hlavním českým exportním položkám, které dosahují dlouhodobě kladné bilance zahraničního obchodu, z objemového i z finančního hlediska. Výjimkou byl pouze rok 2005, kdy nabyla bilance ve finančním vyjádření záporné hodnoty.
Dovoz kmínu zaznamenává v posledních pěti letech poměrně významný nárůst, a to především v letech 2004 a 2005. V roce 2006 situace stagnovala a dovoz poklesl na 395 tun, meziročně o více než pětinu. Nejvíce kmínu bylo dovezeno ze zemí Evropské unie, přičemž dominantní pozici zaujalo od roku 2005 Polsko, které tak odsunulo tradiční Rakousko.
Vývoz kmínu po svém vrcholu v roce 2003, kdy bylo z ČR vyvezeno 2037 tun, v následujících letech pak klesl na dosud nejnižší úroveň 702 tun v roce 2005. Až v roce 2006 zaznamenal vývoz kmínu nárůst na 913 tun, tedy meziročně o 30,2 procenta. V současnosti patří mezi hlavní exportní teritoria pro český kmín Slovensko, kam jen posledních dvou letech směřovala více než polovina vyváženého kmínu, dále Německo, Nizozemsko, Ukrajina a Maďarsko.
Posílení pozice českého kmínu na zahraničních trzích by mohla přinést ochranná známka původu, kterou by tato komodita měla získat v letošním roce.
Další druhy léčivých, aromatických a kořeninových rostlin se u nás pěstují už jen v rozsahu jednotek až desítek hektarů. Mezi významnější patří heřmánek pravý, máta, meduňka, fenykl, koriandr, kopr (semeno), jitrocel kopinatý, tymián , jehlice trnitá, lopuch větší, proskurník, kozlík a andělika lékařská.
Obchod s produkty
Z přehledů zahraničního obchodu České republiky, včetně vnitrounijního, u skupiny koření, léčivé rostliny, rostlinné šťávy a výtažky, vyplývá, že tyto skupiny vykázaly v letech 2004 a 2005 trend meziročního mírného nárůstu jak u dovozů, tak i vývozů, rok 2006 přinesl naopak pokles. Celková bilance v dlouhodobém časové horizontu nicméně stále dosahuje záporných hodnot.
Dovoz koření do ČR zaznamenal v roce 2004 výrazný nárůst. V tomto roce k nám bylo poprvé dovezeno více než pět tisíc tun, což představuje zvýšení o více než jednu čtvrtinu oproti roku 2003. V dalších letech trend pokračoval, ale již ne tak výrazně. V roce 2006 bylo dovezeno 5,8 tisíc tun koření, tedy už pouze o 1,4 procenta více než v roce 2005. Nejvýznamnějšími dováženými položkami jsou tradičně paprika a pepř, dále pak směsi koření, zázvor a skořice. Stálé jsou nejvýznamnější země původu dováženého koření – Španělsko, Vietnam, Polsko a Rakousko.
Vývoz tuzemského koření v dlouhodobém horizontu stále mírně klesá. Výrazně poklesl v letech 2004 a 2005, kdy byl hlavním důvodem klesající trend vývozu hlavní exportní položky – kmínu. V roce 2005 bylo vyvezeno o 35,3 procenta méně koření než v roce 2004, v roce 2006 naopak vývoz z dosáhl 1,9 tisíce tun, tedy téměř o 30 procent víc než v roce 2005. Nejvýznamnější exportní položku představoval kmín, dále paprika a pepř, svou pozici si drží i koriandr. Vývoz koření z ČR směřuje především na Slovensko, do Německa, Polska a Nizozemska.
Dovoz léčivých rostlin po letech růstu v období 2003 až 2005 poklesl v roce 2006 oproti roku 2005 o 41,5 procenta na téměř 2,4 tisíce tun léčivých rostlin a částí rostlin. Od roku 2005 se nejvíce léčivých rostlin do ČR dováží z Polska, které překonalo tradičně nejsilnější Slovensko, dále pak Německo, Kanadu a Bulharsko.
Objem vývozu léčivých rostlin a částí rostliny kolísá v posledních letech okolo 4,5 tisíce tun. V roce 2006 poklesl meziročně o 15,2 procenta a dosáhl objemu 3,5 tisíce tun. Nejvýznamnější exportní položkou je stále makovina (86 procent v roce 2006), která směřuje z více než 98 procent na Slovensko, kam také míří téměř 90 procent vývozu ostatních LAKR.
Import rostlinných šťáv a výtažků do ČR v letech 2004 a 2005 vykazoval mírný meziroční nárůst, v roce 2006 naopak objem dovezených šťáv a výtažků poklesl na 2,6 tisíce tun, tedy o 22,3 procenta. Významnou dovozní položkou jsou tradičně slizy a zahušťovadla z ostatních rostlin. Mezi hlavní dovozce rostlinných šťáv a výtažků do ČR v roce 2006 patřily Mexiko a Německo, dále Indie a Nizozemsko.
Také export rostlinných šťáv a výtažků z v letech 2004 a 2005 vzrostl, naopak v roce 2006 poklesl na 2,8 tisíc tu, tedy o téměř deset procent. Nejvýznamnější položkou vývozu v této skupině jsou pektinové látky v suchém stavu. Rostlinné šťávy a výtažky v roce 2006 směřovaly hlavně do Polska, Francie, do Německa a Ruska.
