26.01.2009 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ukázka práce mladých výzkumníků

Produkce a dietetika objemných krmiv – to bylo jedno z hlavních témat semináře uspořádaného na konci minulého roku katedrou pícninářství a trávníkářství České zemědělské univerzity v Praze. Na semináři vystoupili mladí výzkumní pracovníci nejen z pořádajícího pracoviště, aby přítomným posluchačům prezentovali některé z výsledků své dosavadní práce.

Některé poznatky, jež na semináři zazněly, především ty, které se přímo dotýkají zemědělské výroby, stojí za to připomenout.

Ovlivnění botanického složení luk
Jak ovlivňuje pastva botanické složení luk? Na tuto otázku hledala odpověď ve své přednášce Mgr. Marie Štýbnarová z Výzkumného ústavu pro chov skotu, s. r. o., Rapotín. Jak z jejích slov vyplynulo, samotná pastva a četnost jejích cyklů nejsou jediným faktorem, který se na případných změnách ve složení porostu podílí. Vliv má dodatkové minerální hnojení porostu, klimatické vegetační podmínky daného období a mnohé další faktory. Ani díky realizovaným pokusům tedy nelze pro praxi odvodit jednoznačné praktické doporučení optimálního způsobu obhospodařování pastvin. Vždy je třeba vzít v úvahu konkrétní podmínky a rovněž požadavky na produkci.

Hnojení a skladba porostů
S vystoupením o vlivu hnojení na druhovém složení trvalých travních porostů navázala na předchozí téma Ing. Zuzana Hrevušová z pořádající katedry. Výsledky svého bádání a realizovaných pokusů shrnula následovně. Hnojení dusíkem podporuje růst vysokých trav a některých vysokých dvouděložných druhů. Jeteloviny při vyšším hnojení dusíkem ustupují, klesá i celkový počet druhů. Hnojení fosforem podporuje růst jetelovin, má pozitivní vliv na kvalitu píce. Přílišné hnojení draslíkem může zvýšit zastoupení ruderálních plevelů, rovněž nežádoucí je následný nadměrný obsah draslíku ve sklizené sušině.

Vhodné zastoupení vojtěšky
Ing. Ladislav Krajíc, rovněž z katedry pícninářství a trávníkářství, se věnuje mimo jiné problematice konkurenceschopnosti vojtěšky a jejímu optimálnímu zastoupení ve směsích s travami. Jak informoval, aby bylo dosaženo potřebného výnosu a kvality sklizené hmoty, je optimální zastoupení travních komponentů ve vojtěškotravních směsích podle podmínek 10 – 25 %. Ovlivnit poměr zastoupení trav a jetelovin během vegetace je obecně možné již zmíněným hnojením či frekvencí a výškou sečí. Ing. Krajíc se však ve své přednášce zaměřil především na faktory v období zakládání porostů. Kromě volby vhodné odrůdy vojtěšky a travního druhu doporučil ve vlhčích podmínkách, kde je vyšší konkurence trav, snížit výsevek travních druhů. Naopak v teplejších a sušších podmínkách je možný vyšší podíl trav.

Alternativní využití pícních druhů
Pícní druhy nemají využití pouze jako krmivo. O jejich alternativním využití, především pro energetické účely, hovořil na semináři Ing. Pavel Fuksa, PhD., další z odborníků jmenovaného pracoviště. Podle jeho slov jsou druhy s obsahem sušiny ve sklizené hmotě pod 50 % vhodné pro výrobu bioplynu, druhy s vyšší sušinou pro spalování. Kromě tradičních kultur vhodných pro výrobu bioplynu (kukuřice, jeteloviny, jetelotravní směsi, trvalé travní porosty) zmínil i ty méně známé a rozšířené. Jsou jimi topinambur, čirok, sléz či krmný šťovík. Největší potenciál ze všech jmenovaných plodin Ing. Fuksa vidí v kukuřici a hmotě z trvalých travních porostů, neboť nejlépe splňují požadavky pro toto využití. U kukuřice je možné vyzdvihnout zejména vysoké výnosy čerstvé hmoty a dobrou silážovatelnost. U trvalých travních porostů, především z důvodu zachování jejich mimoprodukčních funkcí v krajině, lze k výrobě bioplynu využít fytomasu, která nyní nenachází uplatnění pro krmné účely.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down