O problematice používání přípravků na ochranu rostlin se vedou rozsáhlé diskuse na úrovni Evropské komise již od roku 2002. V té souvislosti bylo navrženo nové nařízení o uvádění přípravků na trh, které novelizuje až dosud používanou evropskou směrnici č. 414 z roku 1991. Pokud však bude nařízení přijato v navrhovaném znění, může dojít ke ztrátě až osmdesáti procent účinných látek, které se dosud na trhu Evropské unie běžně používaly.
To, co tato změna přinese evropskému, ale zejména českému a slovenskému zemědělství, bylo hlavním tématem dvou seminářů, které krátce po sobě uspořádaly Česká asociace ochrany rostlin v Praze a Slovenská asociace ochrany rostlin v Nitře.
Na obou seminářích zaznělo to podstatné – za jednotlivými účinnými látkami je třeba vidět konkrétní přípravky na ochranu rostlin. Je pochopitelné, že se chemický průmysl staví proti nepoužívání tak vysokého procenta účinných látek na základě vyřazovacích, neboli tzv. cut-off kritérií. Tato cut-off kritéria jsou totiž založena pouze na posuzování nebezpečnosti samotných chemických látek bez přihlédnutí k dalším okolnostem jejich použití. Nové nařízení má tendenci odklonit se od dosud platného systému založeného na vědeckém hodnocení skutečných rizik používání účinných látek a nebere v úvahu další podstatné faktory, jakým je třeba způsob použití přípravku.
Pokles rostlinné produkce
V případě vyřazení tak vysokého počtu účinných látek nebude na trhu dost ekvivalentů, které by zajistily přiměřenou ochranu proti určitým druhům škůdců a chorob. A vůči těm účinným látkám, které na trhu zůstanou, budou škodlivé organismy brzy rezistentní.
„V důsledku omezeného využívání přípravků na ochranu rostlin nastane snížení hektarových výnosů. Je reálné, že pak bude Evropská unie odkázána na dovoz. Dovážet se ale bude ze zemí, které tyto v Evropě zakázané účinné látky budou moci využívat,“ upozornil Jozef Kotleba, předseda Slovenské asociace ochrany rostlin.
Budou zemědělci ochotni smířit se s tím, že jim klesnou hektarové výnosy, a tedy i jejich příjmy? Podle Jaroslava Humpála z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Praha bude pokles celkové rostlinné produkce v České republice 6,5 miliardy korun a na Slovensku jen v případě obilnin to bude více než tři miliardy slovenských korun.
Nízká spotřeba přípravků
Podle Pavla Filkorna, ředitele slovenského Ústredného kontrolného a skúšobného ústavu polnohospodarského, se na Slovensku za posledních patnáct let aplikuje v průměru necelý jeden kilogram účinných látek pesticidů na hektar. Přitom ve „starších“ členských zemích Evropské unie je to průměrně pět až deset kilogramů. Vzhledem k podstatným rozdílům ve spotřebě přípravků na ochranu rostlin v jednotlivých státech unie by uplatňování uvedeného omezení pro České země a Slovensko bylo neodůvodněné.
Nutnost najít kompromis
Některé členské země, například Velká Británie, Irsko a Německo, navrhly kompromisní řešení, protože si plně uvědomují rizika ztráty soběstačnosti Evropské unie v oblasti potravinářství.
V polovině května 2008 se ministři zemědělství členských zemí EU setkali v Radě ministrů, aby rokovali o tomto legislativním dokumentu. „V důsledku různorodosti názorů bylo konečné stanovisko odloženo na červen,“ oznámil poté Slovinský ministr zemědělství Iztok Jarc. Návrh byl vrácen zpět do Výboru stálých zástupců při EU (COREPER) k dalšímu projednávání na úrovni členských států a konečné stanovisko pravděpodobně zazní 23. až 24. června v Radě pro zemědělství. Doufejme, že to bude stanovisko moudré.
Vždyť návrh Evropské komise přichází v době, kdy jsou celkové zásoby pšenice na třicetiletém minimu a ceny potravin v Evropě dosahují rekordní úrovně.
