Ani dlouhá tradice pěstování a v minulosti výsadní postavení českého chmele na světových trzích nechrání současné pěstitele od problémů při produkci této komodity. Rozšiřují se plochy hybridních odrůd, které vyžadují poněkud jinou technologii pěstování proti klasické odrůdě Žatecký poloraný červeňák. Na některých lokalitách řeší chmelaři fuzáriové vadnutí chmele, jehož přesné příčiny se teprve zjišťují. Na chmelnicích s výskytem fuzária se doporučuje dezinfekce půdy dusíkatým vápnem.
Český chmel si zatím drží dobré jméno na světovém trhu s touto komoditou a naše republika patří stále mezi přední producenty. Přitom chmel podobně jako některé další plodiny postihl výrazný pokles pěstitelských ploch. V porovnáním s počátkem devadesátých let minulého století je v ČR asi padesát procent ploch. Příčinu tohoto snížení lze najít v rentabilitě pěstování, konkrétně stagnace výkupních cen, přebytek chmele na trhu v polovině devadesátých let a v neposlední řadě i problémy s odbytem, kdy tradiční američtí odběratelé začaly obchodovat s jinými producenty.
K zachování pěstování chmele na našem území mohou přispět poznatky vědeckých pracovníků. Jednou příležitostí pro jejich prezentování byl seminář zaměřený na technologii pěstování chmele, který Chmelařský institut, s. r. o., uspořádal letos v únoru.
Specifika hybridních odrůd
V minulém století na našich chmelnicích naprosto dominovala aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Od druhé poloviny 20. století se však u nás začínají prosazovat také české hybridní odrůdy aromatické, ale i poloaromatické a vysokoobsažné. Zatímco aromatické odrůdy obsahují kolem dvou až tří procent alfa hořkých látek, poloaromatické jich mají 4,5 až 7 % a vysokoobsažný chmel 10 až 12 %.
K prvním hybridním odrůdám Premiant a Sládek v roce 2001 byla registrována odrůda Agnus. V následujících letech prošly registračním řízením odrůdy Harmonie (2004) a naposledy Rubín (2007). V loňském roce se tato skupina odrůd již pěstovala na ploše 550 ha.
V agrotechnice pěstování hybridních odrůd se z větší části přebíraly metody uplatňované u Žateckého červeňáku, vzpomínal Ing. Jiří Kopecký, CSc., z Chmelařského institutu. Postupně se ale ukázalo, že je třeba zavedené postupy částečně pozměnit. Mezi hlavní důvody patří vyšší výnos hybridních odrůd a také jejich delší vegetační doba.
Výnosy a vegetační doba
Průměrné výnosy naší tradiční odrůdy se pohybují v posledních letech okolo jedné tuny suchého chmele z jednoho hektaru. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se loni v průměru sklidilo 0,94 t/ha.
Nové odrůdy mají výnosy vyšší. V loňském roce velmi dobře dopadla odrůda Sládek s průměrným výnosem 2,27 t/ha. Jeden hektar odrůdy Premiant poskytoval v průměru 1,7 t/ha, což je do značné míry ovlivněno velkým podílem výsazů této odrůdy v roce 2007, vysvětluje Svaz pěstitelů chmele České republiky. Průměrný výnos u odrůdy Agnus byl 2,35 t/ha. Na některých stanovištích dokáží uvedené hybridní odrůdy poskytovat výnosy přes tři tuny z jednoho hektaru. Obecně vyššímu výnosu odpovídá také mohutnější habitus rostlin. Jednotlivé chmelovodiče a celá chmelnice pak nese větší zátěž, připomněl Ing. Kopecký a dodal, že tomu je třeba přizpůsobit konstrukci chmelnice.
Zatímco Žatecký poloraný červeňák má vegetační dobu okolo 125 dní, hybridní odrůdy jsou obecně pozdnější – některé vysokoobsažné až o 20 dní. Pokud začíná sklizeň Žateckého červeňáku přibližně v polovině srpna, česání hybridních odrůd se posouvá na začátek až polovinu září, uvedl Ing. Kopecký.
Další odlišností popisované skupiny nových hybridních odrůd je jejich schopnost lépe se obtáčet kolem chmelovodiče. „Během vegetace nedochází k tolika odklánění vrcholů, i když se zavádí tři a více chmelových rév na jeden vodič,“ upřesnil Ing. Kopecký.
Rostliny dále od sebe
Ing. Kopecký prezentoval na zmiňovaném semináři výsledky pokusu, který měl za úkol určit optimální spon výsadby hybridních odrůd chmele. Podle těchto výsledků je nejvhodnější vysazovat tyto hybridy do sponu 300 x 114 cm (oproti klasické výsadbě 300 x 100 cm). Při řidší výsadbě došlo k navýšení výnosu o deset procent, upozorňoval Ing. Kopecký. Jednotlivé rostliny tak mají větší vyživovací plochu a tím připadá na jednu révu vyšší výnos. Řidší výsadba znamená úsporu drátku, sadby a v neposlední řadě také práce při jednotlivých operacích, vypočítal další výhody Ing. Kopecký. Připomněl ale, že je třeba zajistit dostatečný počet plodících rév na jednotku plochy (14 500 – 15 000 ha). „Toho jsme dosáhli zaváděním tří rév na jeden chmelovodič, z každé rostliny jsme pak sklízeli šest chmelových rév,“ vysvětlil.
Fuzáriové vadnutí chmele
Všech producentů chmele se podle Ing. Karla Krofty, Ph.D., z Chmelařského institutu týká fuzáriové vadnutí chmele. Tento problém se vyskytuje ve chmelnicích od 60. až 70. let minulého století. Dokonce se týká i hybridních odrůd. Při napadení touto chorobou rostliny slábnou, mají světlejší listy a postupně usychají. Napadenou révu lze snadno oddělit od babky mírným tahem. Výskyt onemocnění bývá nahodilý, ne každá réva na babce musí být napadena, upozorňoval Ing. Krofta. Dodal ale, že existují případy, kdy dochází k vymírání mnoha rostlin na úzce vymezené ploše.
„Dosavadní výsledky sledování ukazují, že primárním problémem je mechanické poškození chmelové rostliny ať už škůdcem nebo při nekvalitním jarním řezu,“ zdůrazňoval Ing. Krofta „Působení hub je proces až sekundární.“ Rostliny takto ohrožuje například šedavka luční (Hydraecia micacea) nebo lalokonosec libečkový (Otiorhynchus lingustici). K rozvoji napadení pravděpodobně přispívají další stresové podmínky, například zamokření. Zatím není ale jasné, zda patogenní efekt není způsoben i dalšími půdními mikroorganismy, připustil Ing. Krofta.
K prevenci onemocnění se doporučuje udržovat dokonalou hygienu chmelnic. Kvalitní jarní řez je lépe provádět ranější, při napadení rostlin se prvně přiorává naopak později, aby rostliny měly dostatek vzduchu, doporučoval Ing. Krofta.
